Vyhlídkové místo Supí hnízdo (702 m.n.m.) se nachází na hřebenu Broumovských stěn přibližně 1,5 km od turistické chaty Hvězda. Zpřístupněno bylo již v roce 1854 a poskytuje kruhový rozhled na Javoří a Soví hory, Hejšovinu, Bor, Orlické hory, Policko, Náchodsko, Adršpašsko-teplický masiv, Krkonoše aj.

Bývalý klášter augustiniánů poustevníků se nachází na okraji historického centra města. V současné době je budova konventu využívána Krkonošským muzeem, přístupným celoročně v otevíracích hodinách. Iniciátorem založení kláštera se stal Maxmilián František hr. Morzin. Roku 1705 byl položen základní kámen ke stavbě konventu, který vznikl dle plánů Adama Auera. O osm let později se konala slavnost položení základního kamene ke stavbě kostela sv. Augustina. První řeholníci přišli do Vrchlabí až roku 1714, a to 4 kněží a jeden bratr laik. Místní komunita přečkala rušení klášterů za vlády Josefa II. a působila zde až do roku 1950, kdy byla její činnost ukončena komunistickým režimem. Od té doby je budova konventu využívána Krkonošským muzeem, které zde mělo pronajaté prostory již v roce 1941. Klášterní komplex tvoří jednolodní kostel sv. Augustina s nástropními freskami od Gottfrieda a Ignáce Tauchmannových a rodinnou hrobkou hrabat Morzinů. Na východní straně kostela se napojuje čtyřkřídlá jednopatrová budova konventu, jehož interiér byl v druhé polovině 20. století upraven pro potřeby muzea. A. Š.

Pražská plynárenská, a.s., otevřela 30. 3. 1999 v historické budově areálu v Praze 4-Michli Plynárenské muzeum. Prohlídka expozice je určena jak pro širokou veřejnost, tak pro zájemce z řad odborníků. Návštěvníci budou seznámeni s počátky a vývojem plynárenství, prohlédnou si modely výrobních zařízení a plynojemů, staré plynoměry, sbírku plynových spotřebičů a další zajímavosti.Vstup do muzea je volný, pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí je zajištěn bezbariérový přístup. Termín návštěvy muzea je třeba předem dohodnout na telefonním čísle 267 172 482.

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků s bývalým kapucínským hospicem se nachází přímo na hlavním mělnickém náměstí. Kostel je přístupný v době bohoslužeb a v budově bývalého kláštera dnes sídlí Regionální muzeum Mělník. Kapucíni na Mělnicku působili již od počátku 18. století, avšak až roku 1749 městská rada požádala řád, aby se v Mělníce usadil natrvalo. K získání zázemí jim pomohla bohatá vdova Markéta Terezie Tschebischová z Falkenberka darováním svého domu, další dům získali koupí a část zahrady darem. Již následujícího roku (20. září 1750) byli kapucíni slavnostně uvedeni do města. Během dvou let zde zřídili hospic a roku 1753 byl dokončen i kostel Čtrnácti svatých pomocníků. V roce 1785 klášter unikl zrušení, neboť městská rada mu vyprosila výjimku. Kapucíni nadále pokračovali ve své činnosti v řádovém hospitalu i laické duchovní správě. V roce 1950 bohužel již klášter postihla konfiskace a jeho prostory byly využívány k různým účelům, dlouho zde například sídlil výtvarný odbor Lidové školy umění. Regionální muzeum Mělník využívá jeho prostory od roku 1999. Typické stavební řešení kapucínských kostelů muselo být v případě Mělníka přizpůsobeno velikosti a možnostem staveniště, proto je kostel trochu atypický a boční kapli Panny Marie nahrazuje pouze mělký výklenek na levé straně lodi. Bývalý hospic, přiléhající ke kostelu, dodnes připomíná typický měšťanský dům včetně existence loubí v průčelí. M.K.