Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 184 185 186 Poslední

Zámek Sokolnice

MěstoSokolnice

Zámek Sokolnice stojí ve stejnojmenné obci nedaleko města Brna, ve které roku 1805 proběhla známá bitva u Slavkova. Zámek dnes není veřejnosti přístupný, sídlí zde domov seniorů. Vidět můžeme pouze zámeckou zahradu, přiléhající obora je uzavřená, nachází se v ní však 75 druhů dřevin.  Podoba zámku                                       Zámek Sokolnice je čtyřkřídlý objekt přestavěný z renesanční tvrze z roku 1560. Za Dietrichštejnů byl upraven v barokním slohu. Zámecká kaple vyzdobená freskami J. Sterna se v téměř nezměněné podobě zachovala dodnes. Historizující přestavbu sídla, tak jak ji můžeme vidět dnes, provedli Mitrovští z Nemyšle. Za slavkovské bitvy se o zámek vedly prudké boje, jako obranný objekt využilo francouzké vojsko blízké barokní sýpky. Poblíž zámku se údajně nachází šachtové hroby. Tipy na výlet V blízkém Brně a jeho okolí je k vidění Technické muzeum, Mendelianum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Dům pánů z Kunštátu, Biskupský dvůr, Dětské muzeum či Památník Leoše Janáčka. V okolí si můžete prohlédnout zámek Šlapanice, zámek Křtiny nebo Alexandrovu rozhlednu. V Těšanech najdete expozici kovářství a kolařství a zámek. Z památek moderního umění nezapomeňte navštívit vilu Tugendhat, která právem patří na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Z ubytování v Brně si jistě vyberete.

Celý článek

Zámek Sokolov

MěstoSokolov

Pozdně renesanční a raně barokní sokolovský zámek se nachází ve středu města Sokolov v Karlovarském kraj. Historie zámku Na místě dnešního zámku stávala ještě ve 13. století vodní tvrz, kterou ve druhé polovině 15. století za dob Šliků nechali přestavět na pozdně gotický hrádek se čtyřmi věžemi. Po Bílé hoře bylo panství prodáno Nosticům, kteří sídlo přestavěli. Z této doby se nám dochovala také kašna na nádvoří. V roce 1618 na zámku pobýval i "zimní král" Fridrich Falcký. Již v roce 1648 byl zámek zničen švédským vojskem. Z tohoto důvodu se rozhodl jeho tehdejší majitel Jan Hartvik Nostic pro přestavbu na své sídlo. Na novém zámku pobýval taky císař Josef I. s chotí Vilemínou Amálií Brunšvickou v roce 1702. Pro další škody na zámku jej nechal hrabě Bedřich Nostic na počátku 19. století opravit v klasicistním stylu. Tento rod vlastnil zámek až do roku 1945. V roce 1945 v něm měl sídlo štáb americké armády, která osvobodila Sokolovsko připojené v roce 1938 k Německu. Od roku 1960 se v zámku nachází muzeum, koncipované jako Hornické muzeum Sokolovska a od roku 1984 jako Okresní muzeum v Sokolově se zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví a na s nimi související geologii a ekologii. Můžeme zde vidět doklady k těžbě a zpracování rud, hutnictví, výrobu skla a porcelánu, produkce krajek a hudebních nástrojů. Tyto obory jsou dále doplněny o přírodu regionu, život lidí a etnografii. Poslední generální oprava byla provedena v letech 1993 – 1994. Od roku 2003 sídlí v zámku Krajské muzeum Sokolov a Městská knihovna Sokolov. Podoba zámku Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně, obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny. V 18. století byla upravena zahrada kolem sídla ve francouzském stylu. Dnešní podoba zámku je z poslední klasicistní přestavby z roku 1805. Dnes zámek tvoří čtyřkřídlá budova s uzavřeným nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Střed nádvoří zdobí kašna. Jeho severní věže jsou válcovité a jižní věže hranaté s okrouhlou spodní části. Na jižní straně můžeme vidět balkón s malým portálem. Nad hlavním portálem je erb J. H. Nostice a jeho druhé manželky Marie Eleonory Popelové z Lobkovic. Tipy na výlet U Sokolova najdete rozhlednu Hrad. Například můžete navštívit nedaleký novorománský zámeček Doubí, hrad Loket nebo Muzeum knižní vazby v Lokti. Ubytovat se můžete přímo v Sokolově.

