První archivní zmínka je z roku 1339 , kdy Sezema, syn Protivův z Dolan kupuje toto panství. Zřejmě již tehdy stála v místě dnešního zámku rozsáhlá tvrz. Její ochranná funkce na důležité obchodní stezce z bavorského Zwieselu přes Železnou Rudu do Klatov doplňovala spolu s blízskými hrady Pajrekem , Klenovou a tvrzí v Janovicích nad Úhlavou v této části přechodu přes hory středověký obranný systém. V druhé polovině 14.století byla původní tvrz rozšířena do podoby hradu. Koncem 15.století se stala Bystřice v tehdejší podobě mohutného hradu na dlouhou dobu majetkem Kočů z Dobrše, jednoho z nejvýznačnějších šlechtických rodů tehdejšího českého království. Zejména toto období přineslo hospodářský rozkvět celého okolí. Kolem poloviny 16.století provedli Kočové z Dobrše přestavbu hradu na renesanční zámek. Tehdy zřejmě vznikly výrazné atributy pevnostní obranné funkce hradu jako příkopy a padací most. Bystřice v podobě nově přebudovaného renesančního zámku se stává významným kulturním střediskem humanitních osobností. Odtud vyjeli roku 1598 Kryštof Harrant z Polžic a Heřman Černín z Chudenic na pouť do Svaté země Palestiny a vydali po svém návratu roku 1608 světoznámý humanistický cestopis, jednu z nejvýznamnějších památek evropského renesančního písemnictví. Rukopis byl vybaven vlastními ilustracemi z tehdy neznámých exotických zemí. Stále zadlužení majitelé bystřického panství neudrželi náklady rozsáhlého panství a tak získal majetek v soudní dražbě roku 1839 kníže Karel ze starého německého knížecího a panovnického rodu Hohenzollernů - Sigmaringen, která začala budovat svou pozemkovou državu v Čechách. Podle odhadu z roku 1863 měl hohenzollernský majetek rozlohu 14.579 ha. Za Hohenzollernů došlo v letech 1848-1852 k nákladné přestavbě v pseudogotickém slohu, která výrazně poznamenala především severní průčelí zámku a vstupní věž. Po roce 1945 byl zámek využíván jako vojenský lazaret, policejní stanice a později jako ústav pro mentálně postižené děti. Objekt se po dlouhých letech naprosté absence údržby dostal do havarijního stavu opuštěného brownfieldu. Na mnohých místech došlo k destrukci nosných konstrukčních prvků a hrozila nenávratná likvidace umělecko-historických prvků, pro jejichž památkovou hodnotu byl objekt vyhlášen kulturní památkou. V tomto stavu odkoupila  zdevastovaný objekt spokromá společnost od československého státu s cílem zajistit jeho záchranu a obnovu. Systematická stavební záchrana byla započata v roce 2009 za pomoci a finanční spoluúčasti ze zdrojů EÚ ROP NUTS II Jihozápad. V průběhu dvou let byly zajištěny nejvíce ohrožené stavební konstrukce, které byly ve stavu bezprostřední havárie. Formou protézování byla zachráněna krovová konstrukce severního a východního křídla zámku , byl proveden nový střešní plášť, staticky zajištěn narušený stav nosných konstrukcí, byla zajištěna záchrana objektu vstupní brány a bylo připravena část  přízemí severního a východního křídla pro zpřístupnění veřejnosti.. V roce 2010 byla provedena rekonstrukce hlavního severního průčelí. Jako druhou část  je nutno dokončit stavební záchranu západního a jižního traktu. Od roku 2011 je objekt částečně zpřístupněn formou expozice dobového mobiliáře a na objektu probíhají kulturně-společenské akce.

Chráněný strom v bažantnici v Satalicích.

Zřícenina hradu Žebrák se nachází v okrese Beroun u obce Točník na jižním okraji křivoklátských lesů. Jméno dostal hrad podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené asi 2 km jižně. Vrchol za Lucemburků Při důležité cestě, která spojovala Prahu s Plzní a vedla dále do Norimberku, nechal hrad Žebrák vystavět pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka, člen mocného šlechtického rodu Buziců. Za vlády Jana Lucemburského se stal majetkem českých králů. Tehdejší majitel Zbyněk z Valdeku vyměnil žebrácké panství za Budyň. Lucemburkové si strategicky položený hrad velmi oblíbili. V roce 1341 koupil hrad mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich Korutanský, který provedl rozšíření a nechal postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. Hrad však držel jen do roku 1349, tehdy jej prodal samotnému Karlu IV. Další přestavbu hradu provedl jeho syn Václav IV., který zde také často pobýval. Po požáru v roce 1395 byl sice Žebrák ještě opraven, ale přesto začala jeho obliba u Václav IV. klesat. Ten totiž nechal vystavět na nedalekém kopci nový a honosnější hrad Točník a na Žebrák přestal dojíždět. Ten si sice ještě v průběhu 15. století uchoval svou obranyschopnost, ale jeho význam postupně upadal. Jeho zkázu urychlili hledači pokladů, kteří hledali legendární poklad Václava IV. a zejména požár z roku 1532. V polovině 16. století je hrad zmiňován již jako opuštěný. Poslední šlechtický majitel souhradí Josef Colloredo Mansfeld prodal hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů a proběhla částečná rekonstrukce. Dispozice hradu Žebrák byl stavbou bergfritového typu. Do dnešních dnů se dochovala mohutná válcová věž tzv. bergfrit zdobená iluzivním kvádrováním, která dnes slouží jako rozhledna. Dále je zde k vidění temná hladomorna, starý palác s pecí a torzo zdiva výstavného paláce Václava IV. V blízkosti můžete také navštívit hrad Točník nebo barokně-klasicistní zámek Hořovice. Ubytování naleznete například v nedalekých Hořovicích.

Vyhlídkový vrch Koruna (769 m.n.m.) je přístupný odbočkou z turistické značky. Nachází se nadelako Božanovského špičáku, přibližně 2 km západním směrem od obce Božanov, která je zároveň nejbližší přístupnou obcí (po značce cca 5 km) Na vrcholu kopce se nachází vyhlídka, která poskytuje půlkruhový výhled zejména východním a severním směrem na Broumov, Martínkovice, Javoří hory, Božanovský špičák a dál do Polska.