Záluží leží na okraji Borkovických blat asi 5 km západně od Soběslavi v okrese Tábor. V Záluží se dochovala řada mimořádně zachovalých selských usedlostí vystavěných ve stylu selského baroka s vysokými, bohatě zdobenými štíty a průčelími. Zde bylo zřízeno i soukromý skanzen blatska, které přibližuje návštěvníkům způsob života lidí tohoto území. Pan Vaněk zde provede zvídavé návštěvníky dobovou kovárnou se zařízením a sbírkou nářadí, klasickou blatskou světnicí, černou kuchyní a expozicí starých betlémů a loutek, které sám také vyrábí. Možnost ubytování ve dvoulůžkové selské ložnic (samostatná lůžka), stylová zděná kamna, moderní sociální zařízení. Cena: 300 Kč, 350 Kč vč. snídaně. Ve skanzenu se nachází také prodejna loutek, pohlednic a suvenýrů.

Husovo náměstí v Berouně.

Vrchol Perník se nachází na žluté turistické značce vedoucí z osady Jelení k železniční zastávce Ovesná.Na vrchu Perník (1049 m.n.m.) se nacházejí rozličné skalní útvary, někdy nazývané také jako Medvědí vyhlídka. Je odsud výhled i když omezený.

Raně barokní zámek Humprecht je již zdaleka viditelnou dominantou, která se tyčí na návrší na okraji města Sobotky. Zámek vyniká především svojí výraznou oválnou stavební dispozicí, kolem které se rozprostírá obora na jeleny, později přeměněná na bažantnici. Zámecký výhled umožňuje návštěvníkům pohled na nedaleký hrad Kost. Neobyčejný zámeček Zámek Humprecht, jeden z unikátů Českého ráje, byl navržen italským architektem Carlo Luragem ve stylu manýrismu s prvky pozdní renesance a raného baroka, jako parafrázi Galatské věže v Cařihradě, v letech 1666-1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. Hrabě Humprecht bydlel s manželkou na českých zámcích a všechny zisky věnoval na jejich přestavbu a na budování Černínského paláce na Hradčanech. V roce 1666 se rozhodl pro stavbu "nového zámku" na panství Kosti. Humprechtský barokní zámeček s prvky pozdní renesance byl původně dárek pro manželku majitele, později sloužil jako lovecký zámek rodiny Černínů. Stavbu sídla vedl Francesco Ceresola, významný stavitel, který také zámek po požáru roku 1678 opravil a zvýšil. Tím však byly přetíženy základy, takže musely být zbourány přízemní hospodářské budovy a stavba zpevněna. Místo původního zrezivělého slovanského kříže byl na vrchol umístěn roku 1829 zlatý půlměsíc, a to na základě pověstí o Humprechtovém vězení v Turecku. Po Černínech zámek přešel do rukou rodiny Netolických. I za dalších majitelů panství sloužilo k občasným návštěvám šlechty, úředníci z Kosti zde také tajně pořádali svatební hostiny svých dětí. V roce 1926, v době První pozemkové reformy, připadl zámek městu Sobotce. V letech 1937–39 byl rekonstruován. Do obnoveného zámku byly roku 1940 nastěhovány sbírky soboteckého muzea. Za druhé světové války uvažovali Němci o Humprechtu jako o možné letecké pozorovatelně, k čemuž však naštěstí nedošlo. Po roce 1958 bylo v bývalých panských pokojích instalováno literárně historické oddělení, věnované soboteckým básníkům a spisovatelům F. V. Jeřábkovi, V. Šolcovi, J. L. Turnovskému a F. Šrámkovi. Zároveň byly reinstalovány vlastivědné sbírky muzea. V 70. letech 20. století se započaly další opravy a zámek byl koncem 90. let opět kompletně opraven. Dispozice zámku Zámek Humprecht má tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je přibližně o dvě podlaží vyšší než vnější. Přízemí bylo určeno pro sloužící, pokoje v prvním patře pro panstvo. V každém podlaží byl prostor vnitřního elipsoidu využit pro "palác", v přízemí sloužil jako předsíň, v prvním patře jako slavnostní zámecká jídelna. Zároveň se zámkem byla stavěna zeď kolem obory, zdobená několika vyhlídkovými altánky-rondely, a panský dvůr na kraji vesnice Března. V zámku je 24 místností, uprostřed stavby se nalézá šestnáct metrů vysoká osová hodovní síň s výbornou akustikou, kde se často konají koncerty. Na jejím stropě je namalován znak Černínů od R. Beneše v dolní části fresky od R. Wiesnera vztahující se k historii Jana Humprechta. Zámek nabízí v současné době dva prohlídkové okruhy - hlavní trasa - zámek s interiéry, představující 17. - 19. století. Interiéry nám přibližují život rodiny Černínů, kteří zde pobývali nejdéle. Ve druhém patře zámku je možno navštívit muzeum Sobotecka zaměřené na etnografii a také vyhlídkový ochoz, z něhož je, v případě dobré viditelnosti, krásný výhled po Českém ráji, na Jizerské hory, Krkonoše i České středohoří. V Sobotce se koná každoroční národní festival poezie a mluveného slova, českého jazyka a literatury Šrámkova Sobotka. Tipy na výlet   Na výlet do okolí se můžete vydat na zříceninu hradu Hynšta, pseudobarokní zámek Mladějov nebo známou zříceninu hradu Trosky. Ubytovat se můžete v Libošovicích.