Srdečně vás zveme k návštěvě Městského muzea Sedlčany. Sídlíme v centru města na náměstí T. G. Masaryka, a to hned v sousedství parkoviště. V příjemném a klidném prostředí si můžete prohlédnout expozici, která bezesporu zaujme všechny generace – od té nejmladší až po nejstarší. Ve výstavní síni je téměř každý měsíc instalována nová výstava – tento prostor navíc slouží jako muzejní kavárna s možností bezplatného Wi-Fi připojení na internet. Moderně uspořádaná expozice zaměřená na sedlčanský region prezentuje mj. archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. V expozici středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Samostatné oddělení tvoří národopisná expozice a pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka. Stálou expozici doplňují tři krátké filmy, které přibližují vznik a obsah Krčínova kancionálu, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války a také život a tvorbu hudebního skladatele Josefa Suka. Stálá expozice Archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. Expzice středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Národopisná expozice  Pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka.

Tato jeskyně již dnes neexcituje. Její poloha byla zanesena do mapy M. A. WOGTA již v roce 1729. Nacházela se pod bývalým kostelem sv. Prokopa a tvořila jí dvakrát esovitě zatočená chodba, která směřovala k jihozápadu. Její celková délka byla cca 120 m. Význam jeskyně byl v bohatých nálezech vyhynulé zvířeny. Například jeskynního medvěda, mamuta, či nosorožce srstnatého. Mezi cenné nálezy patří také lebka člověka Homo sapiens fossillis.

Letenské sady navazují na západní straně na Chotkovy sady a táhnou se mez Letenskou plání a nábřežím Vltavy až k ulici Františka Křížka. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B.Wünschera aj.Braula.Název je odvozen slova Leteň, což znamená Sluneční vrch. V letech 1867 – 1919 byly pojmenovány jako sady korunního prince Rudolfa. Současný název byl zaveden v roce 1919.Letenské sady poskytují kouzelný výhled na řeku Vltavu a na Prahu. Najdeme zde Hanavský pavilón, nejstarší kolotoč v Evropě, několik plastik další. Díky přemostění Chotkovy ulice lávkou umožňují snadný přístup do Chotkových sadů a dále na Pražský hrad.Návštěvník Letenských sadů nalezne občerstvení, v budově zvané Letenský zámeček, která byla postavena v roce 1863 ve stylu italské předměstské vily podle projektu Ignáce Ullmanna jako výletní restaurace. Nedávno dobře zrekonstruovaný objekt má dvě restaurace, kavárnu, stylové salonky a velkou zahradu s altánem. V těsné blízkosti zámečku stojí historická rarita nemající v Praze obdoby. Je to přes 100 let starý podlahový kolotoč, karusel. Kolotoč byl vyroben již v roce 1891 a umístěn sem o 3 roky později. Bohužel pokud je náhodou v provozu nevyhrává přitom již historický orchestrion, protože jej v roce 1994 někdo odcizil. Dominantou západní části sadů je tento pavilon zvaný Hanavský, sloužící jako restaurační zařízení. Sem na toto místo byl postaven v roce 1891. Po dobu zemské jubilejní výstavy stával na Pražském výstavišti. Pavilon mimo sklo a výplňové zdivo je celý z litiny. Sloužil pro prezentaci výrobků Komárovských železáren knížete Hanavského, odtud také jeho jméno. Ještě před skončením výstavy ho kníže Hanavský daroval městu Praze. Dar byl s díky přijat, rozebrán a znovu postaven zde. Pavilon je nejen významnou uměleckohistorickou ale i technickou památkou.

Andělská Hora je zřícenina gotického hradu jihovýchodně od Karlových Varů. Leží na vrcholu čedičového vrchu nad stejnojmenným městečkem. Historie hradu Hrad, původně zvaný Engelsburg vznikl až na přelomu 14. a 15. století na bečovském panství pánů z Rýzmburka. Důvodem k jeho výstavbě zřejmě byla snaha ochránit rozsáhlé panství Rýzmburků. Když jeho stavitel Boreš z Rýzmburka zemřel, majitelé hradu se začali rychle střídat. V letech 1406-14 patřil Oldřichovi Zajíci z Házmburka. Od roku 1430 byl majetkem Jakoubka z Vřesovic, roku 1437 přešel na Šliky, v 60. letech patřil Zbyňku Zajícovi z Házmburka a od roku 1466 pánům z Plavna. Zejména páni z Plavna provedli rozsáhlé stavební úpravy. Právě z jejich pozdně gotické přestavby pochází většina dodnes patrných zbytků zdiva. Po roce 1565 se majitelé opět střídali a v 17. století přestal být sídelním hradem. Roku 1621 byl zkonfiskován a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. Roku 1635 byl dobyt Švédy a poté již rychle chátral a definitivně byl opuštěn po požáru roku 1718. Dispozice hradu Nynější zřícenina je dominantou okolí, ze které je výborný kruhový rozhled zejména na blízké Doupovské hory. Dispozice Andělské Hory byla dvojdílná. Jádro stavby tvořil vnitřní nebo taky horní hrad s palácem lichoběžníkového tvaru. Do areálu hradu se vcházelo branou z dokonale opevněného podhradí s hradbou, bastionem a branou. Z hradu se zachovalo už jen torzo, které je volně přístupné. Tipy na výlet Historie zříceniny hradu Andělská Hora je úzce spojena s blízkým zámkem Stružná. Najdete tu také kostel Nejsvětější Trojice. U nedalekého Bochova narazíte na zříceninu hradu Hartenštejn. U Karlových Varů najdete zámek Dalovice. Podívat se také můžete na viklan u Javorné. Ubytování najdete v Karlových Varech.