Na podzim roku 2000 postavila společnost Radiomobil na vrchu nazývaném Na Skále u Železného Újezda kovovou konstrukci vysílače. Na konci března následujícího roku byla na vysílači vysokém 41 metrů zpřístupněna vyhlídková plošina ve výšce 25,7 m. Na tuto plošinu vede 137 schodů. Z rozhledny je dobře vidět partie Šumavy, Nepomucko, Třemšínsko a oblast jižně od Plzně. Za velmi dobrého počasí lze prý spatřit i vrcholky Alp.Výstup na plošinu je omezen na sezonu od dubna do října.

Domažlický, nebo jak jej nyní nazýváme Chodský hrad, se nachází na Chodském náměstí na jihozápadním okraji historického centra města. Zde sídlící Muzeum Chodska je přístupné v otevíracích hodinách. Historie hradu Domažlický hrad, sídlo královských purkrabí, spolu s městem založil v letech 1262–1265 Přemysl Otakar II. Na počátku 16. století zastávali purkrabský úřad páni ze Švamberka, kteří vedli dlouholeté spory s Chody. Petr ze Švamberka roku 1572 postoupil zchátralý hrad zpět králi. V té době se o hrad přeli Chodové s domažlickými měšťany. Měšťané poté hradu, který mezitím roku 1592 vyhořel, pozbyli roku 1621 konfiskací jako trest za účast na stavovském povstání. Požárem notně poničený hrad získal Volf Vilém Lamingen z Albenreuthu. Jeho syn jej pak roku 1671 vyměnil s měšťany za pozemky a 2 rybníky. V letech 1726–1727 byly zbytky hradu přeměněny na městskou solnici a později budova sloužila jako sídlo městské správy. Dnes zde sídlí vlastivědné muzeum a archiv. Dispozice hradu Hrad byl založen na okraji města na mírné vyvýšenině nad potokem. Půdorys hradu byl podřízen městské parcelaci, část při městě měla pravoúhlý tvar, část z města vystupující čtvrtokrouhlý.  Z gotického hradu se v dnešní stavbě dochovala vnější obvodová zeď, část zdi východní a na jejich styčném bodě štíhlá okrouhlá věž. Původní hrad měl dle předpokladů věže tři, ve všech třech nárožích, a mezi nimi tři palácová křídla. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Rýzmberk, navštívit zříceninu hradu Nový Herštejn, prohlédnout si hrad a zámek Horšovský Týn. Za návštěvu stojí i tvrz Lštění nebo zřícenina hradu Ruchomperk. Ubytovat se můžete přímo v Domažlicích. M.K.

Blatenský vrch (1043 m) leží v Krušných horách asi 2 kilometry severovýchodně od Horní Blatné. Rozhledna na něm stojící je nejmladší a nejvýše položenou z trojice krušnohorských rozhleden Karlovarského kraje. Krásná rozhledna s armádní stopou O její vznik se zasloužil německý Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné. Ten měl v úmyslu z Horní Blatné vytvořit centrum turistiky a sportování. Jedním z kroků měla být výstavba hotelu s vyhlídkovou věží na Blatenském vrchu. Požádali proto chebského architekta Karla Matusche o vypracování projektu jehož realizace si vyžádala 30 tis. Kč. Hotel i s rozhlednou byl slavnostně otevřen na jaře roku 1913. Při této příležitosti byla rozhledna slavnostně pokřtěna jménem rakouské arcivévodkyně Zity. Hotel nabízel prostorný taneční sál a terasu na opalování. Celý areál byl hojně navštěvovaný až do konce 40. let, kdy zde československá armáda vybudovala vzdušnou hlídku. V poválečném období připadl objekt pohraničníkům, kteří hotel tak zdevastovali, že musel být zbourán. Zůstala pouze osamocená rozhledna, která je dnes ve správě spolku na ochranu přírody. Rozhledna je 21 metrů vysoká, vystavěná z kamene a obložená dřevem. Na dvě vyhlídky vede celkem 94 schodů. Po jejich zdolání se naskýtá pěkný kruhový výhled na Krušné a Doupovské hory či na Karlovy Vary. Nejlépe se k rozhledně dostanete z obce Horní Blatná, odkud vede na vrchol naučná stezka Vlčí jáma.   Výhled   sever: německé vrcholy Krušných hor v čele s Ochsenkopfem východ: Klínovec a Božídarský Špičák jih:  Doupovské hory, Karlovy Vary, Tisovský vrch západ: Zaječí hora Popis cesty   Autem - přímo na vrchol se dá zajet automobilem. 1 km dlouhá odbočka k rozhledně vede od silnice vedoucí z Božího Daru do Horní Blatné a je umístěna asi 1,5 km před Horní Blatnou vpravo. Vlakem - přes Horní Blatnou vede také železnice do pohraniční stanice Potůčky. Od nádraží je to k rozhledně asi 2 km po červené TZT.    

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v ostravské místní části Přívoz stojí na náměstí Svatopluka Čecha. Jako novogoticko-románský byl vystavěn v 90. letech 19. století (vysvěcen 15.8.1899). Kostelní loď má tvar kříže s vetknutou protáhle oválnou rotundou (36,43 x 27 m). Kostel v průčelí doplňuje dvojice věží (67 m). Nad vchodem můžeme vidět velké gotické okno, původně zde bylo zobrazeno Neposkvrněné srdce Panny Marie, toto zobrazení bylo za druhé světové války poškozeno. Rozměrná klenba rotundy dle Monierova systému. Vybavení interiéru tvoří hlavně pseudogotický oltář (1926) z pískovce a bílého kararského mramoru s obrazem Panny Marie (František Ženíšek) doplněný sochami sv. Jáchyma, sv. Jana Evangelisty, sv. Josefa, sv. Anny, dále pak menšími soškami Krále Davida, proroků Jeremiáše, Ezechiela a Daniela. Dalšími oltáři jsou například dubový, pseudogotický Božího srdce Páně s obrazem Pána Ježíše zjevující se sv. Markétě (1902), sv. Alžběty a další. Ve věžích jsou umístěny tři zvony zhotovené ve Vítkovických železárnách.