Galerie Josefa Sudka se nachází v prostorách hradčanského domu U Luny (Úvoz 24), který od roku 1959 až do své smrti obýval český fotograf Josef Sudek (1896 Kolín n. L.—1976 Praha). V letech 1978 až 1988 byla UPM postupně předávána podstatná část umělcovy fotografické pozůstalosti. V roce 1989 převzalo museum prostory umělcova bytu do své správy. V roce 1995 zde byla zpřístupněna fotografická Galerie Josefa Sudka. V galerii je dílo Josefa Sudka (fotografické cykly, tématické okruhy, komparativní výstavy), přehled osobností moderní české fotografie s důrazem na meziválečnou tvorbu a část venovaná dějinám fotografických pragensií od poloviny 19. století po současnost.

Dodnes dochovaná branka byla součástí kamenného opevnění, které sledovalo původní starší jednoduché hradby. Povolení postavit nové kamenné hradby získalo město od císaře Ferdinanda I. v roce 1537. Městská branka je patrová stavba s mohutným průjezdem a pochází tak ze 16. století. Boční hrázděná a roubená přístavba sloužila svého času jako židovská modlitebna. Za bránou se nacházela Židovská ulice, ghetto tak bylo již za hradební linií.

První zmínka o farním chrámu sv. Mikuláše je z roku 1317. V patnáctém století byl upravován a rozšiřován. Z té doby pochází také věž vysoká dnes 64 m, původně však byla vyšší. Dokončena byla před rokem 1465. V 18. století byla přistavěna kaple Bolestné Panny Marie a panská oratoř. Další velké úpravy kostela proběhly na konci 19. století. Původně dvojlodní kostel má dnes asymetrické trojlodí. V presbytáři a jižní lodi je raně gotická klenba v jejíž svornících jsou umístěny erby pánů z Lomnice, z Kravař a z Pernštejna. Hlavní a užší loď mají klenbu pozdně gotickou. Z nejstaršího období se dochovala gotická socha Madony ze 14. století. Ostatní výzdoba je barokní a mladší. Velkou pozornost si zaslouží velké obrazy. Blíže k hlavnímu oltáři je to obraz sv. Mikuláše (1772 – Genaro Basile), dále pak sv. Florián nad hořícím městem Meziříčí (Karel František Töpper) a v čele jižní lodi obraz sv. Anny od Ignáce Weidlicha. Ve věži se pak nachází 6 zvonů. Čtyři pocházejí z roku 1969, zbylé dva menší jsou starší. Zvon sv. František je z roku 1791 a umíráček z roku 1706. V patře nad zvony měl byt věžník jehož úkolem bylo dohlížet na město. V letních měsících (červen-srpen) je přístupný ochoz na věži. Z výšky zhruba 40 m je krásný výhled nejen na centrum města. T.A.

Kaple sv. Barbory postavená ve stylu moravského manýrismu stojí asi 3 km severozápadně od Buchlovic. Původní kaple zde zřejmě stála už ve 13. století, prní písemná zmínka o ní je z roku 1412. Během let chátrala a v posledních letech své existence už také nepostačovala kapacitně. V roce 1672 byla postavená nová prostornější kaple v pozdním moravském manýrismu v období mezi renesancí a barokem. Stavba vznikla nákladem tehdejšího majitele panství Hanuše Zikmunda Petřvaldského. Jako autor je uváděn císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla, ale také Jan Křtitel Ern. V roce 1896 musela projít náročnou opravou poté co ji 25.6.1896 poškodil úder blesku. Shořely všechny střechy a padající zvon prorazil stropní klenbu nad hlavním oltářem. V roce 1910 byla rozšířena Josefem Schaniakem. Ve zdejší přilehlé poustevně žil ještě počátkem 40. let 20. století poslední poustevník Rudolf Šorm. V interiéru se nachází hlavní oltář z přelomu 17. a 18. století, který sem byl přenesen ze zrušeného velehradského kláštera. Postraní oltáře jsou barokní sv. Zikmunda a sv. Ludmily. Dále pak zlacená barokní kazatelna, obrazy s portréty členů rodiny Berchtoldů a náhrobky. Nejstarší náhrobek je z roku 1580, patří Anně Švíkové z Lukonos. Nejcennějším náhrobe patří Zikmundu II. a Josefíně Berchtoldovým, zdobí jej terakotový reliéf Madony s Ježíškem. Pod kaplí jsou uloženy ostatky majitelů panství Petřvaldů, Berchtoldů a také mniši řádu sv. Františka, kteří se o zdejší kapli starali. Ve spodní části kaple se dochovaly gotické kamenické části z původní kaple. V sousedství kaple měl začátkem 18. století vzniknout klášter trinitářů. Za tímto účelem sem dokonce přicestoval jejich zřízenec. Bohužel zde zakrátko onemocněl a zemřel. Zřejmě možná to bylo příčinou proč nakonec nebyl klášter postaven. Dochovaly se pouze základy objevené při archeologickém průzkumu a zbytky klenutého sklepa v jihozápadní části svahu.V současné době se sem konají poutě dvakrát ročně na svátek Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie.