Kostel sv. Jakuba stojící poblíž Vlašského dvora je po chrámu sv. Barbory druhou nejvýraznější dominantou města. Jeho stavba byla německými patriciji započata okolo roku 1330. Hlavní jádro bylo dokončeno v roce 1380, ale stavělo se dál až do roku 1420. V 80 až 90. letech 15. století byla vystavěna kruchta na mincířskou kaplí. Kostel v pozdější době občas poškodil některý z požárů města, ale naštěstí nikdy výrazně. Původně měl mít kostel obě věže stejné, ale místo, které bylo vybráno nakonec tento záměr nedovolilo. Kostel tvoří trojlodní síňová stavba se dvěma bočními kaplemi, dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem s přiléhající sakristií. Hrotitá okna mají trojlisté kružby. Ke kostelu přiléhá pětipatrová věž. Presbytář a lodě jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou. Z předhusitské doby se v kostele dochovaly dva zazděné sanktuáře. V mincířské kapli pak zbytky pozdně gotických fresek z 15. století. Zhruba ze stejné doby pochází i pozdně gotické chórové lavice (1484). Raně barokní oltář se Škrétovou pietou má obraz Stětí sv. Jakuba od F.X.Pálka (1752) a obraz sv. Trojice od Petra Brandla (1734). Dále můžeme v interiéru najít deskový obraz Poslední věčeře z roku 1515 a cínovou křtitelnici z roku 1505.

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Už jenom proto, že to je náš největší empírový zámek u nás. Kačina leží nedaleko obce Nové Dvory, v blízkosti města Kutná Hora, Středočeský kraj. Sídlo rodu Chotků Zámek Kačina si nechal postavit jako svoje representační sídlo Jan Rudolf Chotek v letech 1806-24, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Chotkové přišli na kutnohorsko již v roku 1764, kdy Jan Karel Chotek koupil Novodvorské panství. Jeho synovci Janu Rudolfovi však barokní novodvorský zámek příliš nevyhovoval a dal si postavit Kačinu, která splňovala jeho nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení. Chotkové zde žili až do roku 1911, kdy zdejší větev rodů vymřela a panství zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein. Ten svůj majetek předlužil, proto byl na něj uvalen konkurs a za 2. světové války byl v nucené dražbě prodán organizaci Hitlerjugendu. V roce 1945 bylo panství zestátněno a jeho prostory využívalo pro své expozice Zemědělské muzeum. Až do roku 1995 zde byly pouze zemědělské a potravinářské výstavy. Poté v rámci nové koncepce Muzea českého venkova zaměřeného na presentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově, tedy i šlechty, muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici. Empírová perla Autorem projektu zámku Kačina byl drážďanský architekt Ch. F. Schuricht. Vnější výzdoba zámku se omezila na reliéfní plastiky v trojúhelníkových štítech. Vzhled zámku se od výstavby nezměnil. Od roku 1968 zde probíhali rozsáhlé vnější i vnitřní úpravy. Budova dostala nové fasády bíle-šedavého nátěru, prejzová krytina byla vyměněna za měděnou. Střed podkovovitého půdorysu kačinského zámku tvoří podélná jednopatrová hlavní budova. Funkčně je zámek Kačina rozčleněn na hlavní centrální budovu s representačními prostorami a obydlím hraběcí rodiny, na dvě čtvrtkruhová k ní přiléhající nižší křídla se sloupovými kolonádami, kde se nachází hostinské pokoje, a na dva na ně navazující pavilony. V levém je umístěna nikdy nedostavěná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19. stol. V levém je chotkovská empírová knihovna s více než 40 000 svazky naučné i krásné literatury z 16. až 19. stol. Zámek Kačina je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již v roce 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F. N. Jacquina. Přehlídka řemesel na Kačině Na zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se nám kromě knihovny nic nedochovalo. Ústřední prostorou objektu je reprezentační kruhový sál v přízemí střední části, jídelna, taneční sál a přilehlé salóny. V patře je expozice medového pečiva, vývoj zemědělského osídlení, historie chovu včel, odrůdy polních plodin a zeleniny, ovocnářství a české chmelařství. V suterénu masný průmysl, vinařství, mlynářství, pekařství, ošetřování a zpracování mléka. Návštěvníci si můžou také prohlédnout expozice o rodu Chotků a jejich panství, dokládající životní styl české šlechty v 19. a 20. stol. V samostatné části je umístěna galerie s díly evropských mistrů 18. až počátku 20. stol. Tipy na výlet Zajímavý výlet si můžete udělat do Kutné Hory, kde je k vidění celá řada památek. Za pozornost stojí zejména historické jádro s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Podívat se můžete také na romantický zámek Žleby. Ubytování najdete buď v Nových Dvorech nebo v nedaleké Kutné Hoře.

Obytný soubor v Porubské ulici je jedním z nejznámnějších bloků v Ostravě – Porubě, postavený jako většina ostatních domů v první polovině 50. let 20. století. Svůj název dostal podle věžiček v atice bočního štítu. Dům má také bohatou sgrafitovou výzdobu, mimo jiné výjevy znázorňující dětské hry a čtvero ročních dob. V domovním štítu pak sluneční hodiny se znameními zvěrokruhu.

Současný pseudogotický kostel byl postaven na místě zbořeného gotického kostela pocházejícího z přelomu 13. a 14. století. Kostel byl zbořen v roce 1895 a následně v letech 1895-1898 vybudován současný podle plánů K. Weinbrennera.  Ze zbořeného kostela se dochoval pozdně gotický portál, několik ornamentálních náhrobků, dvě sochy a hlavní oltář se sousoším Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 18. století. Jinak je zařízení kostela novodobé.