Rozsáhlé zříceniny hradu Rýzmburk ční na ostrožně nad Oseckým potokem asi 2 km severozápadně od obce Osek. Z obce vede na volně přístupný hrad turistické značení. Historie hradu Hrad je pravděpodobně královského založení. Soudě dle následujících okolností stavbu vedl královský kastelán Boreš z rodu Hrabišiců, který hrad posléze získal do svého držení a poprvé se po něm psal roku 1250 „z Riesenburka“. Dokončení hradu s módním jménem Riesenburg (Obří hrad) trvalo až do počátku 14. století. Mocný rod pánů z Rýzmburka (nebo také z Oseka) zde sídlil až do roku 1398, kdy jej bez králova svolení prodal míšeňskému markraběti Vilémovi. Cizinec tak získal hrad na českém území a vytvořil z něj svůj strategický bod v neklidné pohraniční oblasti. Tento fakt se samozřejmě českým králům nezamlouval, a proto se snažili získat hrad zpět, což se ovšem podařilo až Jiřímu z Poděbrad roku 1459. Ten se pak po roce rozhodl udělit hrad do zástavy svému přívrženci Prokopovi z Rabštejna. Za pánů z Rabštejna byl hrad dobyt (roku 1473) saskými knížaty a hrad se dostal zpět do královských rukou. Posledními majiteli, kteří hrad alespoň částečně obývali, byli Kaplířové ze Sulevic, kteří si však koncem 15. století postavili v nedalekém Duchcově tvrz a hrad opustili. Posléze se majiteli opuštěného a pustnoucího hradu stali Lobkovicové (1523) a Valdštejnové (až do poloviny 20. století). Podoba hradu Stavba královského hradu byl pojata velkolepě, ovšem páni z Rýzmberka při jeho dokončování již nedisponovali dostatečnými financemi, aby byly veškeré plánované stavby uskutečněny. Rozlehlý hrad je čtyřdílné dispozice. Trojúhelné jádro obsahovalo na nejvyšším místě obytnou věž (donjon) a v dalších dvou nárožích okrouhlou a čtverhrannou věž. K čtverhranné věži přiléhala kaple s polygonálním závěrem a při boční straně podél hradby malý palác. U okrouhlé věže se nacházela brána. Na třetím nádvoří stávala patrně pouze větší hospodářská budova a čelo hradby, která tvořila parkán okolo části hradu, zpevňovala čtverhranná věžice. Střed druhého nádvoří vyplňoval volně stojící okrouhlý bergfrit a hradba opět měla funkci parkánu (obíhala již celý hrad). První nádvoří, tvořené pouze hradbou a protáhlou vstupní branou, bylo pravděpodobně také prázdné. K vnější hradbě v místech pod hradním jádrem (jihozápadní strana) pak byla později přistavěna blíže neurčená hospodářská budova. Předpokládá se, že král nechal postavit základní prvky hradu, tj. věže, hradby a brány a teprve poté stavbu převzal Boreš z Rýzmburka, který pravděpodobně nechal postavit malý palác v jádře. Na ostatní zástavbu nádvoří se mu již nedostávalo financí. Borešovi potomci dokončili kapli kolem roku 1300. Hospodářská budova vně hradeb byla postavena až v průběhu 15. či na počátku 16. století. Z hradu se dochovaly mohutné zříceniny všech jeho prvků kromě několika úseků hradeb. Tipy na výlet V okolí najdete rozhlednu Dlouhá louka, cisterciácký klášter nebo barokní zámek Duchcov.  Zavítat můžete také na barokní zámek Světec, barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete v Duchcově nebo v Litvínově. M.K.

