Zbytky skalního hradu Pustý zámek u Zakšína se nacházejí 4 km jihozápadně od obce Dubá. Vznik hradu je datován před rok 1319. O hradu není mnoho písemných zpráv. Na počátku 15. století byl jeho majitelem Václav Berka z Dubé. Ještě v roce 1456 se zmiňuje v listině Aleše Berky z Dubé. Hrad se skládal ze tří částí, první nejmladší nebyla nikdy dokončena. Od druhé části ji odděluje vytesaný příkop. Ve druhé části se dochovala do skály vysekaná cisterna a pravděpodobně dřevěná věž. Vedle cisterny pak vedl přes přírodní spáru most do třetí části hradu. Na most navazovalo schodiště, které vedlo na plošinu zadního hradu. Hlaní stavbou zde byl rozměrný dřevěný lichoběžníkový objekt. Z něj se do dnešní doby dochovalo podvalí osvětlované okénkem a přístupné lomenou chodbou z východní strany. Většina staveb byla dřevěná a tak se do dnešní doby dochovaly jen zářezy, tesané schody, podvalí staveb a již zmíněná vysekaná cisterna. Areál bývalého skalního hradu je volně přístupný.

Rašínovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy mezi Vyšehradským tunelem a Jiráskovým mostem. Původně v této lokalitě vedla po upraveném břehu Vltavy komunikace staropražského Podskalí, kterou postupně nahradilo dnešní nábřeží. Jeho severní část nabyla charakteru nábřeží již v sedmdesátých letech 19. století. Jižní část, mezi dnešním Palackého náměstím a Vyšehradským tunelem, až na počátku 20. století. Celé nábřeží bylo za dobu své existence děleno na různé úseky, z nich každý nesl jiné jméno. Vyskytla se zde tedy řada jmen. Palackého nábřeží 1876 – 1940, Vyšehradské nábřeží 1905 – 1919, Podskalské nábřeží 1919 – 1924, Rašínovo nábřeží 1924 – 1941, Vltavské nábřeží 1940 – 1942, nábřeží Karla Lažnovského 1941 – 1945, Reinhard Heydrich Ufer 1942 – 1945 (tento název, po jednom z největších zločinců německé okupace byl používán pouze v němčině), nábřeží Bedřicha Engelse 1951 – 1990. K opětovnému přejmenování, tentokrát celého úseku, na Rašínovo nábřeží došlo v roce v roce 1990. Délka nábřeží je cca 950 m. Nábřeží je určeno pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Na přilehlém Vltavském břehu vyplouvají parníky a lodě  Pražské paroplavební společnosti na okružní plavby Prahou. Rašínovo nábřeží spolu s jeho zástavbou vytváří jedinečný vzhled této části Prahy.

Menší kostelík nebo spíše větší kaple sv. Jana a Pavla se nachází v osadě Potůčník patřící pod obce Hanušovice. Církevní stavba byla vystavěna v roce 1839, po odsunu Němců započala stavba chátrat. Role zachránce se ujal po roce 1991 stavitel Václav Tomek. Práce pokračovaly natolik, že v roce 1997 byl kostelík opět vysvěcen a po dlouhé době sloužena mše. Rekonstrukce pokračovala dále. Bohužel v roce 2007 zásahem blesku vyhořela celá střecha včetně krovu. Dnes je víceméně volně přístupná stavba opět v rekonstrukci a snad se opět dočká nové střechy. Při objektu se nachází menší hřbitov, kde se dnes nachází jen pár náhrobků (9/2012). Osadou vede turisticky značená cesta z Hanušovic do Loučné nad Desnou.

V centru města na náměstí se nachází pseudorománský kostel sv. Bartoloměje, vystavěný roku 1866 na místě zbořeného kostelíka z přelomu 15.-16. století. Kostel je trojlodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, v západním průčelí s věží.