Celý článek

Zámek Spálené Poříčí

Dominantou městečka Spálené Poříčí je původně renesanční, pseudogoticky upravený zámek. Historie zámku První zmínka o obci Poříčí pochází z roku 1239. Roku 1391 koupil panství Jindřich z Elsterberka, který pravděpodobně nechal v Poříčí postavit tvrz, která je poprvé zmiňována roku 1413. Pak se majitelé tvrze často střídali, což vedlo k jejímu zpustnutí již v 15. století. Zašlou slávu jí dal až Jan Roupovský z Roupova, který statek koupil kolem roku 1506. Roupovští pak vlastnili Poříčí do roku 1587, kdy je koupil Karel Kokořovec z Kokořova. Ten rozsáhlé poříčské panství rozdělil na dvě části. Část připojil ke Šťáhlavům a část s tvrzí postoupil své sestře Kateřině, provdané za Jana nejstaršího Horčice z Prostého. Roku 1603 Poříčí zdědila jejich dcera Saloména, provdaná za Adama staršího Vratislava z Mitrovic. Adam panství rozšířil a starou tvrz nechal přestavět na renesanční zámek. Třicetiletá válka poříčské panství silně poznačila, kdy bylo městečko roku 1620 vypáleno generálem Buquoyem a roku 1645 vyplenili městečko i zámek vojáci pluku Pocarne. Katastrofa, která městečko postihla, mu dala i název, a proto se od té doby nazývá Spáleným. Roku 1749 se ustálila i neustálá změna majitelů zámku, kdy panství získala metropolitní kapitula sv. Víta v Praze. Roku 1948 byl zámek zestátněn a v devadesátých letech 20. století opět v restituci navrácen původnímu majiteli. Metropolitní kapitule sv. Víta náleží zámek Spálené Poříčí dodnes. Dispozice zámku Zámek je čtyřkřídlá patrová budova s fasádou zdobenou renesančními sgrafity. Vstup do nádvoří má podobu půlkruhového bosovaného portálu průjezdu v přízemí hranolové, pseudogoticky upravené věže. Na vnější straně je nad bránou vsazena erbovní deska stavitele zámku Adama staršího Vratislava z Mitrovic a jeho ženy Salomeny, rozené Horčicové z Prostého. Pod cimbuřím věže je vidět znak metropolitní kapituly sv. Víta. Ve východním křídle zámku se v ose vstupu nachází průjezd do parku s barokní kašnou a rybníčkem. Interiéry zámku byly adaptovány na nové účely, pouze malá část z nich slouží k umístění expozic věnovaných dějinám města a řemesel. V části objektu sídlí i Církevní ekologická střední škola. V některých místnostech přízemí budovy se dodnes dochovaly renesanční klenby, sál, jenž slouží jako obřadní a koncertní síň, má také zachovalý renesanční kazetový strop. Tipy na výlet Vypravit se můžete třeba na zámek Hradiště, ve kterém také sídlí Muzeum jižního Plzeňska. Také můžete vystoupit na rozhlednu na vrchu Kožich a rozhlédnout se po okolí. Za návštěvu stojí i barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Ubytování najdete přímo v Blovicích.  

Celý článek

Zámek Stádlec

MěstoStádlec

Při jihovýchodní straně návsi stojí v centru obce Stádlec renesanční zámek. Historie zámku Původně zde stávala tvrz poprvé zmiňována v roce 1535, kdy bylo panství v držení rodiny Vítů ze Rzavého. Vítové zde sídlili až do roku 1620, kdy byl v roce 1629 Stádlec prodán. Začátkem 18. století, v letech 1712 – 1714, byla postavena zámecká kaple. Přístavbou nižšího rizalitu s věží při dalších zámeckých úpravách byl původně trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý objekt s malým dvorem. Na zámku Stádlec žil až do své smrti český vynálezce Ing. František Křižík (1847 - 1941). Po roce 1945 byl zámek adaptován na zemědělské učiliště a v 90. letech 20. století byl v restituci navrácen soukromým majitelům. Zámek dnes Dnešní podoba zámku pochází z poslední stavební úpravy z počátku 18. století. Zámecká budova je tvořena čtyřmi jednopatrovými křídly s malým čtvercovým dvorem. V hlavním průčelí je umístněn vystupující balkón podepřený sloupky s vjezdem, nad kterým se tyčí hranolová hodinová věž. Zámek obklopuje neudržovaný park. Tipy na výlet V okolí nazapomeňte navštívit Stádlecký řetězový most, zříceninu hradu Dobronice u Bechyně nebo rozhlednu Radětice u Bechyně. Ubytovat se můžete v Bechyni.