Ve vsi Měšice, nedaleko Prahy, stojí rokokový zámek s prvky klasicismu. Původně zde stávala tvrz, poprvé zmiňována v roce 1434. Historie zámku Měšický zámek byl postaven v letech 1767 - 1775 místo renesanční tvrze pro F. A. Nostice podle A. Hoffeneckera. Zajímavostí sídla je, že zde byl v roce 1775 instalován první bleskosvod v Čechách dr. J. T. Klinkošem. V první etapě výstavby zámeckého objektu v letech 1767 - 1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova.Další zámeckou zajímavostí je zdejší pobyt Josefa Dobrovského v letech 1775 - 1785, který zde působil u majitelů, Nosticů, jako vychovatel. V druhé stavební etapě v letech 1780 - 1790 byla na severní straně přistavena boční křídla v pravém úhlu, tak vznikl čestný dvůr. Původní budova byla obdélníková, dvoupatrová, s mansardovou střechou, členěná na vstupní zahradní fasádě trojicí rizalitů, z nichž střednímu je představen sloupový balkón. Vnitřní výtvarná výzdoba sídla pochází od J. Hagera, V. Ambrozziho a P. Prachnera (zámecká kaple sv. Alžběty Purinské). Z kaple se dodnes zachovaly jen fragmenty. V západním křídle zámku bývalo kdysi zámecké divadlo. Zámek také obklopovala francouzská zahrada přecházející v anglický park, kdysi jeden z nejkrásnějších v Čechách. Bohužel je dnes park, až na nejbližší okolí zámku, zcela zpustlý. Roku 1945 byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. V zámku byla nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična. Ubytování naleznete přímo v Líbeznici.

Na vrchu Boubín (1362 m.n.m.) stávala již od roku 1878 vyhlídková stavba, kterou později nahradil triangulační bod s vyhlídkovou plošinou. Kontroverzní ale s úžasným výhledem Ještě v 70. letech 20. století se zde dalo rozhlížet z dřevěné vojenské pozorovatelny. V roce 2004 zde vyrostla nová dřevěná rozhledna, i když nepřímo proti byla CHKO Šumava. Konstrukce 21 metrů vysoké rozhledny je ze smrkové kulatiny, tlakově impregnované o průměru 20 cm. Celá rozhledna přišla na 3 miliony korun a musela být postavena bez strojní mechanizace. Materiál o celkové váze 60 tun tak sem byl dopravován zřízenou lanovkou a koňmi. Na vyhlídkovou plošinu vede 109 schodů. Rozhledna na kterou je volný přístup byla slavnostně otevřena 3.6.2005.   Výhled sever: severovýchodní část Šumavy, Středočeská pahorkatina, Vimperk východ: Kleť s rozhlednou a hvězdárnou jih: Plechý a za dobré viditelnosti Alpy západ: Šumava Popis cesty Vlakem či autem do Kubovy Huti a odtud po 4 kilometry dlouhé cestě po modře značené turistické trase.  

Zříceniny mohutného hradu Šelenburka, jinak zvaného též Cvilín nebo Lobenštejn, může zájemce obdivovat 1,5 km jihovýchodně od města Krnova. Z města vede na volně přístupný hrad turistické značení. Při cestě z Krnova je možno navštívit rozhlednu Cvilín z počátku 20. století. Historie hradu Šelenburk byl založen českým králem okolo roku 1240 (na místě hradišť z několika různých období a knížecí pevnosti) a z roku 1253 pochází o něm první písemná zmínka - to jej v léno dostal Beneš z Lobenštejna. Od počátku 14. století se jej pak ujímají opavští vévodové. V roce 1474 hrad dobyl Matyáš Korvín a držel jej až do roku 1490. V letech 1493–1521 byl postupně přestavěn Janem ze Šelmberka a jeho synem Jiřím. Odtud pochází novější název hradu - Šelenburk. Znovu byl hrad přestavěn Jiřím Hohenzollernerem z Ansbachu markrabím braniborským a pánem krnovským, který jej odkoupil roku 1523. Tentýž pán si v Krnově postavil novou rezidenci a hrad přestal sloužit jako stálé sídlo. Definitivně byl opuštěn po třicetileté válce a nezadržitelně chátral.  Dispozice hradu Půdorys hradu je téměř pravidelný čtverhranný. V jižním rohu stávala mohutná válcová věž, vedle níž bývala studna. Palácová křídla se nacházela při severovýchodní hradbě a v západním rohu. Hradní jádro bylo chráněno oválem příkopu a valu, který byl pravděpodobně na severovýchodní straně dvojitý. Přístup do hradu vedl od jihovýchodu před příkop po mostě, stojícím na kamenný pilířích. Jihovýchodně od hradu se též nacházelo předhradí s provozními budovami. Dodnes stojí alespoň částečně zdivo všech objektů jádra hradu včetně dochovaných pilířů po bývalém mostě.   Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na větrný mlýn v Cholticích, zámek Slezské Rudoltice, zámek Linhartovy nebo zámek Velké Heraltice. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, městské muzeum, rozhledna Cvilín, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie nebo rozhledna Ježník. Ubytovat se můžete v Opavě.