Štěnovický a významný židovský hřbitov v Plzeňském kraji, najdeme na severovýchodním okraji obce, na konci ulice K Pile (dobrý výhled na hřbitov je i z ulici V Potocích). Hřbitov byl založen na svažitém pozemku nad Losinským potokem někdy v letech 1795-1796. Jeho původní výměra byla cca 700 m2, později pak byl ještě rozšířen na 850 m2. Zřejmě při tomto rozšíření na konci 19. století byla postavena průchozí márnice v severozápadním nároží hřbitova (dnes sloužící pro soukromé účely). Druhá světová válka se hřbitovu naštěstí vyhnula, stejně tak někdy nešťastné práce akcí Z v době komunistického režimu. Naopak v roce 1955 byl hřbitov vyčištěn od náletových křovin. Výrazně lepší péče se však dočkal až po roce 1990, kdy byl uklizen. Dobré péče se mu dostává i v současné době. Hřbitov je ohrazen masivní kamennou zdí, místy až dva metry vysokou. V 11 řadách zde najdeme na 162 náhrobků zhruba od doby založení. Ty nejstarší se nacházejí na východní straně, jsou z pískovce, žuly, ojediněle ze slivence. Některé jsou již poškozené erozí, na těch dobrých najdeme reliéfy symbolů a epitafy. Nejstarší epitaf byl datován zhruba do roku 1801 a je na náhrobku židovského osadníka z Čižic. Novodobější situované v části blízko vstupu jsou z mramoru či leštěné žuly. Na hřbitově jsou pochováni kromě židovských občanů ze Štěnovic, také židé z Litic, Starého Plzence, Chválenic a do poloviny 19. století i židé z Plzně (než byl zřízen nový židovský hřbitov v Plzni). Z výběru osob můžeme zmínit například sběratel plzeňských pověstí Ignaz Lederer se svými sourozenci a rodiči, Leopold Treichlinger, Winternitzové a další. Jak už bylo zmíněno o hřbitov je dobře pečováno, je uzamčen a přístup umožňuje pověřená osoba ze Štěnovic, která je uvedena na ceduli umístěné na brance hřbitova.

Pražský hrad je nejvýznamnější kulturní a historickou památkou nejen Prahy, ale celé České republiky. Počátek stavby Pražského hradu. Stavba Pražského hradu byla zahájena koncem devátého století knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z kamene a hlíny. První zděnou stavbou byl kostel Panny Marie, jehož zbytky nalezneme mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště. Komplex Pražského hradu. V současné době je komplex Pražského hradu tvořen několika veřejnými prostranstvími (I. nádvoří Pražského hradu, II. nádvoří Pražského hradu, III. nádvoří Pražského hradu, Náměstí U sv. Jiří, Vikářská ulice, Jiřská ulice, Zlatá ulička u Daliborky, část ulice U Prašného mostu, Královská zahrada, Zahrada na terase Jízdárny Pražského hradu, Lumbeho zahrada, Jelení příkop, Kyklopské schody, Prašný most, zahrada Na baště, Rajská zahrada, Hartigovská zahrada, zahrada Na Valech, zahrada na Opyši, Dělostřelecká bašta, Hradní rampa, Staré zámecké schody, Zámecké schody) a těmito nejvýznamnějšími stavbami (Chrám sv. Víta, Tereziánský palác, Starý královský palác, Ludvíkovo křídlo, Letohrádek královny Anny /Královský letohrádek/, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Klášter sv. Jiří, Kaple Všech svatých, Kaple sv. Kříže, Staré proboštství, Nové proboštství, Nejvyšší purkrabství, Ústav šlechtičen, Lobkovický palác, Daliborka, Bílá věž, Černá věž, Prašná věž (Mihulka), Lví dvůr, Národní galerie (expozice v klášteře sv. Jiří) a další). Veřejná prostranství a objekty obsahují nepřeberné množství památek a uměleckých skvostů. Za všechny lze jmenovat Korunovační klenoty uložené v chrámu sv. Víta. Význam Pražského hradu. V historii Pražského hradu jsou vepsány nejen dějiny České republiky, ale významnou měrou i dějiny Evropy. Nejvýznamnějším panovníkem, který zde sídlil, byl Karel IV. Archeologický průzkum Pražského hradu. Prostory Pražského hradu byly a jsou předmětem zvýšeného zájmu archeologů. Jejich nálezy dokladují, že tato místa byla osídlena již v období neolitu. V místech bývalé Lumbeho zahrady byly například nalezeny pozůstatky kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Rovněž zde byly nalezeny artefakty osídlení z období eneolitu a pohřební pozůstatky únětické kultury a kultury se šňůrovou keramikou. Svědčí to nejen o pravěkém osídlení lokality dnešního Pražského hradu, ale také o strategické poloze tohoto místa. Pražský hrad - sídlo prezidentů. