Počernický rybník, dříve nazývaný Velký počernický, je největším rybníkem v Praze. Jeho plocha je 17 ha. Hráz rybníka je 360 m dlouhá a 5,2 m vysoká. Rybník je využíván především pro chov ryb, ke zmírnění povodňových nebezpečí a pro rekreační účely. Počernický rybník je se svým přilehlým územím od roku 1988 chráněným přírodním výtvorem. Jeho rozloha je 41,77 ha. Charakter břehů s rákosinovým porostem zde vytváří podmínky pro život řady druhů ptáků. Hnízdiště zde má například labuť velká, ledňáček říční, moudivláček lužní, potápka roháč, lyska černá, různé druhy kachen a další. V zimním období se zde vyskytují i některé druhy tažných ptáků, jako například volavka popelavá.

Ve městě Pelhřimov vidíme v horní části náměstí barokní zámek stojící vedle kostela sv. Bartoloměje.     Historie zámku                                Původně zde stávala tvrz, která měla snad věžovitou gotickou podobu asi z 15. století. Zbytky se dochovaly v tzv. Gotické síni v přízemí zámku a dokládají, že tento objekt byl zakomponován do městského opevnění. Roku 1550 se stali novou vrchností páni Říčanští z Říčan. Zámek nechal vystavět Adam z Říčan v letech 1550 - 1551 s použitím městských hradeb. Po velkém požáru města v roce 1561 byla část zámku zahrnuta do rozsáhlé renesanční přestavby o dvou poschodích. V 2. polovině 17. století bylo sídlo adaptováno na radní dům, po požáru roku 1766 pozdně barokně přestavěno. Po tehdejších opravách si zámek uchoval svůj vzhled s menšími úpravami dodnes. Od roku 1849 byl v zámku umístěn Okresní soud, který zde vydržel až do roku 1907. Od roku 1908 jsou v zámku instalovány expozice okresního muzea. Okresní muzeum Pelhřimov zde sídlí dodnes s expozicí Muzea Vysočiny. K nejvýznamnějším exponátům patří iluminovaný utrakvistický graduál z 15. století, hedvábí malovaný prapor od Josefa Mánesa a historické kroje. Na věžičce zámku je orloj s pohyblivými figurkami.       Podoba zámku               Pelhřimovský zámek je dvoukřídlá patrová budova s mansardovou střechou a hranolovitou věžičkou s cibulí. V nároží obou křídel je zachována původní věž. Průčelí obrácené k náměstí je členěno pilastry a sdruženými obdélníkovými okny oddělenými lizénami, nad nimi pak oválnými okny, nad nimiž je dvouhlavá orlice. V průčelí zámku ve výklencích je možné vidět sochy Spravedlnosti a Ochrany sirotků, před zámkem stojí socha sv. Václava. Přízemí je sklenuto křížovými klenbami, v patře se nachází bývalá soudní síň, klenutá plackami, na klenbě jsou dochovány fresky. K objektu přiléhá městská brána (Solní, dříve zvaná Táborská) a též budova bývalé městské šatlavy. Tipy na výlet   V Pelhřimově je dále k vidění Muzeum strašidel, Muzeum rekordů a kuriozit, kubistická Drechselova vila, Dolní brána, městské opevnění nebo třeba kaple Panny Marie Sedmibolestné. V Humpolci najdete zajímavé Muzeum vah. Vydat se můžete i do Pacova, kde najdete zámek, synagogu nebo Městské muzeum Antonína Sovy. V okolí najdete i jiné památky a zajímavá místa, jako například Muzeum izolátorů a bleskojistek, zámek Březina, zámek Proseč nebo hrad Kámen.  Ubytovat se můžete přímo v Pelhřimově.  

Pinkasova synagoga. Synagoga, druhá nejstarší v Židovském městě, byla postavena ve 30. letech 16. století ve slohu pozdní gotiky a rané renesance. Nechal ji zbudovat jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších členů pražské židovské obce Aron Mešullam Zalman Horowitz jako soukromou modlitebnu pro svojí rodinu. Za místo vybral prostor mezi svým domem U Erbů a pozemkem Starého židovského hřbitova. Jeho vnuk rabín Pinkas Horowitz ji dal jméno Pinkasova škola. K synagoze patřila i rituální lázeň - mikve. Stavební úpravy Pinkasivy synagogy. V letech 1607 - 1625 došlo k její pozdně renesanční přestavbě a rozšíření, když se krátce předtím stala svatyní veřejnou. V nové renesanční části se nacházela ženská galerie, vestibul a předsíň. V této době došlo také k úpravě schrány na tóru, která byla opatřena dvojicí renesančních pilastrů.V následujících staletích probíhaly úpravy a opravy, především v interiéru, neboť synagoga se stávala častou obětí povodní. Pinkasova synagoga je jednopatrová dvoukřídlá budova na půdorysu písmene L. K jejímu areálu dále náleží rovněž malý dvorek. Velmi prostým, pozdně renesančním, fasádám dominují různě velká, půlkruhová okna, ve starším, severním křídle a obdélná a půlkruhová sdružená okna v jižním křídle. Zde se také nacházejí štítové vikýře. Hlavní loď svatyně si dochovala pozdně gotické síťové klenby, ostatní prostory jsou klenuty pozdně renesančními klenbami. Ženskou část oddělují od mužské v přízemí půlkruhová zdvojená okénka, v patře pak půlkruhové arkády. Památník obětí holokaustu. Po rekonstrukci z počátku 50. let byl v letech 1954 - 59 interiér upraven jako Památník obětí holocaustu Čech a Moravy. Je známý jako "Památník 77 297", a jeho základ představuje na všech stěnách napsaných 77 297 jmen českých a moravských Židů, kteří zemřeli během Šoa (židovský výraz pro holocaust) v letech 1939 - 1945. Jména jsou řazena abecedně podle měst posledního zjištěného bydliště. Pokud se podařilo zjistit rodinné vazby, jsou jména obětí vedle sebe. Pinkasova synagoga byla nejvíce ze všech židovských staveb poničena katastrofálními povodněmi v srpnu 2002. Byla zaplavena hlavni loď i předsíň synagogy, byly poničeny nápisy. Velkým úsilím restaurátorů se podařilo vše navrátit do původního stavu. V prvním poschodí synagogy byla znovu instalována stálá výstava "Dětské kresby z Terezína 1942-44" ze sbírek Židovského muzea v Praze. Tyto kresby nakreslilo tisíce dětí, kteří byli mezi terezínskými židovskými vězni. Muzeum má ve svém fondu více než 4 000 originálních kreseb těchto dětí, které jsou většinou i jedinou památku na ty, které nepřežily.

Kozí vrch (379 m.n.m.) je vyhlídkovým vrchem nacházející se asi 7 km východně od Ústí nad Labem, u železniční tratě Praha – Děčín. Skalní plošina vrchu poskytuje téměř kruhový výhled i když vzhledem ke svojí výšce vůči okolním vrchům není příliš daleký. Přesto je zde krásný pohled do údolí řeky Labe, Bukovou horu, na město Ústí nad Labem apod. Na vyhlídkovou plošinu vede značená odbočka.