Turisticky atraktivní místo se nachází na turistické značce vedoucí z Hlavňova k turistické chatě Hvězda. Skalní bloky, které rokli lemují jsou vysoké 60 až 100 m a soutěska je místy široká jen 2 metry. V dolní části se nachází Mariánská jeskyně s do skály vytesaným reliéfem mariánské hlavy od vratislavského sochaře O. Rachnera (vede sem značená odbočka – 50 m). V horní části pak naleznete Kovárnu, jde o jakýsi jeskynní výklenek, kterým protéká potůček. Nad kovářovou roklí se pak nelézá vyhlídka s názvem Skalní divadlo, která poskytuje výhled na skalní bloky v Kovářově rokli a okolí. Jejich postavení a tvar může někomu připomínat sedadla v divadle či sedící diváky, záleží na fantazii.

Barokní zámek Byšice z přelomu 17. a 18. stol. najdeme ve stejnojmenné obci 10 km jihovýchodním směrem od Mělníka. Renesanční tvrz Ves Byšice se poprvé připomíná r. 1321 jako majetek rytířského rodu Byšických z Byšic. První panské sídlo je však spojeno s Albrechtem Pětipeským z Chyš a Egerberka, který zde kolem roku 1577 vybudoval renesanční tvrz. Majitelé kvetoucího městečka se poté velmi rychle střídali, až celé panství získali roku 1719 Černínové, kteří jej připojili ke svému mělnickému panství. Spojení Byšic s Černíny vydrželo až do 20. století. Barokní zámek V té době měly Byšice již nové panské sídlo. Byl jím čtyřkřídlý patrový barokní zámek vystavěný na sklonku 17. století. V průběhu 18. a 19. stol. byl zámek dále upravován, především jeho interiér. V rokokovém stylu byl zařízen zámecký park se zahradou. Obdélníkový půdorys zámku však zůstal nadále beze změny. O fortifikačním účelu objektu, který býval obklopen příkopem, svědčí i mohutné opěráky v rozích čtyř zámeckých křídel. Ta uzavírají prostorné nádvoří, z něhož vedl průchod do parku se salla terrenou s umělými krápníky a bohatou štukovou výzdobou. Uvnitř zámku byla kaple Panny Marie.    Poté, co panství koupili Černínové, přestal být sídlem vrchnosti. Od 2. pol. 19. stol. nebyl zámek trvale obýván, sloužil jako letovisko a budova byla stále více přizpůsobována potřebám zemědělského podnikání mělnického velkostatku. Po roce 1945 je jeho stav každým rokem horší a horší. Stav se nezlepšil ani po roce 1972, kdy zámek převzala ČSAV, ani v době nedávno minulé, kdy se novým majetkem stal soukromý podnikatel. Současný vlastník zkázu zámku spíše urychluje. Vykácel stromy v zámecké zahradě a demoluje hospodářská stavení. Park a přilehlá pole jsou na prodej jako stavební parcely a budova zámku chátrá. Nedaleko od zámku můžete navštívit i židovský hřbitov nebo krásný barokní zámek Liblice. Ubytovat se můžete v Mělníce.

Osada Kbely prošla jednou z největších tragédií 18. století. Byla zasažena morovou epidemií a téměř všichni její obyvatelé této nemoci podlehly. Zmínky o její existenci pocházejí již z roku 1130, kdy zde stávalo popluží vyšehradského kostela. Nového rozmachu nabyla až na přelomu 19. a 20. století. Zejména jí oživila výstavba letiště a s ním spojené průmyslové a vojenské činnosti. Za zmínku stojí to, že zdejší letiště patří mezi chráněná území na němž žije kdysi hojný a dnes ohrožený hlodavec sysel. K Praze byly Kbely připojeny v roce 1968. Název obce Kbel je odvozen od stavidla rybníka, vědra, kbelíku, či škopku.