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, je Pražský hrad sídlem prezidentů. Do současnosti se zde vystřídali tyto představitelé státu: Prezidenti Českoslovenka: 1.    1918–1935: Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) 2.    1935–1948: Edvard Beneš (1884–1948) /1938-1945 v exilu v Londýně./ 3.    1938–1945: Emil Hácha (1872–1945) 4.    1945-1948: Edvard Beneš (1884–1948) 5.    1948–1953: Klement Gottwald (1896–1953) 6.    1953–1957: Antonín Zápotocký (1884–1957) 7.    1957–1968: Antonín Novotný (1904–1975) 8.    1968–1975: Ludvík Svoboda (1895–1979) 9.    1975–1989: Gustáv Husák (1913–1991) 10.  1989–1992: Václav Havel (* 1936) Prezidenti České republiky: 1.    1993–1992: Václav Havel (* 1936)    2.    2003-2013: Václav Klaus (*1941) /Mandát vyprší v roce 2013./ Pražský hrad je i významným kulturním centrem a patří mezi turisty nejnavštěvovanější místa v Praze. Malý přehled toho, co kde na Pražském hradě najdeme: Pražský hrad - I. nádvoří Pražského hradu:•    Vstupní brána (hlavní) na Pražský hrad z Hradčanského náměstí.•    Sochy „Souboj titánů (gigantů)“ a další sochy umístěné na pilířích mříže oddělující I. nádvoří Pražského hradu od Hradčanského náměstí.•    Čestné nádvoří Pražského hradu.•    Tereziánský palác.•    Matyášova brána. Pražský hrad - II. nádvoří Pražského hradu:•    Kaple sv. Kříže.•    Kohlova kašna.•    Studna s renesanční mříží.•    Obrazárna Pražského hradu.•    Zástava prezidenta České republiky.•    Kancelář prezidenta republiky.•    Archiv kanceláře presidenta ČR.•    Socha sv. Petra.•    Socha sv. Pavla.•    Bílá věž Pražského hradu.•    Kostel Panny Marie (prlchod mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště).•    Pamětní deska Jaroslava Vágnera. Pražský hrad - III. nádvoří Pražského hradu:•    Chrám sv. Víta.•    České korunovační klenoty.•    Zlatá brána chrámu sv. Víta.•    Mozaika Adam a Eva.•    Mozaika Ukřižování Krista.•    Kašna se sochou sv. Jiří.•    Socha sv. Václava.•    Mrákotinský monolit.•    Pamětní deska obětí německé okupace.•    Orlí kašna.•    Hodiny na velké věži chrámu sv. Víta.•    Zvon Zikmund - chrám sv. Víta.•    Zvon Josef - chrám sv. Víta.•    Starý královská palác  Pražského hradu.•    Deska u Zlaté brány chrámu sv. Víta.•    Staré proboštství.•    Portál Starého proboštství na Pražském hradě.•    Pamětní deska - Obnova věže chrámu sv. Víta.•    Tereziánský trakt Pražského hradu.•    Kenotaf sv. Jana Nepomuckého.•    Znak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu.•    Česká pošta - poštovní úřad Pražský hrad.•    Kancelář prezidenta České republiky. Pražský hrad - Náměstí U sv. Jiří:•    Bazilika sv. Jiří.•    Kaple sv. Jana Nepomuckého.•    Kaple Všech svatých.•    Nové proboštství.•    Socha sv. Václava.•    Národní galerie.•    Medvědí kašna.•    Klášter sv. Jiří. Pražský hrad - Vikářská ulice:•    Prašná věž (Mihulka):•    Sluneční hodiny.•    Vikářské domy.•    Děkanský dům. Pražský hrad - Jelení příkop:•    Socha Ponocný.•    Pozůstatky Prašného mostu.•    Domek medvědáře.•    Kamenná plastika.•    Potok Brusnice.•    Kyklopské schody.•    Altán. Pražský hrad - Jiřská ulice:•    Ústav šlechtičen.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Černá věž.