Kolinecký trochu hůře přístupný židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce, ve svahu nad silnicí vedoucí do Hrádku. Dostat se k němu lze cestou od bývalého zámku a pak stoupající úvozovou cestou. Založen byl údajně již ve 14. století, poprvé je však doložen až v první čtvrtině 18. století. Na ploše 1.085 m2 se dochovalo okolo 130 náhrobků z období 1727-1939. Hřbitov ohrazuje celkem nízká kamenná zídka a není problém tak udržovaný hřbitov navštívit. V obci stála klasicistní synagoga snad z roku 1815, v roce 1931 však vyhořela a byla zbořena. Na jejím místě dnes stojí obchodní dům.

Původní dřevěné městské opevnění s příkopem a valem vystavěné se založením města v 60. letech 13. století, bylo v polovině 14. století nahrazeno pevnějším kamenným opevněním. Tvořila jej hlavní hradba, parkán, parkánová zeď a příkop s valem. Hlavní hradba měla tloušťku 2,5 m a její jádro tvoří opukové zdivo mezi vyzděným tvrdým kamenem. Hradba dosahovala výšky 10 m a v osmi metrech se nacházel ochoz chráněný cimbuřím. Hradbu o délce 1220 m doplňovalo 19 půlválcových bašt vyzděné do výšky 14 m. Parkánová zeď měla pak výšku jen 4 metry a před ní se rozkládal 14 m široký příkop. Vstup do města byl pomocí čtyř bran. Za vlády Jiřího z Poděbrad byly brány ochráněny barbakány. Kromě toho byl vyhlouben druhý 16 m široký vodní příkop, napájený Synským rybníkem. Od konce 16. století začal význam opevnění upadat, na počátku 19. století k němu byly přistavěny domky chudiny (zachovaly se jen v ulici Na Bídě). Do dnešní doby se zachoval téměř celý obvod hlavní hradby i se všemi 19 baštami, ze čtyř bran ani jedna. Zasypány byly oba příkopy i rybník, který jeden z nich napájel vodou. Krásně zrekonstruovaný hradební systém je jednak volně přístupný. Městské infocentrum pak provozuje komentovanou prohlídku s návštěvou ochozu hradby v úseku mezi Komenského a Masarykovou ulicí. Její součástí je i návštěva modelu města s hradbami v radnici na náměstí.

Historie hradu Nevelký hrad vznikl pravděpodobně v průběhu první poloviny 14. století. První písemná zmínka je z konce 14. století, kdy se hrad uvádí jako majetek Mikuláše z Rabštejna. V roce 1405 připadl králi jako odúmrť. V roce 1437 ho prodává Jetřich z Orle Hertvíkovi z Ostružna. V roce 1457 připadá opět jako odúmrť králi Ladislavovi. Ten ho daruje Petrovi Kdulincovi z Ostroměře a Vilémovi z Dřele. Po nich ho vlastní rod Šárovců, kteří ho roku 1540 prodávají městu Chrudimi. Zřejmě poté hrad pustne, což se výslovně připomíná roku 1585. V druhé polovině 19. století byla zřícenina hradu romanticky upravena pro Františka Josefa Auersperka. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Před hradem se nacházelo obdélné přehradí, opevněné příkopem s valem. Předhradí nevykazuje zjevné stopy zástavby. Jádro oválného půdorysu se díky umístění na skalnaté podloží dělilo do dvou částí. První část tvořil čtverhranný donjon, který zaujal nejvyšší místo. Za ním se pak nacházela úzká stavba, zřejmě z větší části dřevěná. Druhou dolní část tvořila v zadní části z hradu vystupující polookrouhlá věž či bašta dovnitř otevřená. Zbytek obvodu tvořila hradba. V severozápadním prostoru byla v polovině 19. století při romantických úpravách vestavěna dvouprostorová budova s pseudorománskými okny a stěny v interiéru byly pokryty sgrafity. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Do dnešní doby se dochovaly zbytky věže (donjonu), polookrouhlé bašty a novoromantické přístavby. Na jejích stěnách byla ještě na konci 90. let 20. století patrna sgrafita. Povětrnostní podmínky, náletová vegetace a téměř žádné záchranné práce nadále mění zříceninu hradu ve stále větší ruinu. Tipy na výlet Jako cíl výletu si můžete zvolit třeba vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč. Nedaleko Rabštejnské Lhoty najdete přírodní památku Na Skalách. Prohlédnout si můžete také renesanční zámek Slatiňany, na němž se nachází také Hippologické muzeum. V Chrudimi najdete hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.

V domě U Zlatého prstenu je instalována tématická expozice umění 20. století, která představuje řadu ojedinělých souborů z let 1900-1999 ze sbírky Galerie hlavního města Prahy. V rozsáhlých podzemních prostorách jsou prezentovány aktuální tendence současného umění.