Památník Mohyla míru, jež je spravován Muzeem Brněnska, je prvním  mírovým památníkem v Evropě. Historicky je spojena s Bitvou u Slavkova a najdeme ji na Prackém kopci asi kilometr jižně od obce Prace, v místě rozhodujícího vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany. Mohyla Míru byla vybudována v letech 1910 a 1912 a jejím původcem byl vlastenecký kněz z Brna A. Slovák, jenž chtěl učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Kvůli První světové válce se otevření památníku odsunulo do roku 1923. Dnes je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen.Stavba byla vystavěna z lomového kamene a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan, který má výšku 26 metrů. Na vrcholu je měděný starokřesťanský kříž spočívajícím na zeměkouli a zdobeném reliéfními motivy Panny Marie, ukřižovaného Krista, Boha Otce a Adamovy hlavy. Pelikán na zadní straně kříže symbolizuje Vykupitele. Zmíněna jsou jména čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Na výzdobě se podílel sochař Čeněk Vosmík, jenž vytvořil čtyři štítonoše v rozích stavby a jejich štíty symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo. Uvnitř najdeme čtvercovou 10 x 10 metrů velkou kapli s oltářem z mramoru. Pod podlahou kaple je umístěno ossarium nebo-li Kostnice, v níž jsou uloženy ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Stálá expozice V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout zcela novou, netradičně pojatou multimediální expozici "Bitva tří císařů Slavkov / Austerlitz 2.12.1805" (části - Před bitvou, Bitva, O bitvě, Po bitvě), která využívá moderních audiovizuálních prostředků včetně volby komentáře v některém z pěti jazyků (čeština, němčina, angličtina, francouzština, ruština). Muzeum Brněnska spravuje tyto pobočky: Muzeum v Ivančicích Podhorácké muzeum v Předklášteří Muzeum ve Šlapanicích Památník písemnictví na Moravě - Rajhrad  

Podloubí domu u Glaubiců (U zeleného stromu) na Malostranském náměstí č.5.

Punkevní jeskyně patří k vývojově mladším jeskyním. Vznikaly v několika patrech, na křížení geologických poruch docházelo snadno k řícení stropů a propadům. Tímto vznikla i mohutná propast Macocha, která je součástí Punkevních jeskyní. Punkevní jesykně jsou vývěrovou větví hydrografického systému Punkvy a součástí nejrozsáhlejší a nejdelší jeskynní soustavy v ČR takzvané Amatérské jeskyně dlouhé 33 km. Jako první byly objevovány v letech 1909-1914 suchá patra, vodní části pak v letech 1920-1933, avšak objevy pokračují dodnes. Celková známá délka Punkevních jeskyní dosahuje 4.000 metrů, z toho zpřístupněno je 1250 m z části formou lodní plavby. Suchá část byla zpřístupněna již v roce 1909, celá dnešní prohlídková trasa funguje od roku 1933. Plavba na lodích začala v roce 1920. Teplota vzduchu se pohybuje 7-8 oC a relativní vlhkost je cca 99%. Punkevní jeskyně mají bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobu, která byla při zpřístupňování částečně poškozena. Zdejší výzdoba vznikla vysrážením se z nasycených krasových vod, prosakujících nadložními vápenci. Typické jsou zde mohutné stalagmity a stalagnáty, mrkvovité hůlkové stalaktity, záclony a různé sintrové útvary. Celý návštěvnický okruh je dlouhý 1250 m (60 min.), jinak je možno volit z dalších dvou variant:Přední dóm: vstupní prostora s útvarem Strážce (4 m dlouhý stalaktit), mostem zbudovaným v roce 1996 z něhož je dobrý pohled na Salmův sloup (nejmohutnější stalagnát v Punkevní jeskyni). V zadní části se nachází zrcadlové jezírko, skupina krápníků z názvy Převrácený deštník (sintrová deska trčící na stalagnátu), Dvě sovy, Hrad na skále či Turecký minaret (2 m dlouhý krápník). Reichenbachův dóm: několik desítek metrů vysoká prostora, občas zatopená při povodních.Zadní dóm: prostora se zajímavou dvojicí stalagmitů s rovnou plochou na vrcholu (Trpaslík a Váza), skupina krápníků zvaná Turecký hřbitov a dlouhý stalaktit „Jehla“. U Anděla: síň s mohutným stalagnátem unikátních tvarů kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami.Macocha: před přístavištěm plavby se prochází kolem dna propasti Macocha. Jsou zde vidět dvě jezírka a tzv. Jalové koryto, kterým sem přitéká voda Punkvy při vyšších vodních stavech. Horní jezírko je hluboké cca 13 metrů, Dolní pak 49 m. Následuje vodní plavba se zastávkou, kterou se přes Bobří síňku dostaneme do Masarykova dómu, prostory s nejpůsobivější krápníkovou výzdobou. Je zde vidět velké množství brček a hůlkových stalaktitů. Také mohutný prosvětlený stalagnát Husův sloup. Plavba končí v místech vývěru Punkvy do volných prostor Punkevních jeskyní. Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)

Barokní kostel sv. Vavřince v ulici Plánické byl vybudován v letech 1694-1709 na místě starší svatyně ze 14. století. Stavbu vedl Marco Antonio Gilmetti a kostel byl pak několikrát upravován. Po zrušení u něj přiléhajícího kláštera připadl městu a sloužil jako skladiště. Dnes je využíván pro kulturní účely.