Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova je typická a vzácně dochovaná ukázka regionální formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Statek tvoří samostatnou urbanistickou jednotku obklopenou trámcovou hradbou se dvěma branami, horní zděnou s dřevěnou zvoničkou vystavěnou v roce 1794 a dolní dřevěnou. Obytný trakt s připojenými hospodářskými prostorami je patrový, roubený. Zděné chlévy a konírna byly vystavěny v tomtéž roce jako horní brána. Původní dispozice domu byla rozšířena v roce 1789 o roubenou světničku v patře upravenou v roce 1842 jako výměnek. Stavební celek doplňuje bohatě skládaná lomenice a pavlač s řezanými sloupky. Z původních staveb se v areálu dvora dochovala roubená stodola. Součástí usedlosti je socha Panny Marie z roku 1784 a patrový roubený špýchar, který byl v šedesátých letech přenesen z Malého Rohozce. V současné době je na Dlaskově statku vystaveno zemědělské a řemeslnické nářadí, ukázka vesnického interiéru 19. století a stálá expozice Devatero řemesel - aneb dotek lidské ruky v tradičním materiálu. 

Rozhledna na nejvyšším vrcholku pohoří Chřiby na Brdu (587 metrů) je unikátním a krásným dílem. Vypadá jako by na její vyhlídkový ochoz stoupali lidé milující daleké výhledy už mnoho a mnoho let. Opak je ovšem pravdou a zdání klame. Rozhledna byla otevřena teprve v roce 2004. Tato iluze je zapříčiněna tím, že rozhledna na Brdu je první kamennou rozhlednou, která byla postavena na našem území od 30. let. Ale začněme od začátku. První vyhlídkovou stavbou na vrcholu byla dřevěná věž, která ovšem v 70. letech 20.století dosloužila. Základní kámen současné věže byl položen 28.října 2001. Hlavním iniciátorem projektu bylo občanské sdružení "Chřiby" v čele se starostou nedalekých Kostelan Janem Petříkem. Stavbu provázely problémy s financováním a pro veřejnost mohla být otevřena až 28.října roku 2004. Věž je postavena z pískovce lomu Žlutava metodou tzv. kyklopského zdiva. Stavební materiál byl postupně na Brdo vynášen dobrovolníky. Věž je vysoká 24 metrů a z ochozu, který je o 3 m nížeji lze za krásného počasí dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Při mimořádných klimatických podmínkách jsou vidět i Alpy.

Židovský hřbitov se nachází přibližně kilometr severně od centra Nové Bystřice při hlavní silnici vedoucí do Jindřichova Hradce. Byl založen v letech 1878-1879 a byli zde pochováváni Židé ze sousedních dolnoněmeckých obcí. Dnes na ploše 1.433 m2 najdeme na 86 náhrobků z let 1880-1934. Nenajdeme zde však již obřadní síň a byt hrobníka. Některé náhrobky jsou velké a zdobné, jiné malé nebo nanápadné. Hřbitov je bez obtíží přístupný.

Pískovcová a slepencová Břestecká skála se nachází na západním úpatí vrchu Komínek (455 m.n.m.) asi 3 km severně od Buchlovic. Ke skále vede turisticky značená cesta. Byly zde nalezeny stopy neolitického a pozdějšího osídlení. Místo poskytuje výhled jižním směrem na Břestek a Buchlovice.