Hrad Štramberk, nazýván také Strallenberg či Trúba, má nejasný původ. Jeho vznik je opředen pověstmi a tajemstvím. Jedna z nich praví, že štramberský hrad náležel snad koncem 13. století řádu templářů, druhá, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra. Historie hradu Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů. Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 – 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od r. 1350 (1359 jako castrum Strallenberg) byl 25 let majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, od r. 1375 pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského. Nejvýznamnějším majitelem hradu po r. 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců - páni z Kravař. Z nich nejvýznamnějším byl Lacek, zemský hejtman moravský a dlouholetý ochránce Jana Husa. Po jeho smrti měnil Štramberk často majitele. Rychlý úpadek nastal po roce 1523, kdy hrad přestal být sídlem vrchnosti. Roku 1553 jej koupilo město Nový Jičín, které však pro účast na stavovském povstání ztratilo své postavení a Štramberk připadl jezuitské koleji v Olomouci. Po zrušení jezuitského řádu bylo panství proměněno v nadační velkostatek. Na hradě se ubytoval správce a malá posádka. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Zůstala jen věž a zbytky zdí paláce. Podoba hradu Hrad náleží k typu bergfritových hradů s obdélníkovým půdorysem a hlavní věží na východní straně. Válcová věž s vlastním opevněním střežila příjezd po jižním svahu Bílého vrchu. Hradní areál byl poměrně rozsáhlý. Obsahoval kromě fortifikací dva větší obytné objekty. Dvoupatrový palác navazoval na opevnění válcové věže, jednopatrový stával v místech dnešní turistické chaty. Vnější hlavní zeď doplňovaly dvě nárožní věže a vstupní brána; na jižní straně směrem k městu se dochovaly jen její nepatrné zbytky. V letech 1901-1903 byla válcová věž, 40 metrů vysoká, zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864-1931, štramberský starosta a lékař, neúnavný propagátor města) od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění, pro niž se ujal název Trúba (lidově Kulatina), tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem. Tipy na výlet Ve Štramberku dále najdete památky lidové architektury nebo jeskyni Šipka. U nedaleké Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, hrad Hukvaldy nebo zámek Kunín. Ubytovat se můžete přímo ve Štramberku nebo v Kopřivnici.

Krásný a udržovaný židovský hřbitov v Úsově se nachází na konci ulice U Synagogy (severozápadní okraj obce). Jde o druhý židovský hřbitov, první starší z druhé poloviny 15. století se nacházel pod kopcem zvaným Malá holubice poblíž dnešní školy. Během třicetileté války byl zničen. Dnešní hřbitov umístěný netradičně v blízkosti židovské čtvrti byl založen po roce 1643. Jeho původní plocha byla 55 x 85 m, v roce 1820 byl rozšířen o sousední pozemek. Pohřbívalo se zde až do 30 let 20. století. Nachází se zde přibližně na 1.100 náhrobků, nejvíce se jich nachází zhruba v centrální části. Jižní a severní okraje jsou téměř prázdné. Většina náhrobků pochází z 18. a 19. století, nejstarší pak pochází z druhé poloviny 17. století. Hodně náhrobků má krásnou ornamentální výzdobu. Areál je obklopen zdí z lomového kamene. Vstup na hřbitov je přes obřadní síň postavenou ve druhé polovině 19. století. Hřbitov je volně přístupný v denní době, mimo sobotu a židovské svátky.

Známé rekreační středisko Malá Skála se nachází na severním okraji chráněné krajinné oblasti Český ráj. Malá Skála leží 5 km západně od města Železného Brodu v malebném údolí řeky Jizery. Historie zámku                            První zmínky o Malé Skále pocházejí z roku 1422. Zdejší tvrz, nové sídlo panství, byla vystavěna kvůli nevyhovujícím podmínkám pro život na nedalekém hradě Vranov - Pantheon. Tehdy byla v držení Valdštejnů. V roce 1538 koupil panství od Karla Felixe z Valdštejna Jan z Vartemberka a spojil je s Hrubým Rohozcem. V roce 1565 Karel z Vartemberka zdědil panství a dal postavit přibližně v místě tvrze renesanční zámek. Po jeho smrti získal Malou Skálu syn Jindřich Ota. Po Bílé hoře ji získal Albrecht z Valdštejna, který skalské panství udělil v lénu majiteli Hrubého Rohozce Mikuláši Desfoursovi. Desfoursové na zámku trvale nesídlili, takže byl spíše jen správním centrem panství. Počátkem 18. století byl zámek upraven v barokním slohu pro občasný pobyt vrchnosti. Od roku 1775 se vžil název zámku Malá Skála, na rozlišení od Hrubé Skály. V roku 1802 prodal hrabě František Václav Desfours maloskalské panství továrníku Františku Zachariáši Rtimischovi, který získal i baronský titul. Rtimisch přestavěl zámek kolem roku 1810 v empírovém slohu a věnoval také velkou pozornost parkové úpravě celého okolí. Zachariáš Rtimisch zemřel v roce 1832 a Malou Skálu odkázal svému bratru Karlovi. Jeho dědicové prodali Malou Skálu obchodnímu domu Oppenheimer v Lipsu. Ti upravili zámek počátkem 20. století v secesním duchu. Po roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a po dlouhá léta sloužil jako rekreační zařízení. Nyní je opět v soukromých rukou a pro veřejnost uzavřen. Dispozice zámku Zámek Malá Skála je jednopatrová budova obdélníkového půdorysu se vstupním průčelím s balkónem orientován k severu. Jižní fronta směřující do parku má střední část zakončenu trojúhelníkovým štítem a v prvním poschodí balkónem nad krátkým dvouramenným schodištěm a vchodem. Objekt byl v poslední době upraven. K zámku patří skleník, zámecká zahrada s kamennými rokokovými vázami a park se vzácnými dřevinami. Zajímavostí je, že se v Malé Skále narodila v rodině zámeckého správce spisovatelka Jarmila Glazarová, vlastním jménem Podivínská. Dnes odpočívá na lesním hřbitově na Malé Skále. Tipy na výlet V okolí najdete dominanty jako je hrad Vranov - Pantheon nebo hřeben Suchých skal. K nedalekým turistickým zajímavostem patří skalní bludiště Drábovna, zřícenina hradu Zbirohy, zřícenina hradu Frýdštejn, zříceninu hradu Kavčiny či rozhledna na Kopanině. Ubytování najdete přímo v Malé Skále.

Bývalý konvent obutých augustiniánů s kostelem sv. Bartoloměje stojí při Klášterním náměstí v centru města Moravský Krumluv. Přístupný je pouze příležitostně. Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl založen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Konvent 12 řeholníků přišel z Brna. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé použil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníže Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédkými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád paulánů, kteří zde provozovali gymnázium a spolupodíleli na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté sloužila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále sloužil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb. Klášterní budovy byly dokončeny až na přelomu 70.a 80. let 14. století. Po zpustošení v 15. století byl celý komplex přestavěn. Při požáru města roku 1682 klášter i chrám vyhořel. Roku 1701 byl komplex přestavěn barokně, kostel byl snížen a zmenšen. Na půdě kostela se dodnes uchovaly zbytky původních gotických kleneb. Dnešní čtyřkřídlá budova kláštera je oproti původnímu stavu zvýšena o druhé patro.   M.K.