Celý článek

Zámek Staré Hrady

Renesanční zámek Staré Hrady leží nedaleko zámku Dětenice v obci Libáň, 11 km od Jičína. Zážitkový výlet pro děti i dospělé do pohádek čaroděje Archibalda I. Hrad a zámek Staré Hrady leží v Českém ráji, jižně od Jičína hned vedle městečka Libáň. První písemná zmínka je z roku 1340. K původně gotickému hradu s rukopisem Petroparléřské hutě byl později přistavěn renesanční zámek s rozsáhlým podzámčím s dochovanými renesančními figurálními sgrafity. Tento unikátní renesanční komplex navštívilo v loňském roce 105 tisíc turistů. Otevřeno je tu celoročně. Většina prohlídkových okruhů je věnována především dětem, i když laskavou pohádku a humor ocení i dospělí. Hradem vás od sklepa až po půdu provede třeba opravdová krásná princezna, rozpustilá vodnice nebo dokonce skutečná čarodějnice nebo čertice. Nejvyšší pohádkový čaroděj Archibald I., čarodějové, čarodějnice, kouzlobabky a princezny, čerti a čertice, strašidýlka, skřítkové a další prapodivné pohádkové bytosti s ještě prapodivnějšími jmény na vás už netrpělivě čekají. A věřte nebo ne, je jich tu už na tři sta padesát! Nudit se s nimi rozhodně nebudete! Kromě spousty pohádkových kamarádů, hádanek, soutěží a her tu na vás čeká pytel pekelně dobrých bonbónů a možná i něco jiného! V hradní a zámecké části vede prohlídkový okruh Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I. Můžete si prohlédnout ojedinělou expozici u nás – kupecké krámky, koloniál a obchod s kávou, jak vypadaly v dobách našich prababiček. Dále uvidíte barokní kuchyni, velkou loveckou chodbu, unikátní ložnici a pracovnu a další zajímavosti, kde mnoho tisíc exponátů představuje život prostých lidí, měšťanů a šlechty v období vrcholu habsburské monarchie. Především děti zaujmou pohádkové bytosti, které se nově usadily i na hradě a zámku – draci, dráčkové, dračí princové a rytíři, víly a skřítkové. Nakonec Vás přijme v Dračí královské komnatě na osobní audienci i samotný dračí král Rozumbraďák XVI. V gotických zdech se také zjevují i tajemní templáři, kterým údajně původní tvrz Stará kdysi patřila. Udatný rytíř nebo opravdová princezna vás zavedou do tajemného okruhu Zámecké pohádkové sklepení, kde pilní a šikovní skřítkové Tvoříčci neustále pracují. Zde našli svůj domov umounění dobráčtí čertíci, vodníci, skřítkové a veselí strašidláci. Navštívíte tu také lesní a ledové království, pohádkovou hladomornu, čertovskou a vodnickou domácnost, rodinku starohradského obra Zelijáše, velkého ochočeného draka Třífrňáka, palác plný skřítků a mnoho dalších překvapení. Novinkou jsou Obří smaragdoví draci, kteří vylézají z podzemích katakomb. V prohlídkovém okruhu Hradní pohádková půda vás veselá čarodějnice zavede na hradní půdu, plnou krásných věcí, opředených letitými pavučinami. Zabydleli ji čarodějnice různých kategorií a pravá starohradská strašidla, strašidýlka a také pěkně vykutálení skřítkové. U čarodějnice Laterny uvidíte časostroj, který vás vezme zpátky do pohádky, navštívíte strašidláckou kuchyni skřítka Blafuse Šlamastykuse, prádelnu čistotné čarodějnice Furtoperty a mydlírnu čaroděje Mydlifouse. Na zámku si pak prohlédnete i komůrku kuchařky Magdaleny Háty. Novinkou hlavní letošní sezóny budou Mocní čarodraci Mocjeďáci. Na hradním nádvoří Vás čeká i kurz čarodějného létání na koštěti. Už v předzámčí vás upoutá zvláštní nápis Čarodějná Bestyjola. Tady starohradské čarodějnice různých kategoríí a kouzlobabky s láskou pečují o své živé miláčky. Pilně se tu starají o černé kozy a ovečky, bažanty, hrdličky, ale také o krysáky a myšáky, šváby, štěnice a o další zvířátka, havěť a potvůrky. Pravidelně je krmí těmi nejlepšími dobrotami ze strašidlácké kuchyně. Uvidíte tu čarodějné almary, kamna, kde si čarodějnice připravují dobrůtky, lektvary a utrejchy, cestovní kočár a další důležité čarodějné potřebnosti. Jestli chcete vědět, proč je cestovní kočár rozpůlený, přijďte si poslechnout pohádkový příběh. Specielní zvýhodněné okruhy pro: děti z mateřských škol a první stupně základních škol  studenty středních škol a druhé stupně základních škol  seniory a kolektivy v mezisezónních prohlídkách   Celoroční program, otevírací dobu a další informace najdete na www.starehrady.czKontakt: info@starehrady.cz, rezervace tel. 602 302 265l Tipy na výlet V Dětenicích najdete také Památník rodu Foersterů. Nedaleko odsud můžete navštívit barokně upravený zámek Rožďalovice, Muzeum Rožďalovice, Galerii Melantrich nebo zříceninu hradu Veliš. Ubytovat se můžete přímo v Dětenicích.  

Celý článek

Zámek Starosedlský Hrádek

Zámek Starosedlský Hrádek, okres Příbram.

Celý článek

Zámek Štěkeň

MěstoŠtěkeň

Na západním okraji městyse Štěkeň, na levém břehu řeky Otavy na Strakonicku, stojí barokní zámek české provincie Congregatio Jesu.      Historie zámku                       První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Byla zde vystavěna tvrz ve 14. století, která náležela rodu Bavorů. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří přestavěli původní tvrz v raně barokní zámek. Do současnosti se dochoval v téměř nezměněné podobě. Po vymření rodu Losiů v roce 1781 získal jejich rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch-Graetzu, a v jeho rodině zůstalo sídlo až do roku 1922. Ve Štěkni v roce 1919, jako na prvním šlechtickém majetku, byla provedena první pozemková reforma ve vzniklé České republice. V roce 1922 zámek získal řád IBM (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem. Provinční představená sídlí ve Štěkni dosud. Po roce 1950 sloužilo sídlo i jako domov seniorů. Dnes zde sídlí řádové sestry, které se o památku starají a opravují ji. V současnosti je návštěva zámeckých prostor možná, v části zámku je umístěno muzeum K. Klostermana, objekt dnes poskytuje především ubytovací služby v klidném zámeckém prostředí.    Dispozice zámku                               Zámek v Štěkni je třípatrová čtyřkřídlá budova se čtvercovým nádvořím. Nad hlavním vchodem do zámku z jižní strany je kamenný raně barokní portál, nad nímž je vidět znak pánů z Losimthalu, a nad vysokým oknem je znak Windisch-Graetzů. Na průčelí vpravo od portálu jsou sluneční hodiny. Na přístupové cestě z jihozápadní strany stojí empírová klasicistní brána z roku 1837. Zámecký areál obklopuje rozsáhlý anglický park. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit unikátní soubor tvrzí Kestřany. U téže obce najdete i zajímavou kalvárii. Ve Strakonicích najdete Strakonický hrad a na okraji města zámek Střela. Ubytovat se můžete ve Strakonicích.

