V malé horské obci nedaleko Starých Hamrů stojí malý dřevěný kostelík Panny Marie pomocnice křesťanů. Byl vystavěn v roce 1891 na místě kaple Panny Marie z roku 1847, která byla zbudována u sochy Panny Marie zhotovené místním salašníkem roku 1773. Dřevěný kostel víceméně obdélného půdorysu, má menší vížku a střechu tvoří dnes plechová krytina. Uvnitř se nachází oltář a kazatelna od řezbáře Gavlase ze Sedliště. Oltář nese obraz Panny Marie pomocnice křesťanů a kromě něj se na něm ještě nachází plastiky Dobrého pastýře, sv. Filipa a sv. Jana Nepomuckého.

Římskokatolický kostel sv. Jakuba se nachází na Přesanickém náměstí v centru města. Kostel sv. Jakuba je nejstarší kamenná stavba v okolí. Byl postaven již ve 12. století v románském stylu. Stavba byla pravděpodobně fundována zdejším cisterciáckým klášterem. Později, na přelomu 13. a 14. století, byl kostel zcela přestavěn ve slohu burgundské gotiky. Kostel původně stával ve středu bývalých Přesanic na vyvýšeném místě a díky této poloze a stabilní konstrukci fungoval i jako pevnost a pokladnice. V 15. století byl kostel, jakožto opevněný bod, účastníkem bojů mezi katolickou stranou a husity. Zřejmě při vojenské akci roku 1420 byl silně poškozen presbytář. Jeho závěr poté musel být zhruba od poloviny výšky vysokých oken znova vyzděn a zaklenut. Při opravě byla stavba také rozšířena. Koncem 15. století založili ve zdejší kryptě rodinnou hrobku páni ze Šternberka. Kostel byl v průběhu 16. a 17. století několikrát opravován, roku 1780 byla snesena zchátralá zvonice nad sakristií a nahrazena dnešní barokní věží, nezvykle postavenou před presbytář. Krátce na to byl kostel na základě josefínských reforem zrušen a rok později jej koupilo město, které jej využívalo jako sýpku a později jako vojenský sklad. V letech 1857-59 byl kostel zásluhou krajského hejtmana Tomáše z Putzlacheru a dalších mecenášů rekonstruován a neogoticky upraven. Tehdy byl také objeven zazděný románský portálek. Kostel byl znovu vysvěcen v květnu roku 1860 a od té doby sloužil opět bohoslužebným účelům. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb v 9:45 hod.   L.R.

Zajímavou secesní stavbu kostela v obci Hrob najdeme v Rybniční ulici. Kostel pro německé evangelíky byl postaven v letech 1900-1902 drážďanskými architekty R. Schillingerem a W. Graebnerem.

Romantický zámek Hrubá Skála stojí na pískovcové skále nad údolím říčky Libuňky, ve stejnojmenné obci, asi 6 km jihovýchodně od města Turnov. Zámek vznikl přestavbou gotického hradu Skála. Historie zámku Ten postavil kolem roku 1350 Hynek z Valdštejna. Hrad byl pro svou vynikající polohu a obtížnou přístupnost důležitým správním i vojenským střediskem. Počátkem 15. stol. se stal majitelem panství rod pánů z Jenštejna. Za Jana Zajíce z Hazmburku, předního člena Strakonické jednoty, oblehlo a dobylo Skálu vojsko krále Jiřího. Za vlády Smiřických ve 2. polovině 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po rodu Smiřických jej jako konfiskát po Bílé hoře získal Albrecht z Valdštejna. Po požáru v roce 1710 byly na zámku prováděny barokní úpravy. V polovině 19. stol. získali Hrubou Skálu Aehrenthalové, za jejichž držení zámek romanticky přestavěl arch. B. Gruber. Rod byl vlastníkem panství až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Dnes zámecký hotel Zámek byl po roce 1945 upraven pro účely odborové rekreace, čím značně utrpěla značná část původních interiérů. Dnes je tu hotelové zařízení CK OREA. Zámek je znám především možností uspořádání romantických svatebních obřadů uprostřed nádherných interiérů. Dispozice zámku Na plošině před zámkem s parkovištěm a rozcestím turistických cest stojí bývalý hotel a empírový kostel sv. Josefa z roku 1812. Kamenným mostem se dvěma barokními plastikami z roku 1730, který se klene přes hluboký příkop, se vstupuje do pseudogotického předzámčí na pískovcovém bloku. Zde byly byty a konírny. Dalším kamenným mostem se vchází do vlastního dvoupatrového zámku s pseudogotickým průčelím, který stojí na druhém pískovcovém skalním bloku. Zámecké budovy obklopují nádvoří s lichoběžníkovým půdorysem. Jeho severní strana je z větší části uzavřena jen nízkou zídkou terasy a výběžkem západního zámeckého křídla při hranolové věži s ochozem. Na nádvorní stěně jižního křídla se nám zčásti dochovala sgrafita s figurální a heraldickou tematikou. Západní křídlo vedle válcové věže má dnes zasklené arkády ve dvou podlažích. Pseudogotický ráz nádvoří kromě věže určuje především východní zámecké křídlo s gotickým portálem. V západním křídle zámku se zachovaly štukové stropy, obklady stěn, dveří a oken. Počátkem 19. stol. byl na místě bývalého hradního vězení vysázen anglický park. Krásné výhledy Pro návštěvníky je dnes přístupné nádvoří a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na hruboskalské skalní město, Trosky a Kozákovsko-hamštejnský hřeben. Pod parkovištěm prochází značená turistická cesta úzkou skalní soutěskou Myší díra do středu Dračích skal. Naproti zámku je skalní blok Prachovna, kdysi předsunuté strážní místo gotického hradu, se zbytky vytesaných schodů a zářezy pro dřevěnou stavbu. Zámek si s oblibou vybírali filmaři na natáčení pohádek jako Princ Bajaja, ale i dalších filmů např. česko-francouzský film Tělo Diany. Tipy na výlet Poblíž Hrubé Skály najdeme přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. Vydat se můžeme také na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. U Turnova se nachází také zámek Hrubý Rohozec. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.