Obec Mrač, ležící v okrese Benešov, byla bohatá na sídla majitelů. Stávala zde stará tvrz (patrně z druhé poloviny 13. století, dnes je zaniklá), nová tvrz (o níž se nyní budeme zajímat) a zámeček, který je od poloviny 18. století z neznámé příčiny z ruinách. Historie tvrze Nová tvrz nahradila starou v průběhu 14. století. Prvním jejím známým majitelem byl Beneš z Lopřenic, který je připomínám k roku 1405 „seděním na Mrači“. Mezi lety 1445–1540 patřila tvrz Mrackým z Dubé. Při příležitosti prodeje Jaroslavovi Šelmberkovi je tvrz poprvé výslovně zmiňována. Roku 1597 rod Šelmberků vymřel a nový majitel, Adam z Valdštejna (jen po krátké období jednoho roku před ním vlastnili Mrač Trčkové z Lípy) připojil Mrač k Hrádku nad Sázavou. Tvrz ztratila svou rezidenční funkci a počala pustnout. Navíc byla dle popisu z roku 1648 poničena za třicetileté války. Od konce 17. století do roku 1727 vlastnili Mrač páni z Vrbna, následně pak Vrtbové, kteří ji připojili ke konopišťskému panství. V letech 1709–1720 získala tvrz novou funkci, byla přestavěna na sýpku. V jejím sousedství si pak majitelé vystavěli barokní zámeček, jehož doba existence nepřesáhla 50 let. Poslední stavební úpravy tvrz prodělala kolem roku 1874, kdy byla upravena na ubytovnu pro dělníky nedalekého kamenolomu. Podoba tvrze Gotickou tvrz tvořila hradba, podél jejíž západní strany byl postaven obdélný palác. O jeho vnitřním členění lze dnes pouze spekulovat v důsledku razantní přestavby na ubytovnu v 19. století. Ostatní budovy v areálu tvrze jsou již novodobé. Mračská tvrz je návštěvníkům příležitostně přístupná. V rámci výletu můžete pokračovat dál na zámek Konopiště, navštívit zříceninu hradu Kožlí a nakonec se ubytovat v Benešově. M.K.

Dřevěná stavba kostela sv. Jana Křtitele stojí na vršku při jižním okraji Hradce Králové. Dřevěná svatyně zde byla postavena hradeckými měsťany v letech 1521-1530 na místě původně středověké kaple. Stavba byla postavena na paměť mistra Jana Husa a původně tak měla i jiné zasvěcení. To dnešní pochází někdy první poloviny 17. století. Za třicetileté války kostel utrpěl velké škody a roku 1675 musel být pro zchátralost stržen. Nová dřevěná stavba byla postavena v letech 1680-1692, později doznal ještě úprav.Na kostelní v podstatě čtvercovou loď navazuje trojboce zakončené kněžiště. Roubené stěny pokrývá rákosová omítka. Interiér má dřevěný trámový strop, podlaha je kamenná. Na západní straně se nachází hudební kruchta a v lodi arkádový ochoz.  Čelní část kostela tvoří ochoz krytý pultovou střechou z roku 1836.Najdeme zde raně barokní oltář z roku 1691 s obrazem sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Dále pak dva boční barokní portálové oltáře sv. Vojtěcha (1859) a sv. Jana Nepomuckého (první pol. 19. století) a kazatelnu (70-80. léta 17. století).

Nový židovský hřbitov se nachází na západním okraji obce, vede sem zpevněná cesta pokračující z ulice Na Obci. Hřbitov byl založen po uzavření starého hřbitova (nachází se v lesním porostu dále od obce). Na ploše 1.503 m2 se nachází okolo 340 náhrobků z let 1856-1936. Hřbitov spolu s obřadní síní byl na konci 90. let 20. století opraven. Pohřebeni jsou zde i příbuzní spisovatele Oty Pavla. Jedna strana ohradní zdi chybí a hřbitov je tak přístupný.

Renesanční zámek v Dolních Beřkovicích leží na levém břehu Labe, 6 km severozápadně od Mělníka.    Historie zámku  Písemné prameny hovoří o panském sídle v Beřkovicích poprvé ve 2. polovině 15. století. Tehdy to byla tvrz, kterou si nechal vystavět Radslav II. Beřkovský ze Šebířova. Beřkovští ze Šebířova drželi Beřkovice až do r. 1597, kdy je Mikuláš Beřkovský prodal míšeňskému rytíři Zikmundovi Vilémovi z Blevic a z Nosovic. Ten si Beřkovice zvolil jako své hlavní sídlo. Beřkovická tvrz ovšem neodpovídala jeho potřebám, a proto dal na místě tvrze v l. 1606-1614 vybudovat renesanční zámek. Blevicům byly Beřkovice za účast na stavovském povstání zkonfiskovány. Poté se majiteli Beřkovic, podobně jako dalších mělnických statků, stali Lobkovicové. Konkrétně roku 1627 koupila Beřkovice i se zámkem Polyxena Pernštejnská z Lobkovic. Tato skutečnost ovšem nezměnila nic na tom, že hlavním sídelním zámkem Lobkoviců zůstala Roudnice nad Labem. Zámek v Beřkovicích tak procházel jen drobnější údržbou. Majoritní pán roudnických statků Ferdinand Josef Lobkovic předal, tehdy již Dolní Beřkovice, svému mladšímu bratru Josefovi z Lobkovic, který založil novou větev lobkovického rodu, zvanou dolnobeřkovickou, a ze zámku vytvořil rezidenční sídlo. Z tohoto důvodu zahájil r. 1853 velkou přestavbu zámku vedenou architekty Stachem a Ferstlem. Zámek byl doplněn o tehdy módní neogotické a neorenesanční detaily. V majetku Lobkoviců zůstal zámek až do r. 1948. Po tomto roce připadl zámek státu a až do pol. 60. let v něm byla umístěna místní škola. Poté byl zámek pečlivě renovován a svou podobou se přiblížil pozdně renesančnímu vzhledu, který měl na poč. 17. stol. Poté sloužil zámek jako byty a sklady. V 90. letech 20. stol. byl v rámci restitucí vrácen původním majitelům, Lobkovicům, kteří zahájili další rekonstrukci zámku. Zámek dnes Čtyři uzavřená křídla zámku, jež tvoří téměř pravidelný čtverec, z něhož v rozích vystupují šestihranné věže, byla značně poškozena při povodních roku 2002. V současnosti dochází k postupné obnově zámku a je přístupný příležitostně. Pokud se rozhodnete navštívit město Mělník, vyší pozornosti jistě neunikne nad řekou se tyčící zámek Mělník a vynechat nesmíte ani pod ním umístěnou kostnici. Za pozornost také stojí historická zdymadla. Historii vinařské tradice si můžete prohlédnout v Regionálním muzeu Mělník. V okolí můžete navštívit i vrcholně barokní zámek Liběchov. Výběr z ubytování najdete právě v Mělníce.