Celý článek

Zámek Stekník

Rokokový zámek Stekník, obklopený terasovitými zahradami italského stylu, stojí na vyvýšeném ostrohu nedaleko obce Stekník (památková vesnická zóna) v meandru řeky Ohře. Zámek je dnes v rekonstrukci a není volně přístupný. Návštěvníkům je však umožněna prohlídka zámeckých zahrad s informačními cedulemi a naváděcími šipkami. Zpřístupněna je také zámecká kaple a od roku 2009 se na zámku Stekník také konají svatební obřady, v letních měsících i v překrásné zámecké zahradě.   Historie zámku                         Na místě dnešního zámku Stekník stávalo kolem roku 1600 opevněné panské sídlo rodiny Kaplířů ze Sulevic. Ke stavebním úpravám objektu došlo koncem 17. století, poté co se Stekník stal v roce 1681 základem majetku jedné z nobilitovaných žateckých měšťanských rodin Kulhánků z Klaudensteina. Nový majitel Jan Jiří Kulhánek nechal strhnout staré budovy a na jejich místě vybudoval zámek ve stylu vrcholného baroka. Pro dnešní podobu zámku však byla rozhodující až druhá stavební fáze ve 2. polovině 18. století, kdy získal objekt dnešní rokokovou podobu. Přestavbu sídla započal Jan František z Klaudensteina. K nejradikálnější změně patří novostavba zámecké kaple Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Na zámeckém nádvoří stojí kašna, pocházející také z druhé poloviny 18. století. Ve stejné době vznikla patrně i terasovitá úprava zámecké zahrady, která byla od okolí oddělena kamennou zdí, zdobenou pískovcovými vázami a terakotovými plastikami, které se bohužel dochovaly pouze v torzech. V této době byla postavena dnes již poničená kaplička, vystavěná nad pramenem minerální vody a dvoupatrová sýpka s barokně ztvárněnými štíty, vikýři na střeše a erbem na průčelí, uzavírající dnešní památkovou zónu na jižním okraji obce. Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z 60. let 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů byly opatřeny kvalitní iluzivní malbou a zámecká kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. V roce 1907 získal zámek Fridrich Gimbel a po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu do roku 1945. Po druhé světové válce byl velkostatek Stekník konfiskován a začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístnila depozitář obrazů. Od roku 1996 získal zámek Stekník Památkový ústav v Ústí nad Labem, který jej spravuje a rekonstruuje v současné době. Tipy na výlet Navštívit můžete zámek Nový Hrad u Jimlína, archeoskanzen Březno u Loun, barokní zámek Postoloprty, barokní zámek Tuchořice nebo město Žatec, kde je také mnoho k vidění. Ubytování najdete v Žatci.  

Celý článek

Zámek Štiřín

MěstoKamenice

Nádherný barokní zámek Štiřín leží v části obce Kamenice asi 25 km od centra Prahy. V tichém romantickém prostředí zámeckého areálu obklopeného rybníky a anglickým parkem stojí dnes luxusní čtyřhvězdičkový hotel.                                  Původní tvrz v místech zámku vznikla již počátkem 15. století, ale výrazně se zapsala do historie až roku 1562, kdy zde přenocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy. Po třicetileté válce byla tvrz přestavěna v zámek. Z původní stavby se zachovaly pouze 3 místnůstky v přízemí. Hodně z dnešního vzhledu však získal teprve až roku 1750. Tehdy vznikla především jeho trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. Roku 1822 získává panství Štiřín se zámkem kníže Rohan, později hrabě Nostic-Rheinek. Za něj proběhly další stavební úpravy objektu. Roku 1870 kupuje zámek mědikovec a kotlář František Ringhoffer z nedaleké Kamenice, a jeho rod jej vlastní až 1945. Dnes je zámek soukromým hotelem a nabízí klientům široké spektrum hotelových služeb a možností sportovního a kulturního vyžití, stejně jako relaxace a odpočinku. Štiřín je také vhodné místo pro konání seminářů, školení, firemních akcí a rodinných oslav. Především je však romantické prostředí barokního zámku vhodným místem pro pořádání svatebních obřadů.                      Nádherný trojkřídlý zámek  si můžeme prohlédnout zvenku buď ze zahrady, nebo od golfového hřiště, které jsou volně přístupné, interiéry zámku pak čekají na ubytování nebo si je návštěvník prohlídne při svatebním obřadu nebo jiné společenské akci. Pokud se nebudete chtít ubytovat přímo na zámku Štiřín, pak se v nedalekém okolí nabízí ubytování ve Velkých Popovicích, kde stojí za návštěvu i známý pivovar. Na něm se pravidelně konají tzv. Dny Kozla.

