Rozhledna Bukovanský mlýn je vlastně imitací větrného mlýnu nizozemského typu. Bukovany jsou obec, která leží 4 km od Kyjova, v jedné z nejjižnějších částí Chřibů. Rozhledna s mlýnem vznikla přičiněním místního rodáka ing. Kouřila a první návštěvníci se mohli pokochat výhledem 1. května 2004. Rozhledový ochoz je 11 metrů nad zemí samotná stavba je ještě o 4 metry vyšší. Bukovanský mlýn je tak nejvyšším větrným mlýnem u nás. Dominanta kraje má mnoho využití. V přízemí je místnost s krbem, kterou používá bukovanský mužský pěvecký sbor jako zkušebnu, první patro slouží jako galerie pro výstavu uměleckých předmětů a v druhém patře je muzejní expozice o historii Bukovan. Mlýn se stal ihned po svém otevření velkou atrakcí, k čemuž jistě napomáhá i skutečnost, že je napojen na oblíbené vinařské cyklistické stezky. Výhled zahrnuje Kyjovsko, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti i Slovensko. Perlička na závěr. Mlýn je skutečně jen imitací. Mohutné lopatky místo větru otáčí elektromotor.

Písecké městské opevnění bylo vybudováno na obranu založeného města ve 13. století. V průběhu 15-17. století bylo ještě zesíleno a hradby zvýšeny do výšky až 10 metrů. Vstup do města umožňovaly tři brány. Všechny tři byly zbrourány a v průběhu 19. století v souvislosti s rozvojem města byla ubourána i většina hradeb. Do dnešní doby se zachovalo krátké úseky hradeb a to při Komenského ulici naproti gymnáziu, v ulici Podskalí a při ulici Hradební II. včetně upraveného přístupného parkánu. Kromě toho se část hradeb dochovala i ve hmotě domů, díky tomu můžeme třeba vidět polokruhovou baštu v Budovcově ulici a nebo kruhouvou na okraji Palackého sadů naproti poště. Oboje jsou dnes součástí domů.

Skromné pozůstatky hradu Dub u Tasova se nacházejí na nevysoké ostrožně, obtékané řekou Oslavou, přibližně 1,5 km jihozápadně od obce Tasov v okrese Žďár nad Sázavou. Z této vsi vede na hrad značená turistická značka. Historie hradu Hrad založili ve druhé polovině 13. století páni s křídlem v erbu. Páni z Tasova se často pyšnili jménem Tas či Znata. Proto se i jejich hrad nazýval Tassenberg a až později, když upadl v zapomnění, jej lidé překřtili na Dub. První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1344. Z let 1349 a 1366 pak pocházejí zmínky o dělbě majetku pánů z Tasova mezi několik členů rodu. Tehdy obdržel polovinu hradu s městečkem Tasov do rukou Jan z Meziříčí, který pravděpodobně za nějaký čas získal i polovinu druhou. Páni z Meziříčí pak již hrad neobývali, ani neudržovali, a tak pravděpodobně počátkem 15. století zpustnul. Jako pustý a s již novým jménem Dub se uvádí roku 1551. Dispozice hradu Hrad Tasov alias Dub byl bezvěžový a tvořily jej hradby, palác na severozápadní a brána na jihovýchodní straně, z kterýchžto hradních prvků se dochovaly různě velké střepy zdiva. Nejvýraznější jsou zříceniny severovýchodní hradby a samozřejmě do skály částečně vylámaný příkop. Hrad stojí na soukromém pozemku a tudíž je přístupný pouze příležitostně. Tipy na výlet Podívat se můžete třeba na renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, tvrz Pyšel, tvrz Jinošov, vystoupit na rozhlednu Ocmanice nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou. Ve Velkém Meziříčí najdete zachované městské opevnění, novou synagogu, radnici nebo zámek. Ubytování najdete ve Velkém Meziříčí. M.K.

Radnice na Masarykově náměstí je rozsáhlá renesanční stavba se třemi štíty, vystavěná v průběhu 16. století na místě dvou domů. Do dnešní doby byla rozšířena v roce 1588. Zadní části objektu pak byly ještě upraveny v 19. století. Z této doby také pochází rekonstrukce fasády se sgrafity. Sgrafita představují založení města, hájení města proti křižákům a alegorii spravedlnosti. V letech 1990-1997 prošla stavba nákladnou obnovou. Vedle radnice můžeme vidět altán z 18. století v němž sídlí infocentrum. Radnice je dodnes sídlem městského úřadu.