V České Lípě se nachází barokní klášter obutých augustiniánů s kostelem Všech svatých. Přesné datum příchodu augustiniánů do České Lípy je nejisté. Je velmi pravděpodobné, že se tak stalo roku 1623, poté co získal zdejší zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna. Ten tak chtěl urychlit rekatolizaci zdejšího kraje. Samotný klášter byl založen roku 1627 a jeho součástí se stala i škola, která byla zamýšlena jako jezuitské gymnázium. Samotná dostavba kláštera, kterou komplikovala třicetiletá válka a také smrt fundátora, byla dokončena roku 1698. Později byla stavba doplněna ještě o loretánskou kapli. Za reforem Josefa II. ušel klášter zrušení a od roku 1787 byl klášterní kostel Všech svatých využíván jako farní. Zrušení se klášter dočkal až roku 1950 a jeho prostory od té doby využívá Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Komplex kláštera se skládá z kostela, klášterních budov a loretánské kaple. Konvent je prostá trojkřídlá budova. Na západě ke klášteru přiléhá čtyřkřídlý ambit s nárožními kaplemi. Do osy jižního křídla jsou vkomponovány Svaté schody. Poslední významnější stavbou kláštera je kaple Nejsvětější trojice v západním křídle z roku 1730. Dnešní muzejní expozice nabízejí geologické a mineralogické sbírky, rovněž jsou zde ukázky světové fauny, kovářství a historii a přírodě Českolipska.

Římskokatolický kostel sv. Václava se nachází v severovýchodní části historického centra Starého Jičína. Původní farní kostel kdysi tvořila jen dnešní jižní kaple sv. Kříže. Za časů Karla ze Žerotína byl v průběhu 2. poloviny 16. století rozšířen. Další výrazné stavební úpravy proběhly v době barokní. V letech 1715–1721 bylo zhotoveno nové kněžiště a společně se zaklenutím i patrovou tribunou financoval stavební práce Antonín Zeno z Dannhausenu, majitel starojičínského panství. K další zásadní změně interiéru došlo až v polovině 19. století, kdy byly strženy dva dřevěné kůry a místo nich postavena jedna zděná kruchta. A.Š.

Území se rozkládá na katastru Ruzyně mezi Karlovarskou silnicí a stejnojmennou retenční nádrží. Podle archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena již v pravěku. Název je odvozen hojně se vyskytujících jív.

Vodní nádrž Nýrsko se nachází 4 km jižně od stejnojmenné obce. Nádrž byla vybudována v letech 1964-1969. Jako materiál pro výstavbu posloužil kámen (rula) z místního lomu. Hráz je balvanitá s návodním železobetonovým těsnícím štítem, dlouhá 320 m a vysoká 35 m ode dna nádrže. Plášť je opatřen betonovou patkou založenou ve skále. Vzdušná strana hráze je zatravněna a osázena okrasnými dřevinami. Hráz tak dobře zapadá do okolní krajiny. Zatopená plocha nádrže činí 141,59 ha. Účelem nádrže je zlepšení průtoku v Úhlavně, jako zdroj pitné vody pro Klatovsko a Domažlicko a v poslední řadě i částečně jako ochrana před povodněmi. Ze všech nádrží v povodí Berounky má tato nejčistčí vodu. Netvoří se zde řasy ani sinice a voda se tak dobře upravuje na pitnou. V roce 1996 byly dodatečně na každou spodní výpust instalovány malé vodní elektrárny.