Celý článek

Zámek Stránov

Novorenesanční zámek Nový Stránov stojí na ostrohu nad Skalským potokem u obce Jizerní Vtelno na Mladoboleslavsku. Historie zámku Na místě zámku Nový Stránov stála původně tvrz, na jejímž místě byl v letech 1463-1468 postaven gotický hrad Jarošem ze Svojovic. Z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Hrad byl tehdy centrem poměrně rozsáhlého panství, které ve 2. polovině 16. století drželi Berkové z Dubé. Za nich a i dalších majitelů došlo k renesanční přestavbě hradu. Poslední pozdně renesanční fáze přestavby probíhala již za Viléma Slavaty z Chlumu. V tomto stavu přetrval zámek vlastně až do poloviny 18. století, kdy se jej v roce 1746  ujali Příchovští z Příchovic. Za Jana Příchovského došlo roku 1767 v zámeckém areálu k výstavbě kostela sv. Václava, jehož autorem byl František Heger. V té době se uskutečnila i změna vnějšího vzhledu, zvláště vznikly unikátní otevřené arkády. Svůj dnešní až pohádkový vzhled získal zámek při poslední novorenesanční přestavbě na konci 19. století. Plány přestavby pocházejí od architekta Josefa Schulza, Josefa Mráze a pražského kameníka Josefa Víška pro Marii z Valdštejna - Vartemberka. V roce 1917 koupil Stránov Josef Šimonek, prezident Škodových závodů v Plzni. Po roce 1945 bylo sídlo využíváno pro účely JZD a později jako dětský domov. Tuto dobu prakticky nepřežil kostel sv. Václava. Od roku 2003 je stránovský zámek opět v soukromých rukou, byl navrácen potomkům posledního majitele Ing. Jaromíru Šimonkovi a jeho sestře MUDr. Blance Horové. Zámek dnes Zámek je architektonicky výjimečný, i když jsou jeho interiéry nevybaveny příliš bohatě, určitě stojí za návštěvu. V areálu je vidět postup probíhajících rekonstrukcí. Je zde možné vidět již zrenovovaný kostel sv. Václava. Za zmínku určitě stojí mohutná šestiboká hradní věž z 15. století. Po návštěvě zámku můžete zavítat také do Mladé Boleslavi, kde je k vidění celá řada památek. Můžete se zde také pohodlně ubytovat.

Celý článek

Zámek Stráž nad Nežárkou

Barokní zámek Stráž nad Nežárkou se nachází v stejnojmenném jihočeském městě, přibližně s 846 obyvateli, okres Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Město je spojeno s památkou slavné pěvkyně Emy Destinnové, která v roce 1914 zakoupila zdejší zámek, kde žila až do své smrti v roce 1930. Od roku 2006 byl obci navrácen status města. Otevírací doba květen, červen - So. Ne. od 10 do 16 hod. červenec, srpen - otevřeno denně (mimo Po) - od 10 do 17 hod. září - So, Ne - 10 od 10 do 16 hod.   Vstupné 1. hradní a zámecký okruh 70,- Kč (zlevněná 50.-)  Hrad a zámek Stráž nad Nežárkou Zde se můžete seznámit s významným strážním místem, nad řekou Nežárkou které má obrovskou historii, která sahá téměř na začátek našeho letopočtu. Na tomto místě nejprve bylo stanové ležení pomezní stráže, později rozsáhlé dřevěné hradiště, kde se mohlo ukrýt i civilní obyvatelstvo při nájezdech cizích ozbrojených hord, kteří za účelem drancování našeho území sem najížděli od jihu. Později, když se začaly používat první předchůdci střelných zbraní (vrhače kamenů), začaly se stavět pevné kamenné hrady. Český král Přemysl Otakar I. vyzval mocný rod Vítkovců, aby na tomto místě postavili mohutný strážní hrad. Což se ve 12. století stalo. Po požáru v 17 století, významný rod Šternberků, tento poškozený hrad přestavěl na zámek. Na začátku minulého století tento zámek zakoupila významná operní pěvkyně Ema Destinnová a žila zde až do své smrti v roce 1930.  Podíváme-li se do blízké minulosti zámku, tak zjistíme, že zámek užíval 7 roků wehrmacht, 20 roků armáda ČSR a nakonec 30 roků Ústav sociální péče mentálně postižených pacientů. Žádný z těchto uživatelů se k tomuto historickému objektu nechoval jako starostlivý hospodář, takže nakonec tento historický objekt skončil v žalostném stavu. Zámek zakoupila v roce 2002 současná majitelka.  Obrovským úsilím se jí podařilo objekt rekonstruovat a zachránit. Dnes je považován za jeden z nejhezčích a nejzajímavějších u nás. Tento zámek nebyl nikdy ve své historii přístupný veřejnosti. Zámek byl poprvé otevřen pro veřejnost v roce 2006, kdy jej slavnostně otevřela manželka prezidenta ČR paní Livie Klausová a hejtman JČ kraje za přítomnosti asi 250 významných hudebních a kulturních celebrit z celé Evropy. Co návštěvníci v zámku uvidí Tento objekt je takový hybrid – hrad - zámek dohromady.  Celý objekt je v několika prohlídkových trasách přístupný veřejnosti. Celý zámek je rozsáhlou expozicí a největším a nejucelenějším muzeem Emy Destinnové – je procházkou celým jejím životem a dílem od narození, až po poslední dny jejího života na zámku ve Stráži nad Nežárkou. Každý hrad a zámek mívá své zajímavosti i strašidla, je zde také něco takového Často se lidé ptají, je-li to pravda nebo pověst, že E. Destinnová měla tajný východ ze své ložnice. My jim sdělujeme - přijděte se podívat na zámek, takovýto tajný východ tady opravdu je. Také jsme objevili a zpřístupnili hradní sklepení mučírnu, šatlavu pro zločince a dokonce návštěvníci mohou projít tajnou hradní únikovou chodbou k řece Nežárce. V hradní věži nad hladomornou je zpřístupněna i černá místnost – věštírna, kde se Ema Destinnové se svými přáteli někdy scházeli, věštili zde a vyvolávali duchy. Věštírna je nyní stejná jako v době E.D.  Je zde černá paní, černý nábytek, věštící koule i kostlivec, kterému říkala Ivánek. Byl také zpracován rozsáhlý hudební projekt významných koncertů pod názvem ZÁMEK  PLNÝ  HUDBY. V novém, krásném koncertním sále vystupují špičkoví umělci z celého světa.  O tyto exponované koncerty je mimořádný zájem.  Nad celým hudebním cyklem převzal záštitu hejtman JČ kraje. Bude zpřístupněna výstava o životě a díle operní pěvkyně Jarmily Novotné, žačky a pokračovatelky Emy Destinnové, která také šířila slávu ČR v Mertopolitní opeře v New Yorku.  Těšíme se na setkání na hradě a zámku ve Stráži nad Nežárkou, nebo u kávy v  nově otevřené stylové hradní kavárně.     Tipy na výlet Ve Stráži nad Nežárkou najdete starý židovský hřbitov. Nedaleko odsud jsou skromné zbytky zaniklé tvrze Lásenice. U obce Hatín je k vidění lovecký zámek Jemčina. Ubytovat se můžete přímo ve Stráži nad Nežárkou.