•    Nejvyšší purkrabství Pražského hradu.•    Muzeum hraček.•    Lobkovický palác. •    Socha Mládí. Pražský hrad - Rajská zahrada:•    Vstupní portál do Rajské zahrady.•    Matyášův altán.•    Socha Dobrý pastýř.•    Monumentální schodiště.•    Váza z mrákotínské žuly (Velká mísa.). Pražský hrad - Zahrada Na valech:•    Starý královský palác.•    Ludvíkovo křídlo.•    Bellevue.•    Jónský sloup.•    Lobkovický palác.•    Schodiště z III. nádvoří Pražského hradu do zahrady Na valech.•    Kaple Všech svatých.•    Plečníkova voliéra.•    Obelisk Jaroslava Bořity z Martinic.•    Obelisk Viléma Slavaty.•    Windischgrätzova zeď.•    Monolit v zahradě Na valech.•    Moravská bašta.•    Sloupový altán v zahradě Na valech•    Tereziánský trakt.•    Vyhlídková plošina v zahradě Na valech.•    Empírový domek.•    Kašna u hranice s Rajskou zahradou.•    Herkulova kašna. Pražský hrad - Hartigovská zahrada:•    Hudební pavilon.•    Sochy Antická božstva.•    Lev s korunou a puti. Pražský hrad - Hradní bašta:•    Vyhlídka na Prahu.•    Socha sv. Barbora.•    Černá věž. Pražský hrad - Ulice U Prašného mostu:•    Jízdárna Pražského hradu•    Galerie v Jízdárně Pražského hradu•    Lví dvůr.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Kamenný sloup s pamětními deskami obětem německé okupace.•    Brána do Královské zahrady. Pražský hrad - Královská zahrada:•    Letohrádek královny Anny.•    Zpívající fontána.•    Kašna se sochou Herkulova.•    Míčovna Pražského hradu.•    Socha Vítěz.•    Lví dvůr.•    Alegorie noci.

Hrad Lipnice je jedním z nejmohutnějších českých šlechtických hradů. Je vystavěn na kopci nad městečkem Lipnice nad Sázavou v kraji Vysočina. Dokonalá pevnost Lipnický hrad byl založen kolem roku 1310, jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců - Lichtenburky. Tehdy byla okolní krajina jen málo kolonizovaná, ale Lichtenburkové zde měli u Německého Brodu stříbrné doly, a proto potřebovali vystavět hrad jako sídelní rezidenci a zároveň vojenskou oporu v oblasti. Už od svého založení udivoval svou velkolepostí, která odrážela moc a bohatství jeho majitelů, ale zároveň byl i dokonalou pevností. Hrad v Lipnici se stal kolem roku 1319 zástavou v boji o moc mezi králem Janem Lucemburským a českými šlechtici, z nichž nejvýznamnější byli právě Ronovci. Jejich vůdcem byl Jindřich z Lipé, který se nejdříve zástavou hradu vykoupil z králova zajetí, aby jej obratem získal zpět výměnou za Žitavsko. Poté co zchudl dostala se Lipnice do majetku královské koruny. Časté střídání majitelů Na konci 14. století koupil hrad Vilém z Landštejna. Na hradě byla založena kolegiátní kapitula - významná a na šlechtických hradech zcela neobvyklá církevní instituce. V hradní kapli sv. Vavřince byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží u nás. To už Lipnici vlastnil Čeněk z Vartenberka, nejvyšší pražský purkrabí a přívrženec husitů. Po Čeňkově smrti hrad spravoval hejtman Táborské jednoty Jan Smil z Křemže. Po něm hrad nakrátko vlastnil Oldřich z Rožmberku. Po něm se na více než sto let stali majiteli Trčkové z Lípy. Za jejich vlády byl hrad pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Za dalších majitelů hrabat z Thurnů byl pak ve 2. polovině 16. století upraven renesančně. V posledních letech třicetileté války se hrad stal výchozí pozicí Švédů pro nájezdy do východních a jižních Čech. Švédové odešli až po uzavření vestfálského míru roku 1648 a nechali Lipnici zpustošenou. V té době vlastnil hrad burgundský šlechtic Matouš Verner. Sice se snažil o nutné opravy, ale postupný úpadek již nezastavil. Marná snaha byla i dalších majitelů Trauttsmandorffů. Hrad, jenž je dominantou Posázaví, sloužil