Hlávkův most přes Vltavu a ostrov Štvanici spojuje Holešovice s Karlínem. Je určen pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Důvod stavby Hlávkova mostu Potřeba mostu vyšla z postavení Ústředních jatek v Holešovicích v letech 1890-1895, jeho stavba souvisela rovněž se současnými plány regulace toku řeky Vltavy v těchto místech, včetně rozhodnutí o postavení elektrárny na ostrově Štvanice. Pro složitost příprav a projednávání návrhů byl tak v roce 1900 postaven alespoň provizorní most dřevěný. Součástí tohoto provizoria byly i dva betonové obklouky, později odstraněné při stavbě mostu. Teprve v letech 1910-1912 bylo provizorium nahrazeno definitivním mostem. Na průběhu jeho projektování a budování se projevil spor koncepcí mostu se železnou konstrukcí a mostem betonovým. Starší část mostu mezi Štvanicí a Novým Městem je ještě železné obloukové konstrukce postavena v letech 1908-1910 a je zároveň posledním železným mostem v Praze. Druhá část mezi Štvanicí a Holešovicemi je již betonová postavená v letech 1910-1911 podle plánů ing. Františka Mencla a arch. Pavla Janáka. Byl první velkou betonovou stavbou. Kamenný obklad je použit pouze na spodních částech pilířů, ostatní části včetně výzdoby jsou z betonu či umělého kamene. Pro shrnutí. Původní most tedy byl postaven ve dvou etapách. V první, v letech 1908 – 1910, to byl železný most z Karlína na Štvanici. Ve druhé, v letech 1910 – 1912, to byl k tomuto mostu napojen betonový most z Holešovic na štvanici. Významná rekonstrukce Hlávkova mostu V letech 1958 – 1962 by most rekonstruován. Jižní, kovová část mostu, byla odstraněna a nahrazena mostem železobetonovým. Vozovka celého mostu byla rozšířena na 28 m. Plavby po Vltavě Hlávkův most je posledním mostem, ke kterému se v Praze dostanete na vyhlídkových plavbách lodí. Lodě se zde obrací a plují zpět do přístaviště k Čechovu mostu. Dále plují jen lodě Pražské paroplavební společnosti do zoo. Výzdoba Hlávkova mostu Most je vyzdoben reliéfy B.Kafky a L.Kofránka, medailony od J.Mařatky a O.Gutfreunda a na severním úpatí sochami Práce a Humanita od J.Štursy. Spojuje s oběma břehy také ostrov Štvanici. Název most nese po staviteli Josefu Hlávkovi.  

  Zemědělská usedlost na Novostrašecku - expozice vychází z bohatého fondu muzea, který obsahuje množství předmětů z 19.a 20.století využívaných v místních usedlostech a chalupách. Vystaveny jsou předměty dokumentující běžná venkovská řemesla (kováře, koláře, ševce) i místní speciální výroby (dřevovýroba v Pecínově). Nejvíce dokladů je spojeno se zemědělstvím - pěstováním zemědělských produktů a chovem domácích zvířat. Vystaveno je množství předmětů související se zpracováním zemědělských produktů a přípravou potravin v domácnosti (síta, máselnice, formy na máslo, lisy na tvaroh). Expozice obsahuje náznakovou světnici s nábytkem a vybavením ze druhé poloviny 19.století. Expozice je doplněna fotografiemi z konce 19.století zachycujícími staré venkovské chalupy a dvory. Fotografie jsou autorizované a řazené podle vesnic regionu (Slaný - F.Duras, Nové Strašecí - F.Dubec). Keltové na Rakovnicku - Novostrašecko je oblast, která přilákala Kelty ve 4. století př. n. l. svým neobyčejným surovinovým bohatstvím železné rudy a švartny, ze které Kelti vyráběli působivé černé náramky. Nedaleko Mšeckých Žehrovic vybudovali Keltové také čtyřúhelníkový valový areál, jehož význam nebyl dosud nikde dostatečně prezentován. Věříme, že nejen všichni příznivci historie regionu ocení důstojnou a interaktivní prezentaci tak významných nálezů jako je např. proslulá kamenná hlava keltského heroa ze Mšeckých Žehrovic. Muzeum Nové Strašecí slouží zároveň jako Informační centrum Nové Strašecí Stálá expozice Zemědělská usedlost na Novostrašecku - vybavení usedlosti v 19. století Malovaný nábytek - zařízení světnice v 19. století

Historie hradu Stavebníkem hradu byl nejspíše v letech 1427-1430 Zikmund z Vartemberka. V roce 1451 koupil Kamenici Mikuláš Trčka z Lípy a v roce 1515 Selhausenové, od nichž v roce 1535 opět přešel do držení Vartmeberků. Ti si v roce 1541-1543 postavili ve městě renesanční zámek a hrad byl zřejmě ponechán svému osudu. V roce 1639 byl dobyt a vypálen Švédy. V roce 1880 se rozhodl místní okrašlovací spolek vestavět do hradní zříceniny dřevěnou budovu s občerstvením a 16 m vysokou krytou rozhlednu. V roce 1910 tu navíc zřídili stylový rytířský sál vyzdobený historickými relikviemi a erby. Po druhé světové válce byl objekt opět opuštěn a chátral. V roce 1995 vznikla nadace na záchranu hradu. Bylo zpevněno zdivo a v roce 1998 tu tesařská firma přistavěla 20 m vysokou dřevěnou rozhlednu, která byla zpřístupněna 13. 6. 1998. Hrad dnes Do dnešní doby se zhradu zachoval nejvíce bývalý hradní palác obdélníkového půdorysu do výšky druhého patra. Na východním okraji se zachovaly zbytky hradeb, které obepínají palác také zčásti z jižní strany. Z ostatních částí hradu se nedochovalo nic, včetně obou bran. Dle většiny infomací je přístup celoročně volný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete Zlatý vrch, na který můžete vystoupit. Unikátní geologický útvar představuje Panská skála u Kamnického Šenova. V Novém Boru najdete Sklářské muzeum. Ubytování najdete v České Kamenici.

Veselý kopec je neoficiální, ale vžitý název pro Skanzen lidových staveb Vysočina nalézající se v okrese Chrudim. Je zde k vidění expozice lidového stavitelství v přírodě. Jsou zde k vidění volně rozptýlené roubené usedlosti, které sem byly přeneseny zejména z oblasti Železných hor a Žďárských vrchů a názorně ukazují život a způsob obživy drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Jeho neobvyklost spočívá v tom, že jednotlivé celky se nacházejí ve čtyřech částí. Tou první je samotná osada Veselý kopec. Ta vznikla již v 16.století. Dnes je zde osada s mlýnem. Na Veselém Kopci se koná pravidelně velké množství kulturních akcí, přibližujících jak se dřív žilo, bydlelo a hospodařilo. Jako jsou např. jarmarky, výstavy, předvádění tradičních lidových zvyků a řemesel. Lidové technické památky na vodní pohon tvoří ojedinělý soubor.  Informace o akcích pro veřejnost v roce 2008 naleznete zde.