Celý článek

Zámek Strážnice

Na okraji městečka Strážnice, nedaleko Hodonína, stojí uprostřed anglického krajinářského parku z 19. století novorenesanční zámek.                        Původně zde na místě dnešního zámku stával vodní hrad ze 13. století, který plnil roli strážního hradu na exponované moravsko - uherské hranici. Byl v majetku Miloty z Dědic. Dalšími majiteli byli později pánové z Kravař. Hrad byl často terčem uherských a tureckých nájezdů, později i protihusitských vojsk, proto jej Jiří z Kravař obehnal valem s příkopem a nechal přestavět v gotickém slohu. Roku 1466 zdědila strážnické panství Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého manžela znovu provdala za Petra z Rožmberka. V roce 1468 se na zdejším sídle odehrálo setkání uherského krále Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, kde byla uzavřena mírová smlouva. Roku 1501 se stala Strážnice majetkem Žerotínů. Jan Jetřich ze Žerotína se rozhodl přestavět hrad v renesanční zámek, bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Novorenesanční přestavba Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zámku stávají hrabata Magnisové, kteří jej v polovině 19. století novorenesančně přestavěli, založili park a vybudovali skleníky. Nárožní věž u levého křídla vznikla za vlády hraběte Františka Antonína Magnise. Posledním majitelem strážnického zámku byl Antonín Magnis, který zemřel roku 1944. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Dispozice zámku a jeho expozice Budovu zámku tvoří tři křídla tvořící písmeno U. K levému křídlu je přistavěna osmiboká věž s hodinami, v přízemí se dochovaly gotické klenby původního hradu. Na zámku je zpřístupněná cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, exempláře pocházejí i z 16. století. Knihovna je vybavena dobovým nábytkem. Návštěva Strážnic zahrnuje expozici "Nástroje lidové hudby v České republice" a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Z hudebních nástrojů jsou vystaveny trouby, bukače, ozembuchy a další. Na své si přijdou také milovníci zbraní. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží reprezentačním účelům, pořádají se zde i koncerty vážné hudby. V prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v měsíci červnu koná Mezinárodní folklorní festival. Tipy na výlet   V okolí Bzence si můžete prohlédnout bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany, zámek Uherský Ostroh, barokní zámek Kyjov, krásný barokní zámek Milotice nebo barokní zámek Buchlovice. V nedalkých Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského.  Ubytovat se můžete přímo ve Strážnici nebo v Kyjově.  

Celý článek

Zámek Studénka

MěstoStudénka

Barokní zámek Studénka stojí ve stejnojmenném městě, které náleží do okresu Nový Jičín, v Moravskoslezském kraji. Zámek se nachází při okraji města ve směru na Bravantice, kde představuje nepřehlédnutelnou dominantu s velkým parkem. Starý zámek První zpráva o dvoru ve Studénce u něhož byla později postavena tvrz je z roku 1478. Již v roce 1567 dal tehdejší majitel Karel Herbort z Fulštejna tvrz přestavět na renesanční zámek. V letech 1569 se stali majiteli panství pánové z Vrbna a v roce 1637 nechal hrabě Václav z Vrbna zámek rozšířit a přestavět. Tato budova je dnes nazývána Starý zámek, který byl roku 1762 přestavěn na pivovar. Je to třípatrová budovou čtvercového půdorysu s hladkou fasádou v rozích zdobenou bosáží. Nový zámek Barokní jednopatrová budova Nového zámku byla vystavěna roku 1750, v té době byli majiteli panství pánové z Berečka. Posledními majiteli zámku byli Blücherové z Wahlstattu. V letech 1860 – 1863 nechali u Nového zámku postavit zahradní pavilon a romanticky pozměnili vnější podobu zámku, do níž se instalovalo mramorové schodiště s litinovým zábradlím. K zámku se také přistavěla věž a vížka s točitým schodištěm. U zámku byl zřízen park s mnoha zajímavými cizokrajnými dřevinami. V roce 1936 odkoupila od knížete Blüchera zámek včetně parku obec Studénka a dnes je zámek majetkem města Studénky.  Barokní budova zámku je dnes využívána ke kulturním i komerčním účelům. Nachází se zde stylová obřadní síň, knihovna, učebna základní umělecké školy, Vagonářské muzeum, klubovna a provozovna Českého svazu ochránců přírody. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Kanihůra u Bílova, prohlédnout si muzeum v Bílovci nebo Památník J. A. Komenského ve Fulneku. Ve Fulneku najdete také klášter. V Jakubčovicích stojí rozhledna Šance, odkud je rozhled do kraje. Podívat se můžete také na zámek Slatina, zámek Kunín, zříceninu hradu Starý Jičín. V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Ubytovat se můžete třeba v Novém Jičíně.

