Původní kostel zřejmě dřevěný byl postaven ve Vranově jako vděk za uzdravení Viléma moravského zemského maršála. V kostele byla umístěna soška Panny Marie z lipového dřeva. V letech 1617-1633 byl vystavěn dnešní nový monumentální chrám, iniciátor byl Maxmilián z Lichtensteina. Současně s tím byl v letech 1626-1633 při chrámu vystavěn klášter pro řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – paulánů. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a zčásti pobořen. Z jeho cihel byla postavena kasárna v Brně-Cejlu. V roce 1992 se konal návrat paulánů, kteří zde budují duchovní centrum. Jednolodní barokní kostel s klasicizujícími prvky doplňují dvě věže. Interiér zdobí několik uměleckých děl od různých autorů a kostelní klenbu freska od Jana Jiřího Etgense. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice od malíře P. Trogera a soška Panny Marie Vranovské od neznámého francouzského řezbáře z počátku 16. století. Pod kostelem se nachází krypta rodu Lichtensteinů. Kromě zhruba 50 pochovaných členů rodu jsou zde i umístěna balzamovaná srdce manželek, které kvůli svému původu nemohly být pochovány vedle svých manželů.

Obec Želiv leží na Českomoravské vrchovině asi 10 km západně od města Humpolce, na soutoku řek Trnávky a Želivky.  Místní klášter je jedním ze tří nejstarších klášterů u nás a patří k nejlépe zachovaným středověkým celkům v Čechách. Komplex klášterních budov je jedním z nejcennějších uměleckých souborů v Čechách. Klášter byl založen společně s klášterním kostelem Narození Panny Marie v roce 1139 přemyslovským knížetem Soběslavem I. a jeho chotí Adlétou pro mnichy řádu sv. Benedikta. Po deseti letech byli benediktini vystřídáni řádem premonstrátů, kteří zde působí dodnes. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. V letech 1420 a 1424 husité klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko-renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až v průběhu 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera G. A. Maggim. Po požáru v roce 1712 byly budovy obnovovány G. Santinim, který také provedl opravu kostela ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století zajistila novorenesanční úprava klášteru slohovou pestrost. V druhé polovině 20. století komunistický režim využil kláštera jako vězení, v němž byli protizákonně internováni významní členové československých katolických řádů. Nyní je opět v majetku řádu. Ústřední stavbou komplexu je klášterní kostel Narození Panny Marie se dvěma věžemi. Na základech románské baziliky z první poloviny 12. století byl počátkem 14. století vystavěn gotický chrám. Do dnešní podoby jej upravil J. B. Santini v letech 1713 - 1720. Kostel je trojlodní s dlouhým presbytářem. K němu přiléhá ze severu původně raně barokní konvent, dnes pseudobarokní, z let 1652 - 1688. Ze severní strany uzavírají nádvoří pseudobarokní nová prelatura a opatství, ke kterému přiléhá Trčkův hrad s hranolovu věží. Poblíž kláštera se nachází původně románský jednolodní hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla z první poloviny 12. století. Obnoven byl v letech 1712 - 1719 a kolem roku 1930 byl restaurován. V letních měsících ožívají historické prostory bohatým kulturním programem.

Na ostrohu nad řekou Svratkou, severním okraji obce Černvír stojí zajímavý kostel Nanebevzetí Panny Marie. Založení kostela spadá do období okolo roku 1228. Tehdy zde byla nedaleko tvrze postavena pozdně románská svatyně, tvořící malou čtvrcovou loď s dvěma apsidami. V první polovině 14. století byla přistavěna sakristie a na jižní straně nová loď. Z původní románské lodě se tak stalo kněžiště. Koncem 17. století prošel objekt další významnou přestavbou. Sakristie byla rozšířena, loď výrazněji prodloužena a zakončena výrazně širším vstupním objektem, obsahujícím kapli a márnici. Kněžiště, původní pozdně románská loď je sklenuto křížovou klenbou. Najdeme zde také vzácené gotické nástěnné malby objevené roku 1969. Představují Narození Páně, Poslední večeři, Umučení Páně a Poslední soud. Z kněžiště do sakristie vede vchod se zajímavým mramorovým sedlovým portálem. V roce 1980 sem byl přemístěn oltář sv. Linharta z kostela zrušené a Novomlýnskou nádrží zatopené obce Mušov při Dolních Věstonicích.

