Nepříliš známá rozhledna, zdálky vypadající spíše jako myslivecký posed, stojí od roku 2004 na bezejmenné kótě u malé obce Radětice.  Radětice nalezneme asi 3 km severozápadně od jihočeského městečka Bechyně.     Duchovním otcem rozhledny je starosta obce ing. Josef Svoboda, který s nápadem na její výstavbu přišel v létě 2003. O necelý rok později, 23 června 2004, byla rozhledna slavnostně otevřena. O výstavbu, která stála okolo 100 000 korun, se zasloužili místní firmy a smrkové dřevo poskytly místní obecní lesy.  Rozhledna je čtyřpatrová se třemi vyhlídkovými patry a je vysoká 13 metrů.  Díky její poloze, v těsné blízkosti lesa, je z ní rozhled omezen (výhled pouze směrem na východ).  Orientace při výhledu je usnadněna plastovou panoramatickou fotografií s popisy výrazných bodů v okolí, která je umístěna na vyhlídkovém ochoze. Rozhledna je volně přístupná, a abyste se mohli rozhlédnout, musíte zdolat 45 schodů. Nejlépe se k ní dostanete ze samotné obce, před kapličkou odbočíte doleva až k lesu. Podél lesa cca 200 m k rozhledně.

Expozice v Dolních Věstonicích - Věk lovců a mamutů nabízí moderní formou výsledky archeologických výzkumů pod Pálavou.  Starší část expozice (1. patro) nabízí informace o jednotlivých fázích vědeckých výzkumů a ilustruje metody bádání. Dokumentovány jsou geologické a pedologické poměry na severovýchodním předpolí Pavlovských vrchů, rostlinstvo a zvířena dob ledových. Předvedeny jsou kamenné a kostěné předměty s náznakem technik jejich výroby. Zastoupeny jsou ukázky kosterních pozůstatků tehdejších lidí a také významné nálezové situace. Zvláštní pozornost je věnována umělecky zpracovaným výrobkům (např. čelenky, náhrdelníky) a plastikám z kostí a hlíny. Novější část expozice (přízemí) vychází z objevů posledních let. Prezentovány jsou aktuální poznatky o vývoji člověka. Představu o možnostech interpretace nálezových situací na různých nalezištích doplňuje rekonstrukce paleolitického obydlí. Zvláštní místo má rekonstrukce hrobu tří mladých jedinců, nalezeného v Dolních Věstonicích v roce 1986 a výklad o antropologickém výzkumu věstonické populace.  Expozice patří pod Regionální muzeum v Mikulově. 

Most přes Rokytku v Hloubětíně přemosťuje údolí Rokytky. Je součástí rychlostní komunikace, ulice Průmyslová, vedoucí z Hloubětína na jih na Malešice. Most byl uveden do provozu v roce 1985. Má dvanáct polí o rozpětí 24 – 36 m. Délka mostu je 392 m, šířka 19,94 m a výška 20 m. Most je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší.

Téměř zaniklý hrad stával poněkud nezvykle v polovině svahu vrchu Biskupská kupa nedaleko Zlatých Hor, z nichž k němu vede poněkud oklikou turistické značení (cca 3,5 km). Z volně přístupného hradu pak turista může pokračovat na vrchol kopce tvořící hranici mezi ČR a Polskem, kde nalezne stejnojmennou rozhlednu. Historie hradu Celé období existence hradu je v písemných pramenech pomíjeno, tudíž veškeré informace z jeho historie jsou hypotézy, které mohou být korigovány pouze archeologickými nálezy. Předpokládá se, že hrad byl založen koncem 13. století opavským vévodou Mikulášem (levoboček Přemysla Otakara II.) jako náhrada za ztracený Edelštejn. Edelštejn měl chránit královy zájmy v oblasti, kde se hojně dolovalo zlato, v roce 1281 jej však získal vratislavský biskup. Leuchtenštejn bylo proto nutno postavit nedaleko Edelštejna, aby eliminoval jeho vliv, a proto bylo využito pro stavbu hradu ne zcela příznivé místo v polovině kopce. Předpokládá se, že Leuchtenštejn, který měl za úkol strážit okolní zlaté doly, později patřil i vratislavským biskupům a snad i opavskému a ratibořskému vévodovi Mikulášovi, který na dlouhých 22 let pozbyl nedalekého Edelštejna. Mikuláš v tomto období pravděpodobně sídlil na Leuchtenštejně, ale jakmile mu byl roku 1361 výstavnější a komfortnější Edelštejn vrácen, Leuchtenštejn začal pustnout. Předpokládá se, že ještě nějaký čas se na něm zdržovala malá posádka a jeho konec přišel v první polovině 15. století, snad po dobytí husity, kteří tudy roku 1428 táhli do Slezska. Archeologické nálezy vyhraňují období existence hradu od 1. poloviny 14. do počátku 15. století. V písemných pramenech je hrad zmiňován pouze jednou a to už jako zřícenina v urbáři statku Zlaté Hory z roku 1687. Dispozice hradu Nevelký hrad postavený na terase vprostřed svahu kopce Biskupská kupa se sestával z hradby, bergfritu, brány a paláce, který se přimykal k západní straně hradby. Dále se předpokládají dvě provozní budovy v blízkosti brány. Dnes zde návštěvník nalezne val a příkop, základy bergfritu a drobné střepy zdiva budov a hradby. V příkopu lze najít větší bloky zdiva ze zbořené věže. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu hradu Koberštejn, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Po okolí vám poskytne rozhled rozhledna Biskupská kupa. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách. M.K.