Celý článek

Zámek Stvolínky

Zámek Stvolínky najdeme přibližně 10 km jihozápadně od města České Lípy. Zámecký objekt, vzniklý přestavbou starší tvrze, stojí v jihozápadní části stejnojmenné obce vedle kostela Všech svatých nad svahem k Bobřímu potoku.      Historie zámku                 První zmínky o vsi pocházejí již ze 14. století, není však jasné, kdy byla v místech původního dvorce založena gotická tvrz. Ves totiž patřila od počátku 15. století k blízkému hradu Ronovu, sídlu jedné z větví pánů z Dubé. V průběhu 15. století držel obě sídla Vilém z Illburka, který vedl vleklý spor a drobnou válku s lužickým šestiměstím. Právě proto byly roku 1444 Stvolínky dobyty a vypáleny Lužičany. Kolem roku 1575 za Kurzbachů z Milíče byla pak tvrz renesančně rozšířena o nové obytné křídlo a věžovitou budovu na severní straně. Do dnešních dnů dochovaný čtyřkřídlý uzavřený půdorys pochází z pozdější úpravy v 17. století. V letech 1655-1663 dal litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz poškozenou budovu přestavět v raně barokním stylu a vtiskl tak zámku dnešní podobu. V podstatě jenom vnější fasády a nádvorní arkády byly ještě v průběhu dalších let upravovány při adaptacích na letní sídlo biskupů. Na počátku 20. století byl zámek využíván jako letovisko pro děti z litoměřického kraje a od roku 1950 jej vlastnil Státní statek Zahrádky, který využíval památku jako byty a skladiště. Od 70. let pak zde byla umístěna pobočka českolipského archivu. Dnes je zámecká budova bez využití, není veřejnosti přístupná a chátrá.      Součástí zámku je také rozsáhlý zámecký park původně navržený ve francouzském stylu. Dříve k němu patřila i dančí obora a součástí byla zahrada, která vznikla zasypáním hradního příkopu.                                                  Vedle zámku stojí také velice významná, ale dnes již zdevastovaná památka, kostel Všech svatých. Kostel pochází ze 14. století. Roku 1811 byl  empírově přestavěn, jeho vnitřní úpravy pocházejí z konce 19. století. Na vnější severní stěně budovy jsou velmi pěkné renesanční náhrobky majitelů Ronova a Stvolínek. Jsou zde umístněny náhrobky Anny z Kurzbachu z roku 1576, Anežky z Helfensteinu z roku 1550, Jindřicha z Kurzbachu z roku 1590 a dětský náhrobek Jáchyma z Malcánu z roku 1591. Tipy na výlet V okolí najdete další památky, jako hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v Úštěku.