Rozsáhlé zříceniny hradu Rýzmburk ční na ostrožně nad Oseckým potokem asi 2 km severozápadně od obce Osek. Z obce vede na volně přístupný hrad turistické značení. Historie hradu Hrad je pravděpodobně královského založení. Soudě dle následujících okolností stavbu vedl královský kastelán Boreš z rodu Hrabišiců, který hrad posléze získal do svého držení a poprvé se po něm psal roku 1250 „z Riesenburka“. Dokončení hradu s módním jménem Riesenburg (Obří hrad) trvalo až do počátku 14. století. Mocný rod pánů z Rýzmburka (nebo také z Oseka) zde sídlil až do roku 1398, kdy jej bez králova svolení prodal míšeňskému markraběti Vilémovi. Cizinec tak získal hrad na českém území a vytvořil z něj svůj strategický bod v neklidné pohraniční oblasti. Tento fakt se samozřejmě českým králům nezamlouval, a proto se snažili získat hrad zpět, což se ovšem podařilo až Jiřímu z Poděbrad roku 1459. Ten se pak po roce rozhodl udělit hrad do zástavy svému přívrženci Prokopovi z Rabštejna. Za pánů z Rabštejna byl hrad dobyt (roku 1473) saskými knížaty a hrad se dostal zpět do královských rukou. Posledními majiteli, kteří hrad alespoň částečně obývali, byli Kaplířové ze Sulevic, kteří si však koncem 15. století postavili v nedalekém Duchcově tvrz a hrad opustili. Posléze se majiteli opuštěného a pustnoucího hradu stali Lobkovicové (1523) a Valdštejnové (až do poloviny 20. století). Podoba hradu Stavba královského hradu byl pojata velkolepě, ovšem páni z Rýzmberka při jeho dokončování již nedisponovali dostatečnými financemi, aby byly veškeré plánované stavby uskutečněny. Rozlehlý hrad je čtyřdílné dispozice. Trojúhelné jádro obsahovalo na nejvyšším místě obytnou věž (donjon) a v dalších dvou nárožích okrouhlou a čtverhrannou věž. K čtverhranné věži přiléhala kaple s polygonálním závěrem a při boční straně podél hradby malý palác. U okrouhlé věže se nacházela brána. Na třetím nádvoří stávala patrně pouze větší hospodářská budova a čelo hradby, která tvořila parkán okolo části hradu, zpevňovala čtverhranná věžice. Střed druhého nádvoří vyplňoval volně stojící okrouhlý bergfrit a hradba opět měla funkci parkánu (obíhala již celý hrad). První nádvoří, tvořené pouze hradbou a protáhlou vstupní branou, bylo pravděpodobně také prázdné. K vnější hradbě v místech pod hradním jádrem (jihozápadní strana) pak byla později přistavěna blíže neurčená hospodářská budova. Předpokládá se, že král nechal postavit základní prvky hradu, tj. věže, hradby a brány a teprve poté stavbu převzal Boreš z Rýzmburka, který pravděpodobně nechal postavit malý palác v jádře. Na ostatní zástavbu nádvoří se mu již nedostávalo financí. Borešovi potomci dokončili kapli kolem roku 1300. Hospodářská budova vně hradeb byla postavena až v průběhu 15. či na počátku 16. století. Z hradu se dochovaly mohutné zříceniny všech jeho prvků kromě několika úseků hradeb. Tipy na výlet V okolí najdete rozhlednu Dlouhá louka, cisterciácký klášter nebo barokní zámek Duchcov.  Zavítat můžete také na barokní zámek Světec, barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete v Duchcově nebo v Litvínově. M.K.