Malá Pálffyovská zahrada je součástí jižních zahrad na svahu mezi Pražským hradem a zástavbou u Valdštejnské ulice. Rozkládá se nad hospodářskými staveními Pálffyovského paláce, na místě, kde byly vinice. Terasová úpravy zahrady pochází z poloviny 18. století. Rozsáhlou úpravu proděla v letech 1950 – 1952. Spočívala také v uplatnění ovocných kultur.

Lázně Karlova Studánka leží v údolí řeky Bílá Opava v Hrubém Jeseníku v nadmořské výšce 800 m. n. m., těsně na východní straně Pradědu (1492 m). Lázně, kteří mnozí považují za nejkrásnější u nás, leží v nádherné přírodě, obklopeny hustými lesy. Proto je v Karlově Studánce snad nejčistší vzduch v České republice. I přes polohu ve vyšší nadmořské výšce mají lázně v důsledku své chráněné polohy poměrně mírné, podhorské podnebí. K léčbě se používají místní přírodní prameny, přírodní plyn oxid uhličitý, rašelina a zejména jedinečné horské léčivé klima. Právě proto se zde léčí pacienti s chronickým onemocněním dechového ústrojí, alergici, astmatici, bronchitici a lidé s chronickými nemocemi plic či HCD, včetně pooperačního doléčování. Lázně také přivítají všechny co mají imunitní problémy a potřebují se zotavit. Lázně nabízejí pestré možnosti trávení volného času. Jsou zde ideální podmínky pro milovníky turistiky, jízdy na kole a lyžování. HistoriePodnětem pro vybudování lázní se stala kniha renomovaného balneologa von Cranze, který v ní roku 1777 popsal léčivé prameny habsburské říše. Jedním z pramenů byl i ten v Karlově Studánce o jehož blahodárných účincích se sice vědělo již dávno, ale trvale využíván začal být až na sklonku 18. století. Území patřilo od roku 1621 řádu německých rytířů z Bruntálu a vznik lázní souvisel s tímto řádem. Založení mají na svědomí velmistři řádu, Maxmilián II.František a Karel Ludvík. Ten první byl nejmladší syn císařovny Marie Terezie. Po druhém, jenž byl vojevůdcem ve službách Habsburků, dostaly lázně své jméno. Roku 1785 zde Maxmilián II.František nechal postavit první lázeňský dům.  V průběhu 19. stoeltí se Karlova Studánka stala velmi populárním klimatickým lázeňským místem Rakouska-Uherska a celý areál rostl a rozvíjel se. V majetku řádu byly lázně do roku 1938. Po záboru pohraničí je nacisti zkonfiskovali. V šedesátých letech bylo navrtáno několik nových zřídel. Dnes poskytují lázeňské služby Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Místní přírodní prameny, přírodní plyn oxid uhličitý, rašelina a zejména jedinečné horské léčivé klima. Nejznámější prameny – Maxmiliánův, Karlův a Norbertův.Indikace: nemoci dýchacího ústrojí, onkologické případy bez známek recidivy, hypertenze, funkční poruchy cévLéčba: Léčí se zde pacienti trpící chronickým onemocněním hrdla, dutin, nosu, plic, alergickými, astmatickými a průduškovými nemocemi i poškozením plic hornickými nemocemi, ale i nemocemi onkologickými a cévními.Procedury: Přírodní léčivé zdroje, vodní masážní procedury, koupele (perličková, uhličitá, přísadová, minerální, slatinná, vířivá), masáže (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), inhalační léčba, rehabilitační techniky, elektroléčba, wellness procedury a další Lázeňské objekty: Libuše, Slezský dům, Bezruč, Opava, U lesa, Pošta, Orlík, vyšetřovací ústav, letní lázně-balneoprovozVolný čas: cykloturistika, pěší turistika, lyžování, tenis, fitness, billiard Kontakt: Státní léčebné lázně, Karlova Studánka s.p., 793 24 Karlova Studánka http://www.k.studanka.cz  

Karlovo náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 jako centrum jeho jižní části. Východní částí náměstí probíhala jedna z nejstarších pražských komunikací, Vyšehradská cesta, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem a která byla součástí původní Královské cesty. Na projektování náměstí se osobně podílel Karel IV. Bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud největším náměstím v Evropě. Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se zde při té příležitosti trhy. Mezi nejstarší budovy patří Novoměstská radnice postavená již za Karla IV. A Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či dobytčí trh. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parky i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.

Dřevěný větrný mlýn německého typu se nachází na kopci asi 600 východně od obce. Postavil jej v roce 1837 Antonín Mocek, patrně již z použitého materiálu. Fungoval až do druhé světové války. Na konci války stavba utrpěla bojovými operacemi, po válce byl využíván již jen příležitostně. V roce 1953 prošel generální rekonstrukcí, kterou hradil stát. Další rekonstrukcí prošel v roce 1998 a to již současnými majiteli, kteří jsou potomky posledního mlynáře. Dodnes je funkční, a přístupný po dohodě s majiteli. V budově mlýna se nachází rodinné muzeum. Mlýn má půdorys 5,75 x 5,75 m a výšku 10,8 m, s větrným kolem o průměru 14,6 m. Čelní stěna je kryta šindelem. Zajímavostí mlýna je zdobená moučnice. Některé součásti mlecího zařízení zdobí unikátní dřevořezby. Parkování je možné nedaleko mlýna, příjezd je sem po místní komunikaci a následně polní cestě. Z obce je sem označena odbočka.