v té době pouze jako sídlo správy panského velkostatku. Byly zde kanceláře a sklady. To platilo do roku 1869 kdy zde vypukl ničivý požár a hrad se poté začal měnit ve zříceninu. Ve 20. století, kdy je majetkem státu, proběhly rekonstrukční práce. Mnoho lákadel pro návštěvníky Pro návštěvníky je přístupný celý hradní areál. Počátky hradu připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. K ní je připojen dvoupatrový Trčkovský palác, kaple sv. Vavřince v níž se dochovaly nástěnné gotické malby ze 14. století. Na severní straně je mohutný Turnovský palác. U paláce je čtyřpatrová hranolová věž Samson s 33 metrů hlubokou studnou ve sklepení. Celý areál je obklopen zbytky hradeb. Na hradě je stálá archeologická expozice a galerie moderního výtvarného umění. Na návštěvníky kromě prohlídky hradu čeká velmi bohatý kulturní program. Součástí prohlídky jsou jedinečné výhledy do okolní krajiny, zejména z ochozu věže Samson. Bloudění členitou hradní architekturou je nezapomenutelným zážitkem pro malé i velké.  S orientací návštěvníkům pomůže tištěný průvodce, vstupní výklad a informační tabule umístěné na prohlídkové trase. Jaroslav Hašek v Lipnici Lipnice nad Sázavou je známým místem, které je spojováno se jménem Jaroslava Haška, jež zde pobýval. Lze navštívit expozici uvnitř jeho rodného domu. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete tvrz Melechov, zajímavou zeměměřičskou věž Melechov, prohlédnout si novorenesanční zámek Světlá nad Sázavou nebo hrad Ledeč nad Sázavou. Vystoupit můžete i na rozhlednu Bohdanka. U Humpolce najdete zříceninu hradu Orlík. Ubytovat se můžete přímo v Lipnici nad Sázavou nebo v Humpolci.  

Dominantou obce Osečany je zdejší barokní zámek ležící nad potokem Mastníkem u Sedlčan.                                          Historie zámku Prameny z roku 1352 dokládají Jana z Osečan jako držitele zdejší vsi, jehož potomci zde sídlili až do počátku 15. století. Pak zde žili Osečanští z Osečan, po nich od roku 1528 Břízští z Břízy a následně Vojkovští z Milhostic. Osečanskou tvrz založil zřejmě již Jan z Osečan ve 14. století, poprvé je výslovně zmíněna až roku 1526. Snad Vojkovští z Milhostic, ve druhé polovině 16. století, přestavěli tvrz na renesanční zámek. I na zdejším panství se majitelé často střídali, roku 1622 byl zámek pro účast ve stavovském povstání zabaven Adamu Řepickému ze Sudoměře. Zabavené panství směnil Albrecht z Valdštejna s Pavlem Michnou z Vacínova, jehož syn jej musel roku 1665 pro dluhy prodat Wolfgangovi Hennegovi. Roku 1733, za Jana Václava Bubna z Litic, byla v jižním křídle zřízena kaple sv. Anny s bohatě zdobeným vstupním portálem z nádvoří. Novogotická přestavba zámku se konala za Jany Tieglové z Lindenkronu v letech 1850-60. Majitelé se v rychlém sledu střídali až do roku 1928, kdy zámek koupil lékařský spolek s úmyslem zřídit zde ozdravovnu. V letech 1943-45 byly Osečany vyklizeny a využívány německou armádou. Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes je veřejnosti nepřístupný a vypadá opuštěně. Podoba zámku Osečanský zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova s věžičkou na střeše v ose západního křídla. Severní fasáda je raně barokní s vysokým pilastrovým řádem, dvorní fasáda jižního křídla má dvě barokní sochy po stranách portálu do kaple. Barokní zámek obklopuje zámecký park, na který navazuje les a rybník. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Drakoušek, odkud je krásný rozhled po okolí. Navštívit můžete také raně barokní zámek Radíč ve stejnojmenné obci nebo zříceninu hradu Kozí hřbet. Za návštěvu stojí i Památník Josefa Suka v nedalekých Křečovicích. Odtud se také můžete vydat na Sukovu stezku. Ubytovat se můžete v Sedlčanech.