Krátká historie hradu Hrad postavil nejpíše Vilém z Illburka, který se jako majitel připomíná k roku 1434. Hrad pak měnil majitele a postupem času se jeho stavební stav velmi zhoršil. V 90. letech 15. století jej musel nový majitel Václav Satanéř opravit. V roce 1528 se dostal do držení rodu Šliků, za nichž nadobro zpustl. Dispozice hradu Hrad zaujmul příhodnou terénní situaci na vysokém čedičovém kopci. Hrad měl dvě brány, jedna se nacházela na vysunutém přihrádku, druhá pak byla ve formě portálu v hlavní hradbě. Vedle ní se nacházela rozměrná obytná věž obdélného půdorysu. Na nejvyšším místě hradního jádra se nacházely dvě volně stojící budovy. Do dnešní doby se z hradu nejvíce zachovaly zbytky obytné věže, malé a velké brány. Areál hradní zříceniny Himlštejn je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Hauenštejn nebo zříceninu loveckého zámečku Mořičov. Poblíž Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří.

Vodní elektrárna Práčov byla postavena jako jedna z prvních hydroenergetických staveb u nás po druhé světové válce. Uvedena do provozu byla v roce 1953. Elektrárna je zásobena vodou z vodního díla Křižanovice, odkud sem vede přivaděč dlouhý 3139 m o průměru 240 cm. Z celkové délky připadá 2288 m na železobetonové potrubí a 851 m na štolu proraženou levým svahem údolí. Na konci přivaděče u elektrárny je vyrovnávací komora kruhového půdorysu o vnitřním průměru 2 m a výšky 17 m. Celková výška věže této vyrovnávací komory je necelých 58 m, stěny mají sílu 50 cm. Betonáž této věže se prováděla pomocí 1,2 m vysokého posuvného bednění nepřetržitě, což vyžadovalo nejen správný a rovnoměrný posun bednění směrem vzhůru rychlostí 12 cm/hod., ale i bezporuchovou dodávku elektrické energie, betonu, výztuže jakož i všech strojů po dobu tří týdnů. Vyrovnávací nádrž slouží k vyrovnání tlaků vody v přivaděči při uzavření turbíny a odstavení turbosoustrojí. Z této vyrovnávací komory pak vede ocelové potrubí o průměru 200 cm již přímo do elektrárny. Zde je instalována Francisova turbína o výkonu až 8.000 kW. Jen pro příklad za rok 2007 vyrobila elektrárna téměř 15 mil. kWh elektřiny, což postačuje zhruba na roční zásobení 4.300 domácností.

Dnešní ocelová rozhledna na vrchu Oslednice (557 m) u Telče, která je zároveň telekomunikační věží, měla svoji předchůdkyni. Rozdíl mezi nimi snad ani nemůže být znatelnější. První stavba byla jen dřevěná dvoupatrová vyhlídka. Hlavním iniciátorem její výstavby byl v roce 1898 profesor telčské reálky Alois Kulhánek. Měřila 16 metrů a zanikla zřejmě ještě před 1. sv. válkou. Současnou věž postavila roku 1999 společnost Radiomobil. Primárním důvodem pro její vznik byla potřeba pokrýt okolí Telče signálem pro mobilní telefony. Společnost vyhověla požadavku města Telč, které bylo vlastníkem pozemku, aby měla vyhlídkový ochoz jenž by byl přístupný veřejnosti. Věž je vysoká 34 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce 31 metrů vede 176 kovových schodů. Z rozhledny máme pohádkovou Telč jako na dlani, uvidíme hrad Roštejn a za mimořádných klimatických podmínek i na Alpy.

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.