V malebné jihočeské krajině nalezneme mnoho pozoruhodných historických památek, mezi nimiž se z hustých a romantických šumavských lesů zjevuje jedna z perel gotické architektury na našem území – cisterciácký klášter Vyšší Brod. Toto místo protknuté stoletou touhou po každodenním setkávání s Bohem objevujeme necelých třicet kilometrů na jih od dalšího architektonického skvostu, Českého Krumlova a to na pravém břehu pokojně plynoucí Vltavy.Legenda o založení kláštera jakoby zapadala do mystického prostředí obklopujícího klášter samotný. Šlechtic Vok I. Rožmberk se prý v polovině 13. století ocitl na pokraji smrti, když se jeho tělo zmítalo ve vlnách rozbouřené Vltavy a zachránit se mu podařilo prý jen zázrakem. Jako vyjádření díků Bohu za toto znamení zde roku 1259 zakládá klášter, který nechává osídlit cisterciáckými mnichy z nedalekého rakouského kláštera Wilhering. Zároveň činí z kláštera rodové pohřebiště, kde je postupně pohřbeno deset generací rodiny Rožmberků od 12. do 17. století, mezi nimiž najdeme významné osobnosti našich dějin v čele se Závišem z Falkenštejna (byl v klášteře pohřben jako první), či mecenášem Petrem I. Rožmberkem. Stavba klášterního kostela trvala více než sto let a byla dokončena v 80. letech 14. století. Velkou cenností je deskový oltář, obsahující malby tzv. Mistra oltáře vyšebrodského. Ve spojení s Vokem I. se podařilo místním cisterciákům vybudovat rozsáhlé panství, které mělo jako jedno z mála štěstí během husitských válek, kdy nebylo závažněji poničeno. Takové štěstí již neměl klášter samotný, který husité v roce 1422 dobyli, ale ani on nebyl závažněji poškozen. Období nastupující reformace a protestantismu v 16. století se odrazilo mezi poddanými i na tomto vyšebrodském panství, ovšem ze záznamů se dozvídáme, že bylo poměrně násilně potlačeno opatem Trollem. V 17. a 18. století se v klášteře poměrně klíčově přistavuje, vzniká např. první kostelní věž (1671), přestavují se dvě menší stavby ze 14. století, či vzniká zásadní knihovní sál (1757). Svou novogotickou podobu klášter získává mezi lety 1830 – 1862 pod vedením opata Leopolda Wackarže. Odlehlost celého areálu zabezpečila možnost nepřerušeného architektonického vývoje a to i v napjatých, válečných dobách.Když se klášteru podařilo přečkat nelehkou dobu vlády Josefa II., došlo ke stabilizaci a nárůstu počtu klášterních bratří. Těžké časy započaly v období po mnichovském diktátu, kdy byl klášter v rámci sudet připojen k říši a o dva roky později dokonce zrušen a řeholníci se rozprchli po okolních farách. Ani osvobození a obnovení činnosti kláštera nepřineslo klid pro jeho správce, neboť v rámci odsunu sudetských němců bylo mnoho cisterciáků vyhnáno z republiky. Tragické období kláštera se uzavřelo v roce 1950, kdy komunisté v rámci jejich násilného tažení proti věřícím klášter zrušili a jeho obyvatele vyhnali. Zadostiučinění tak přišlo až v roce 1990, kdy se do kláštera ve Vyšším Brodu navrátil život i cisterciáčtí mniši. Pro návštěvníky nabízí klášter mnoho zajímavostí, počínaje nádhernými gotickými exteriéry i interiéry, obrazovou galerií jenž obsahuje díla Petra Brandla, Norberta Grunda či Kašpara Hirschellyho nebo kapli panny Marie, která má na svém novogotickém oltáři vystaven obraz Milostné Panny Marie, známý jako Vyšebrodská madona. Vrcholem celého komplexu je však zcela unikátní knihovní komplex, který obsahuje přes 70 tisíc svazků a je třetím největším v České republice. Knihy jsou rozčleněny po knihovní chodbě (novější odborná literatura), filosofickém sále ( především filosofické spisy) či sále teologickém (nejrozsáhlejší sál s převážně teologickou literaturou a unikátní sbírkou biblí) a pro návštěvníka jen korunují dojem z nádherného místa protknutého chodem dějin.