Muzeum Knihy, jež patří pod Národní muzeum, můžeme navštívit ve Žďáru nad Sázavou, kde je situováno do prostor zámku rodiny Kinských. Barokní zámek, jenž byl původně cisterciáckým klášterem, byl do dnešní podoby přestavěný architektem Santinim. Muzeum nabízí sondu do dějin písma, knihy, knihtisku a knižní kultury českých zemí v evropských souvislostech.Vývoj knižní kultury českých zemí prezentují knižní exponáty - od středověkých rukopisů, přes staré tisky až po současnou grafiku a knižní ilustraci, včetně ukázek samizdatové a exilové literatury zapůjčené z fondů knihovny Libri prohibiti.Součástí expozice je též barokní knihovna kapucínského kláštera v Roudnici nad Labem, knihovna zámku Mladá Vožice v klasicistním interiéru někdejší opatské knihovny a osobní knihovna českého historika Gelasia Dobnera v původním mobiliáři. Expozici je zakončena přehlídkou kubistického nábytku dle návrhu Josefa Gočára a vyřezávaného nábytku pozoruhodného všestranného umělce Josefa Váchala s malou výstavkou jeho grafických prací. Celkový obraz dotvářejí rekonstrukce středověkého scriptoria, tiskárny 16. století a ukázky tiskařskách strojů. Na co se můžete těšit   Expozice Dějiny knihtisku – od počátku do současnosti Centrum muzea – bývalý refektář s původní nástropní malbou od K. F. Töpfera z r. 1734 Rekonstrukce středověkého skriptoria a tiskařské dílny Rarita – knihy připevněné na řetězech – „libri catenati“ Možnost vytištění emblému muzea na historickém ručním tiskařském stroji  

Kostel Narození Panny Marie se rozkládá mezi Krameriovou a Pavlíkovou ulicí. Jeho přesná doba vzniku není známa, ale patrně vznikl ve 13. století se vznikem města. Později byl několikrát přestavován a rozšiřován. V 15. století to byla zásadní přestavba kdy vznikl ojedinělý síňový prostor. Trojlodní kostel s příčnou lodí a presbytářem je sklenut křížovými, síťovými a hvězdicovými klenbami. Dochovaly se i fragmenty z původní stavby. V kostele se nachází obraz sv. Josefa od Ignáce Raaba, ale hlavně oltář s obrazem Panny Marie Klatovské s malým ježíškem. K tomuto obrazu se váže řada legend o uzdravení a hlavně pravost krve na jejím zraněném čele. Traduje se, že na originálu obrazu začala Panna Marie krvácet poté co ji zasáhl kamenem rozlobený karbaník. Zdejší kopii přivezl Ital Rizotti, který se v Klatovech oženil a usadil. Po jeho smrti obraz zdědila schovanka, která se provdala za krejčího. Ten pod tíhou dluhů musel prodat majetek včetně tohoto obrazu. Když se s přáteli loučil s obrazem, začal prý potit krev. Z toho vyšlo vyšetřování a někdy po roce 1685 byl umístěn na zdejším oltáři. Při velkých požárech v 18. století našel dočasné útočiště v kostele sv. Martina nacházejícího se tehdy kousek západně od města. Na místě bývalého krajčíkova domu je dnes kaple Zjevení Panny Marie zbudovaná roku 1696. V kostele se konají bohoslužby, jinak nejčastěji bývá zpřístupněna předsíň.

Arcidiecézní muzeum Olomouc bylo založeno v roce 1998 při Muzeu umění Olomouc. Jedná se o muzeum evropského významu a jediné svého druhu v ČR pro duchovní výtvarnou kulturu 12. až 18. století. Slavnostní otevření proběhlo 1. června 2006 a výstavní prostory nalezlo v rekonstruované národní kulturní památce Přemyslovského hradu (kapitulní děkanství, věž s kaplí sv. Barbory a románský biskupský palác). Takže nejen samotné sbírky, ale i expoziční prostor je sám o sobě zážitkem a zároveň i dokladem bohaté duchovní historie naší země. Zde se doslova psaly dějiny. Zde byl zavražděn roku 1306 poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. Od r. 1034 zde bylo sídlo moravských přemyslovských knížat. Biskupské sídlo bylo v r. 1141 přeneseno Jindřichem Zdíkem ke kostelu sv. Václava, v jehož sousedství vystavěl románský palác. Po částečné zkáze ze třicetileté války byl někdejší hradní areál upraven v barokním duchu. V jeho reprezentačních komnatách pobývala řada významných osobností – v roce 1767 například mladý W. A. Mozart s rodinou. Celý areál někdejšího Přemyslovského hradu je od roku 1995 národní kulturní památkou, která byla od roku 1999 postupně pro potřeby muzea rekonstruována. Muzeum využívá severní část někdejšího hradu – objekt kapitulního děkanství a jeho hospodářský dvůr.Vedle prohlídky podstatné části stavebních pozůstatků Olomouckého hradu nabízí Arcidiecézní muzeum svým návštěvníkům stálou expozici výtvarné kultury olomoucké arcidiecéze, která na 1 100 m2 výstavní plochy postihuje vývoj v průběhu celého uplynulého tisíciletí, čtyři sály na ploše 360 m2, určené pro krátkodobé výstavy, prostory pro lektorskou činnost, víceúčelový sál Mozarteum pro 120 diváků i muzejní kavárnu s vinárnou a s možností posezení v působivém prostředí čestného nádvoří kapitulního děkanství. Stálá expozice představuje v 16 sálech přes 300 děl od románského slohu po baroko včetně slavné Šternberské madony či kočáru biskupa Troyera.    

Na severní straně historického centra v ulici Vodárenská stojí nová secesní vodárna. Na konci 19. století bylo rozhodnuto vystavět nový vodovod s novou vodárnou, jelikož původní systém již rostoucímu městu nepostačoval. Secesní věž ve tvaru kalichu, vysoká 37 m byla vystavěna roku 1904 podle projektu Osvalda Polívky. Dno kulatého železného zásobníku o objemu 412 m3 je ve výšce 26,5 m. Objekt je dodnes funkční.