Historie hradu Hrad byl založen okolo první poloviny 13. století Načeratem z rodu Ronovců. V roce 1304 byl odňat králem Václavem II., ale jak dlouho byl v královských rukou, se neví. V roce 1371 byl již v držení pravděpodobně rodu Vartemberků, kteří zde však nesídlili. Husitské války se hradu nijak nedotkly. Po Vartembercích je hrad v majetku Machny z Veselé, následně Haška z Valdštejna a posléze Markvarta z Labouně. Za posledně jmenovaného se hrad stal opět rezidenčním. Hrad však dále mění své majitele. Když hrad v roce 1500 kupuje Mikuláš Trčka z Lípy a na Vlašimi, uvádí se již jako pustý. Při prusko-rakouských válkách, v roce 1866 zde byla umístěna rakouská baterie. V roce 1891 zde byla zřízena Kalvárie jako památka na bitvu, jíž se rakouská baterie zúčastnila. Zhruba ve stejném období poškodily zbytky hradu vzniklé pískovcové lomy. Podoba hradu Rozsáhlý hradní areál měl oválný půdorys, obklopoval ho příkop. Vlastní jádro mělo patrně čtvrcový půdorys. Dnes se na něm nachází skalka a pamětní kříž. Hrad byl patrně velmi rozměrný, měl poměrně hodně a blízko sebe umístěné bašty. Jeho alespoň přibližná podoba však není známa. Velkou část poničily pískovcové lomy a další činnost. Areál bývalého hradu je volně přístupný a do dnešní doby se z něj dochovaly jen drobné fragmenty. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat do Prachovských skal, na rozhlednu Čeřovka, zříceninu hradu Veliš nebo zámek Jičíněves. V Jičíně najdete zámek Jičín nebo Regionální muzeum a galerii. Za návštěvu stojí i barokní kaple Loreta u Podhradí. Ubytovat se můžete v Jičíně.

Kaplička při Čakovické ulici.

Elegantní technická stavba s jediným smělým obloukem spojující vltavské břehy byla postavena v letech 1958-1967. Celková délka mostu je 541 m a ve své době byl jedním z největších mostů na světě. Mostní konstrukce je ocelová. Mostní oblouk má rozpětí 330 m mezi patkami. Vrchol mostní klenby je 110 m nad původním dnem údolí. K jeho stavbě bylo spotřebováno 4.500 tun konstrukční ocele, z toho na vlastní oblouk 3.100 tun.

Muzeum luhačovického Zálesí se zaměřuje na poznávání historie a kulturních tradic regionu v okolí Luhačovic. V moderních prostorách kulturního domu Elektra je k vidění expozice Známé i neznámé Luhačovice. Jedná se o sondu do Luhačovic na počátku na 20. století. Návštěvníkům se odkryjí Luhačovice jako centrum tradičního národopisného regionu, který nazýváme luhačovické Zálesí, jako místo s výskytem léčivých vod a rozvíjejícím se lázeňstvím a za třetí jako specifickou městskou část, vyrůstající mezi vesnicí a lázněmi. Muzeum tímto způsobem ukazuje národopisnou sbírku luhačovické muzejní společnosti z dvacátých let 20. století, a zároveň sběry z posledních let, zaměřené na dokumentaci luhačovického lázeňství a historie obce. Expozici doplňují krátkodobé výstavy a doprovodné programy pro školy a veřejnost. Stálá expozice Lidové umění Luhačovického Zálesí - expozice je umístěna v 1. patře budovy muzea. Luhačovické Zálesí představuje z etnografického hlediska charakteristický region, ve kterém se střetávají vlivy Valašska, Slovácka a Hané. Výsledkem je vznik lidové kultury s osobitými rysy, které odlišují Zálesí od jiných národopisných oblastí. S historií muzea je neoddělitelně spjato jméno universitního profesora a významného etnografa Antonína Václavíka. Vystaveny jsou modrotiskové formy, zařízení interiéru, hrnčířské výrobky a fajánse, lidový kroj, obrázky na skle, polychromované plastiky. Lidovou architekturu a kroj dokumentují akvarely Ferdyše Duši a studie Joži Uprky a Františka Hlavici. Luhačovické lázeňství - dokumentuje historii a vývoj lázní i města Luhačovic. Muzeum v Luhačovicích je pobočkou Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně.