Vodní nádrž Josefův důl se nachází 8 km severně od Jablonce nad Nisou. Nádrž byla postavena hlavně pro akumulaci vody pro vodárenské účely a jako ochrana proti povodněmi v oblasti pod ní. V 60. letech 20. století se totiž v oblasti Liberecka a Jablonecka začal projevovat nedostatek pitné vody. Stavební práce byly zahájeny v roce 1976 a vodohospodářská kolaudace nádrže proběhla 27.5.1987. Nádrž má dvě hráze, hlavní a boční. Obě jsou zemní, sypané, na návodní straně utěsněné asfaltobetonovým pláštěm a na vzdušné straně zpevněné travním porostem. Délka hlavní hráze je 360 m. Ze železobetonové věže, přístupné lávkou, vede ocelové potrubí o průměru 800 mm, dlouhé 2.569 m do úpravny vody v Bdřichově. Tudy proudí surová voda pro úpravu na pitnou z nádrže do úpravny. Ze stejného objektu pak vede 418 m dlouhý odpadní tunel vnitřního podkovovitého tvaru do podhrází. V polovině délky je do něho též zústěn šachtový bezpečnostní přeliv. Na odbočce z levé základové výpusti je nainstalována vodní elektrárna se dvěma turbínami o výkonu 2x55 kW. Celkový objem nádrže činí 22,114 mil. m3 vody, maximální zatopená plocha je tak 138,10 ha. Hráz vodní nádrže je přístupná.

Skalní útvar se nachází asi 1,6 km západně od Pusté Rybné při turisticky značené cestě vedoucí z Pusté Rybné do Svratky.Rybenské Perničky budované ortorulami vznikly vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Skalní útvar tvoří dva oddělené skalní bloky typu mrazového srubu s výškou stěn 16 a 8 m. Na vrcholové plošině vznikly procesem fyzikálního, chemického a biologického zvětrávání tři skalní mísy, z nichž největší má průměr 50-60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Pod skalami je vytvořen balvanový proud, na který navazují nesouvislé po svazích rozvlečené balvanové pokryvy s vegetací mechů, lišejníků a bylinného podrostu lesního typu.

Punkevní jeskyně patří k vývojově mladším jeskyním. Vznikaly v několika patrech, na křížení geologických poruch docházelo snadno k řícení stropů a propadům. Tímto vznikla i mohutná propast Macocha, která je součástí Punkevních jeskyní. Punkevní jesykně jsou vývěrovou větví hydrografického systému Punkvy a součástí nejrozsáhlejší a nejdelší jeskynní soustavy v ČR takzvané Amatérské jeskyně dlouhé 33 km. Jako první byly objevovány v letech 1909-1914 suchá patra, vodní části pak v letech 1920-1933, avšak objevy pokračují dodnes. Celková známá délka Punkevních jeskyní dosahuje 4.000 metrů, z toho zpřístupněno je 1250 m z části formou lodní plavby. Suchá část byla zpřístupněna již v roce 1909, celá dnešní prohlídková trasa funguje od roku 1933. Plavba na lodích začala v roce 1920. Teplota vzduchu se pohybuje 7-8 oC a relativní vlhkost je cca 99%. Punkevní jeskyně mají bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobu, která byla při zpřístupňování částečně poškozena. Zdejší výzdoba vznikla vysrážením se z nasycených krasových vod, prosakujících nadložními vápenci. Typické jsou zde mohutné stalagmity a stalagnáty, mrkvovité hůlkové stalaktity, záclony a různé sintrové útvary. Celý návštěvnický okruh je dlouhý 1250 m (60 min.), jinak je možno volit z dalších dvou variant:Přední dóm: vstupní prostora s útvarem Strážce (4 m dlouhý stalaktit), mostem zbudovaným v roce 1996 z něhož je dobrý pohled na Salmův sloup (nejmohutnější stalagnát v Punkevní jeskyni). V zadní části se nachází zrcadlové jezírko, skupina krápníků z názvy Převrácený deštník (sintrová deska trčící na stalagnátu), Dvě sovy, Hrad na skále či Turecký minaret (2 m dlouhý krápník). Reichenbachův dóm: několik desítek metrů vysoká prostora, občas zatopená při povodních.Zadní dóm: prostora se zajímavou dvojicí stalagmitů s rovnou plochou na vrcholu (Trpaslík a Váza), skupina krápníků zvaná Turecký hřbitov a dlouhý stalaktit „Jehla“. U Anděla: síň s mohutným stalagnátem unikátních tvarů kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami.Macocha: před přístavištěm plavby se prochází kolem dna propasti Macocha. Jsou zde vidět dvě jezírka a tzv. Jalové koryto, kterým sem přitéká voda Punkvy při vyšších vodních stavech. Horní jezírko je hluboké cca 13 metrů, Dolní pak 49 m. Následuje vodní plavba se zastávkou, kterou se přes Bobří síňku dostaneme do Masarykova dómu, prostory s nejpůsobivější krápníkovou výzdobou. Je zde vidět velké množství brček a hůlkových stalaktitů. Také mohutný prosvětlený stalagnát Husův sloup. Plavba končí v místech vývěru Punkvy do volných prostor Punkevních jeskyní. Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)

Na hvězdárenské věži Klementina se nachází olověná plastika Atlanta podpírajícího zeměkouli. Autorem je M.Braun, 1727.