Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně se svou románskou věží je jednou z nejstarších staveb tohoto druhu v západních Čechách. Stavba je datována do poloviny 12. století. Zajímavá je především samotná věž, jejíž první patro je v podstatě panskou tribunou uzavřenou ve věži. Portál v jižní zdi této věže umožňoval spojení s obytnou budovou feudálního dvorce (tvrze), která stála v blízkosti kostela. Síla zdi v přízemí věže dosahuje 138 cm. Loď kostela bývala oproti té dnešní užší, stavěná v šíři věže a nižší. Společně s věží je pozůstatkem z tehdejší doby původní zdivo severní strany lodi. Zajímavé jsou nálezy kvádrů s malovanými symboly, a to zejména kvádr s kolovým křížem o průměru 28 cm. Dále se zde nachází kvádr opatřený reliéfem, symbolizující Alfu a Omegu, počátek a konec života spolu s motivem Slunce a Měsíce. Reliéf vznikl bezpochyby v době stavby věže kostela. Vlastníci tribunového kostela, páni ze Svojšína se v české historii poprvé připomínají v roce 1175. Kostel byl již ve 14. století farním kostelem. Vedle něj stávala ještě kaple sv. Michala. Románský kostel byl v 17. století barokně přestavěn. Roku 1713 vypukl v kostele požár, který zničil většinu zařízení a mnoho cenných listin. V letech 1740-66 byla postavena vedle kostela nová fara. Hřbitov nacházející se u kostela byl zrušen a zřízen nový za vsí. V polovině 18. století vznikla chodba z oratoře vedoucí do zámku. V roce 1912 byl interiér kostela renovován.

Historie zámku V jihozápadní části obce Chodová Planá stojí v uzavřeném areálu původně anglického parku novorenesanční zámek. Zdejší zámecký park byl vybudován ještě před samotnou výstavbou sídla, a to hrabětem Hansem Ernstem von Berchem-Haimhausen. Park zahrnuje i starý židovský hřbitov, a kdysi obsahoval řadu romantických staveb, které však po válce zanikly. Zámecký objekt, zahalen vysokými stromy, je dnes veřejnosti nepřístupný. Koncem 19. století za Jana Arnošta byly zahájeny přípravy na stavbu nového sídla v Chodové Plané. Stavět se však začalo až za hraběte Hanse Ernsta von Berchem–Haimhausena v letech 1902 až 1904 podle projektu vídeňského architekta R. Feldscharka. Zámecký objekt však postavil plánský architekt Thomas Thuner. Po 2. světové válce přešel zámek do majetku státu a v 50. letech se budova i velká část zámeckého parku staly vojenskými prostory pro plánskou rotu Pohraniční stráže. Vojenský útvar zde působil až do roku 1990. V současnosti je zámek v majetku obce Chodová Planá a probíhá zde pomalá rekonstrukce. Objekt není památkově chráněn, pouze některé fresky a stropní kazety. V budoucnu se počítá s jeho přestavbou na lázeňský komplex. Tipy na výlet V Chodové Plané mohou zájemci navštívit Pivovarské muzeum, kde se vaří pivo Chodovar. Zajímavý je i barokní kamenný most v Dolním Kramolíně. Nedaleko Plané můžete navštívit rozhlednu Bohušův vrch. Vydat se můžete i na zříceninu hradu Volfštejn, zříceninu kostela sv. Jana v Kočově nebo zříceninu hradu Kokšín. Ubytování najdete v Chodové Plané.

Kostel Nejsvětější Trojice, okres Příbram.

Celý areál Klementina je na sluneční hodiny nesmírně bohatý. V areálu se nachází 14 těchto zvláštností, to je dokonce plná třetina všech slunečních hodin v Praze. Tento unikát zajišťuje slunečním hodinám Klementina široké použití. Lze na nich určit čas místní, čas středoevropský, čas od východu Slunce, čas do západu Slunce a deklinaci Slunce, tj. stanovit v které části roku se, v době odečtu údaje z hodin, nacházíme.Několik se jich nachází na Révovém nádvoří. Zde jsou rozmístěny po třech ve dvou skupinách tak, že je na nich možno určit čas od východu do západu slunce.