Kostel sv. Jiří v obci Hradešín je tvořen shlukem drobných stavebních prvků různého stáří. Původem kostela je románská rotunda z doby před polovinou 12. století, která byla součástí pravděpodobně opevněného panského dvorce. S tím pravděpodobně souvisí, že byl kostel původně opevněn, přesnější podoba tohoto opevnění není však bohužel známa. V 70. letech 14. století probíhá gotická přestavba kostela. Rotunda byla zbavena své apsidy a byl k ní přistavěna gotická obdélná loď. Do dnešní doby se zachovala její loď kruhového půdorysu z kamenných kvádrů v západní části gotické lodi. Na jejím průčelí je dodnes patrný zazděný románský portál a původní románské okénko. Po roce 1421 se stává kostel sv. Jiří utrakvistickou svatyní a je jí po následující dvě století. V roce 1462 získává zdejší panství Čeněk z Klinštejna. Tento majitel nechal postavit kolem kostela nové pozdně gotické opevnění, sestavájící se z mohutné ohradní zdi se střílnami, což je patrné dodnes. Na jižní straně byla vestavěna hranolová vstupní brána, jejíž horní podlaží sloužilo zároveň jako zvonice. Další stavební vývoj souvisí s rodem Smiřických, kteří získali zdejší panství v roce 1532. V roce 1557 byla ke kostelní lodi přistavěna dodnes zachovalá předsíň s renesančním portálem. Za třicetileté války byl kostel postižen vojenskými nájezdy a jeho poválečná obnova měla nuzný charakter. K obnově kostela došlo až teprve v roce 1734 za majitelky panství, kněžny Marie Terezie Savojské. K jižnímu průčelí pesbytáře byla přistavěna barokní sakristie, samostatná barokní zvonice, krytá jehlanem a v severním ohybu hřbitovní zdi kaple sv. Jiří, která se do dnešní doby bohužel nezachovala. K posledním úpravám došlo v průběhu 19. století. Roku 1897 došlo k necitlivé opravě hřbitovní zdi, při které byla zbořena gotická vstupní brána a právě již zmíněna kaple sv. Jiří. Vpravo od vchodu je ve zdi na gotické patce umístěná renesanční kamenná kazatelna z roku 1575, která nese reliéfy vzkříšeného Krista a sv. Petra. Toto dílo sem bylo přeneseno v roce 1910 z kostela sv. Petra a Pavla v Přišimasech - Horce. Unikátní je autentická kamenná kružba ve východním okně boku polygonu kněžiště. Cenná je i kovaná mříž v obou gotických oknech kněžiště. Interiér kostela byl do současné podoby upraven v druhé polovině 19. století. Takřka původní podobu si uchoval interér presbytáře. Kněžiště je opatřeno dvěma poli gotických žebrových kleneb, spočívající na kalichovitých konzolách. V jižní stěně se nachází gotické sedile, výklenkové sedadlo pro kněze ze 70. let 14. století. Pod kostelem bylo v minulosti postupně zřízeno několik šlechtických hrobek, které byly užívány až do druhé poloviny 18. století. Jejich vchody byly v půrběhu 19. století postupně zazděny. Stěny kostela, které jsou dnes fádně bílé měly kdysi středověké a raně novověké nástěnné malby. Mobilář kostela dnes pochází převážně z druhé poloviny 19. století.

