Barokní zámek Byšice z přelomu 17. a 18. stol. najdeme ve stejnojmenné obci 10 km jihovýchodním směrem od Mělníka. Renesanční tvrz Ves Byšice se poprvé připomíná r. 1321 jako majetek rytířského rodu Byšických z Byšic. První panské sídlo je však spojeno s Albrechtem Pětipeským z Chyš a Egerberka, který zde kolem roku 1577 vybudoval renesanční tvrz. Majitelé kvetoucího městečka se poté velmi rychle střídali, až celé panství získali roku 1719 Černínové, kteří jej připojili ke svému mělnickému panství. Spojení Byšic s Černíny vydrželo až do 20. století. Barokní zámek V té době měly Byšice již nové panské sídlo. Byl jím čtyřkřídlý patrový barokní zámek vystavěný na sklonku 17. století. V průběhu 18. a 19. stol. byl zámek dále upravován, především jeho interiér. V rokokovém stylu byl zařízen zámecký park se zahradou. Obdélníkový půdorys zámku však zůstal nadále beze změny. O fortifikačním účelu objektu, který býval obklopen příkopem, svědčí i mohutné opěráky v rozích čtyř zámeckých křídel. Ta uzavírají prostorné nádvoří, z něhož vedl průchod do parku se salla terrenou s umělými krápníky a bohatou štukovou výzdobou. Uvnitř zámku byla kaple Panny Marie.    Poté, co panství koupili Černínové, přestal být sídlem vrchnosti. Od 2. pol. 19. stol. nebyl zámek trvale obýván, sloužil jako letovisko a budova byla stále více přizpůsobována potřebám zemědělského podnikání mělnického velkostatku. Po roce 1945 je jeho stav každým rokem horší a horší. Stav se nezlepšil ani po roce 1972, kdy zámek převzala ČSAV, ani v době nedávno minulé, kdy se novým majetkem stal soukromý podnikatel. Současný vlastník zkázu zámku spíše urychluje. Vykácel stromy v zámecké zahradě a demoluje hospodářská stavení. Park a přilehlá pole jsou na prodej jako stavební parcely a budova zámku chátrá. Nedaleko od zámku můžete navštívit i židovský hřbitov nebo krásný barokní zámek Liblice. Ubytovat se můžete v Mělníce.

Synagoga v Polné se nachází v místech bývalého židovského ghetta, dnes Karlovo náměstí. Synagoga byla postavena v roce 1684. Na rozdíl od většiny židovských domků byla z větší části zděná. Hlavní sál měl rozměry 750x1280 cm. V roce 1717 vznikl dostavbou jednoho patra sousedního domu, obecní dům jenž byl zároveň sídlem rabína. Nacházela se zde tzv. zimní modlitebna se třiceti místy. V zadní části synagogy byla vystavěna galerie se šesti sloupy. Do mužské části se vcházelo z ulice podélnou chodbou, ženská část měla samostatný vstup. Synagoga svému účelu sloužila až do roku 1943. Nějaký část ji pak využívali nacisté jako sklad zabaveného nábytku. V roce 1951 koupila synagogu církev čs. husitská. Bohoslužby však zde nekonala a byla nucena objekt pronajmout pro účely skladování barev a chemických hnojiv. Stavba začala chátrat, v roce 1968 se propadl strop a rok poté se zřítila střecha. Demolici stavby zabránily společenské změny po roce 1989. Nejprve byla synagoga dozděna a provizorně zastřešena. V roce 1994 byla navrácena Federaci židovských obcí v Praze. V letech 1996-2000 proběhla rekonstrukce s nákladem 3,5 mil. korun. V současné době je synagoga zpřístupněna od května do října ve své otevírací době. Nachází se zde expozice Lepolda Hilsnera a vše o tzv. Hilsneriádě, dále pak Historie Židů v Polné.

Kaple blahoslaveného Podivena - Stará Boleslav.

Ve městě Beroun jsou rozhledny dvě. Kromě vyhlídky na Městské hoře se lze kochat výhledem i z cihlové rozhledny Děd, stojící na stejnojmenném vrchu (492 m.). Pohádková rozhledna O její výstavbu se zasloužil Klub českých turistů a tato rozhledna byla vůbec první, kterou vybudoval. Byla postavena v roce 1893 a na její stavbu bylo použito 25000 královodvorských cihel. Bílá barva cihel a zdobené cimbuří dávaly rozhledně pohádkový ráz. Je vysoká 12 metrů a na vyhlídku se musí vystoupat po 56 schodech. Po svém otevření se stala častým cílem turistů, které lákal nádherný výhled. Při dobré viditelnosti bylo možné spatřit Milešovku nebo Říp. To bohužel dnes již neplatí. Rozhledna je sice v dobrém technickém stavu, ale její hlavní funkce je značně omezena okolními stromy, které kolem ní vyrostly. Po dohodě byl nakonec vykácen pruh lesa na severní straně a lze tak spatřit Kladno a Křivoklátské lesy.   Výhled sever:  Mackova hora, Kožova hora a Kladensko východ: omezen stromy jih: omezen stromy západ: Křivoklátsko Popis cesty: Cest jak se na rozhlednu Děd dostat je vícero. Jedna z cest vede přimo od vlakové zastávky v Berouně. Odtud vede až k rozhledně modře značená turistická trasa. Její délka je 5 kilometrů. Další variantou je z Berouna autem do vesnice Zdejcina. Na kraji obce doleva slepou ulicí směrem na Hudlice. Zde zaparkujte a po zelené 15 minut přímo k rozhledně.