Umělý plavební kanál o délce 48 km založil na přelomu 15. a 16. století Štěpán Netolický. Jde o jedinečné vodohospodářské dílo tehdejší doby. Stoka neboli kanál sloužila jako propojení četných rybníků s řekou Lužnicí, k pohánění mlýnů a pil, plavení dřeva, zdroj závlahy okolních luk při suchém období a svého času dokonce sloužila jako zdroj vody pro město Třeboň. Téměř celý tok je lemován stromy a křovím, které zpevňují jeho břeh a také zabraňují rychlejšímu vysychání. V roce 1571 jej v oblasti města Třeboně přeložil severovýchodním směrem k blízkosti hradeb další významný rybníkář Jakub Krčín. Některé části stoky jsou přístupné po turisticky značené cestě, jinak při vhodném obutí lze v blízkosti Třeboně některé úseky, projít po jejím břehu neznačenou cestou. V blízkosti centra města Třeboně zase stoka působí dojmem zatopeného hradebního příkopu. I zde je možno její velkou část projít.

Babí lom je skalnatý hřeben, zvedající se nad obcí Lelekovice. Má dva vrcholy, jižní (521 m) a severní (562 m). Oba byly v minulosti využity pro vyhlídkové stavby. Všemu předcházela romantická úprava celého hřebenu, který rádi navštěvovali obyvatelé z Brna. Rozhlednu na jižní straně i vyhlídkový altán, tzv. Ripkovu vyhlídku, na severní, nechal postavit v roce 1882 Rakouský turistický klub. Rozhledna jenž dostala jméno podle brněnského starosty Rohrera, byla dřevěná trámová stavba. Obě stavby se staly velkou atrakcí okolí a velmi si je oblíbil i Petr Bezruč. Rozhledna s altánkem zanikly někdy v průběhu druhé světové války. V šedesátých letech 20.století se zrodila myšlenka vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Nápad vznikl na půdě tehdejší ČSTV a realizován byl členy TJ Sokol Lelekovice. Pro stavbu byl zvolen jižní vrchol a stavba rozhledny na Babím Lomu se stala jednou z mála vyhlídkových staveb které byly vybudovány během normalizace. Je vysoká 15 metrů, slavnostně byla otevřena 15. května 1961 a je dodnes volně přístupná. S vyhlídkové plošiny, jež je ve výšce 12 metrů, je kruhový výhled, který omezují stromy jen na severní straně.

Zajímavě nalepené domky jsou nejlépe vidět z Kamenné ulice. Vystavěny byly v polovině 19. století italskými dělníky, kteří stavěli místní železnici. Dřevěné přístavky nalepené skalní stěně vypadají jako ptačí hnízda a odtud jejich pojmenování. Navazují na chodby a sklepy vytesané v pískovcové skále.

Součástí dochovaného opevnění je i barbakán neboli předsunuté opevnění dnes již neexistující Žatecké brány. Umožňoval střelbu do stran, což dokládají klíčové střílny.