Nepatrné zbytky hradu Pihel se nacházejí zhruba 5 km severně od České Lípy v blízkosti stejnojmenné obce. Historie hradu Hrad Pihel byl založen asi ve 14. století, poprvé se připomíná roku 1396. Zakladatelem byl zřejmě Hynek Zajíc z Házmburka. Před rokem 1421 získal hrad Jan z Chlumu, pocházející z blízkého Svojkova. Ten jako voják doprovázel v roce 1415 Jana Husa do Kostnice. Po návratu do Čech působil jako Husův přívrženec. Hrad zřejmě dlouho neudržel, neboť v roce 1421 jej nakrátko dobyli přívrženci krále. V červnu následujícího roku jej obsadili opět husité, ale hned v listopadu 1423 se hradu zmocnil Hynek Hlaváč z Dubé. Během těchto bojů byl hrad velmi poničen a pustnul. Ještě v 17. století byly patrné jeho zbytky, které byly později rozebrány na stavební materiál. Podoba hradu Dnes se z hradu náchází na vrchu kopce obdélná jáma bývalého sklepení, nad stěnou bývalého lomu pak nevelký pozůstatek zdi a na bývalém jihovýchodním nároží hradu pak malá obdélná plošina se zbytky základového zdiva. V místech obdélné jámy bývalého sklepení stávala kdysi hlavní věžová budova. Tipy na výlet Vydat se můžete do romantického skalnatého údolí nedaleko Svojkova. Navštívit můžete také zámek Sloup nebo lesní divadlo. Poblíž najdete také zříceninu hradu Sloup a zříceninu hradu Svojkov. Ubytování najdete v České Lípě.

Poutní místo s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie se nachází na západním vrcholu hory Hostýn (718m) a patří tak mezi nejvýše položené sakrální stavby na Moravě. Bazilika je přístupná v otevíracích hodinách. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, k níž byl položen základní kámen roku 1721, nalezneme na místě mnohokrát přestavované kaple. Dle legendy zde došlo ve 40. letech 13. století k zázračné události během vpádu Tatarů, kdy mnozí lidé hledali útočiště na Hostýně. Tehdy je měla zachránit Panna Maria, když zapálila bleskem tatarské ležení. Nynější stavba vznikla dle plánů Ignáce Josefa Cyraniho a slavnostní svěcení se konalo roku 1748 za přítomnosti olomouckého biskupa F. J. Troyera. V souvislosti s reformami Josefa II. byl v roce 1787 chrám jako přebytečný zrušen a odsouzen k zániku. Opravy se dočkal až ve 40. letech 19. století, přičemž důkladná obnova celého areálu nastala až s příchodem jezuitů po roce 1887. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie patří mezi centrální stavby. Západní průčelí ohraničují dvě nakoso přistavěné hranolovité věže, původně zakončené barokními báněmi, dnes čtyřbokými jehlany. Konkávně projmutou střední část pokrývá mozaika Hostýnské Madony od Viktora Foerstra z roku 1912.   A. Š.

Břeclavská synagoga se nachází v ulici U tržiště. Byla vystavěna v roce 1868 jako náhrada za již nepostačující stavbu. O dvacet let později byla ještě renovována v novorománském slohu a za použití maurských prvků v interiéru. Svému účelu pak sloužila až do druhé světové války. Nacisté pak synagogu vyrabovali, ale naštěstí ji nezbourali jako velkou část z nich. Tato jim jako vhodný objekt se silnými zdmi posloužila pro sklad zbraní a munice. Podobný osud měla i po válce, kdy bohužel nebyla jako velká část synagog adaptováním pro jiný sbor, ale nadále sloužila jako sklad nejrůznějšího materiálu a potravin. Bohužel při bombardování na konci války byla silně poškozena a postupně se dostávala i vzhledem k nezájmu do vážného stavebního stavu. Velmi poškozen pak byl zejména strop, který se i z části zřítil. Po revoluci byla navrácena židovské obci, která však na její renovaci neměla finance. Objekt tak převzalo za symbolickou částku město a zavázalo se provést její renovaci, přesně na její původní vzhled. Ta proběhla v letech 1997-1999 a zpřístupnění pro veřejnost proběhlo 28.10.2000. Dnes synagoga slouží jako výstavní prostor s expozicí věnovanou židovskému osídlení břeclavska, galerie a koncertní sál. Synagoga je dvoupodlažní halová stavba s klasickou ženskou galerií, kam vedou boční schodiště se samostatnými vstupy. Tu pak podpírá deset sloupů s dórskými hlavicemi. Skvostem je plochý trámový strop s působivou výmalbou. Osvětlení zajišťují masivní lustry (synagoga byla elektrifikována v roce 1930).