Celý článek

Zámek Světlá nad Sázavou

Novorenesanční zámek Světlá nad Sázavou je významnou dominantou stejnojmenného městečka na Havlíčkobrodsku, v kraji Vysočina. Historie zámku Historie světelského zámku sahá až do středověku, kdy Štěpán ze Šternberka nechal roku 1393 vystavět na levém břehu řeky Sázavy gotickou tvrz chráněnou příkopy. V roce 1429 připadlo světelské panství rodu Trčků z Lípy a roku 1567 nechal Burian III. Trčka z Lípy přestavět stávající tvrz na lovecký zámek a to již v renesančním stylu. Z této doby pochází dochovaný latinský nápis, nad portálem na jižním průčelí, který v českém jazyce zní: „Není pokoje na tomto světě, Burian Trčka z Lípy, první komoří císařský, 1567.“ Trčkové tu sídlili až do roku 1636, kdy byl jejich majetek zkonfiskován a připadl královské komoře. Po třicetileté válce se zde vystřídalo několik majitelů. Důležitým byl od roku 1668 Jan Bartoloměj z Vernieru, neboť světelský zámek rozšířil o dnešní východní křídlo. V roce 1722 se stal zámek majetkem rodu Černínů. František Antonín Černín pokračoval v dalších úpravách zámku v duchu baroka. Východní křídlo bylo obohaceno o sochařskou výzdobu, arkády v prvním patře a rodové erby. Stavební úpravou prošel i zámecký park. Další přestavba proběhla v letech 1774-1775, kdy na zámku působil rod Kolovratů Krakovských.  Vojenský lazaret V roce 1809 přestal zámek sloužit svému původnímu účelu, a na nějaký čas se proměnil ve vojenskou nemocnici. Novým majitelem zámku se stal v roce 1817 hrabě František Josef Zichy, který uzavřel zámecké nádvoří a provedl stavební úpravy v empírovém stylu. Rytířský sál a ostatní místnosti v prvním patře nechal vyzdobitštuky. V roce 1821 přešel zámek do majetku rodu Salm-Reifferscheidů. Ti si v roce 1869 přizvali k přestavbě svého sídla vídeňského architekta Svatoše, jehož úkolem bylo upravit zámek s ohledem na původní umělecké slohy. Pouze k západnímu křídlu přistavěl v novorenesančním slohu věžičku, balkon nad hlavním vstupem a na nádvoří nahradil okna řadou arkád. Svatošovou přestavbou tehdy zámek získal svou dnešní podobu. Vznikla jednopatrová historizující budova o čtyřech křídlech, která uzavírají obdélné nádvoří s kašnou. Na stavbě jsou jasné novorenesanční, klasicizující či empírové prvky. Na počátku 20. století se na zámku usídlila Pozemková banka. Brzy na to se zámek stal majetkem továrníka Richarda Morawetza. Ten však musel ještě před válkou opustit Čechy a tak zámek využila ke svým účelům německá posádka. Od roku 1949 se na zámku usídlila střední zemědělská škola, která zde zůstala až do roku 2011 a od léta 2007 se ve východním křídle zámku nachází Muzeum Světelska. Současnost zámku V roce 2013 zámek ve Světlé nad Sázavou změnil majitele. Hlavním cílem majitelů je záchrana kulturní památky, a proto již v roce 2014 bude zámek zpřístupněn veřejnosti. Vzniknou dva zámecké muzejní okruhy. První okruh bude věnován expozici evropského historického skla od 16. století do 19. století, která se otevře v roce 2014. V průběhu celé sezóny budou probíhat různé akce pro děti a dospělé včetně pořádání festivalů, koncertů, sympozií, hračkobraní, pohádkových výstav a dalších akcí. V následujících letech za stálého provozu proběhne kompletní rekonstrukce celého zámeckého areálu a vznikne velký zámecký okruh, který podchytí období od baroka po novorenesanci. Dále bude otevřena kavárna, vinárna, restaurace a budou vybudovány hotelové pokoje, včetně svatebního apartmánu. Poprvé v historii zámek ve Světlé nad Sázavou otevírá své dveře veřejnosti a bude klást důraz na to, aby se stal kulturním centrem nejenom Světlé nad Sázavou, ale i širokého okolí.  Podoba zámku  Zámek ve Světlé je jednopatrová budova, jejíž čtyři křídla tvoří uzavřené nádvoří. Uprostřed zámeckého nádvoří stojí kašna. Na zámek navazuje rozlehlý anglický park s rybníky. Část severního křídla zámku tvoří zimní zahrada (oranžérie) s jeskyní a jezírkem, do které lze vstoupit přímo z nádvoří. Hlavní vchod do zámku je v západním křídle se zdobeným průčelím, balkónem a dvěma kamennými klasicistními sloupy. Tipy na výlet V nedaleké Ledči nad Sázavou můžete navštívit hrad Ledeč nad Sázavou nebo městské muzeum. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Chřenovice, tvrz Melechov, zeměměřičskou věž Melechov nebo hrad Lipnice nad Sázavou. Vystoupit můžete také na rozhlednu Bohdanka. Ubytovat se můžete přímo ve Světlé nad Sázavou.

Celý článek

Zámek Svojšice

MěstoSvojšice

Historie zámku Obec Svojšice se poprvé připomíná roku 1241, kdy zde měl několik dílů Milota ze Svojšic. Zdejší tvrz je poprvé zmiňována roku 1427, kdy ji Benigna z Toušic postoupila i s dvorem svému manželovi Mikuláši ze Zásmuk. Z původní svojšické tvrze pocházejí zřejmě zbytky příkopu kolem dnešního zámku a některé jeho základové zdi. Takto spojená ves s vodní tvrzí a dvorem často měnila majitele. V roku 1606 ji získal od Adama mladšího z Valdštejna, Karel z Dubé a na Pýšelích, kterému byla za účast na stavovském povstání v roce 1622 zkonfiskována. V roce 1624 získal zkonfiskovaný majetek jeho vnuk Karel Eusebius Mracký, který zahájil násilnou rekatolizaci panství, což mělo za následek povstání poddaných, kteří tvrz a kostel ve Svojšicích vyplenili. Po těchto událostech koupila panství roku 1638 Anna Kamila z Enkenfurtu. Nová majitelka začala tvrz přestavovat na raně barokní zámek, který dokončil další majitel Michal Osvald z Thunu. Po několika dalších změnách majitelů koupil Svojšice v roku 1738 hrabě Michal Jan Althan, který je připojil ke svému panství Králíky. Zámek v roku 1751 vyhořel a byl pak v letech 1755 - 1758 přestavěn podle plánu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Při této přestavbě byl zámek upraven stavebně i umělecky. V jižním křídle byla přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého a kolem zámku byla zřízena zahrada a park. Těmito úpravami získal exteriér zámecké budovy rokokový vzhled. V této podobě se dodnes dochovala úprava západního a severního křídla. V zrekonstruovaném zámku se však Althanové zdržovali jen málo. V roce 1775 bylo panství opět obsazeno vzbouřenými poddanými, ale neúspěšně. K poslednímu velkému stavebnímu zásahu do svojšického sídla došlo v roce 1847 za Michala Josefa Althana, kdy byl porušen původně jednotný rokokový charakter stavby. Současně s přestavbou zámku byly do dnešní podoby upraveny i hospodářské budovy areálu. V zámku umístil Michal Josef Althan knihovnu s ekonomickými spisy. Althanům náleželo svojšické panství do roku 1923, kdy jej při první pozemkové reformě postoupili řádu anglických panen. Tehdy byl zámek přizpůsoben charitativním účelům. V letech 1995 – 2000 proběhla památková obnova celého zámeckého objektu. V současné době patří zámek Ústavu sociálních služeb a slouží jako domov pro seniory a je veřejnosti nepřístupný. Dispozice zámku Zámek Svojšice je čtyřkřídlá budova kolem téměř čtvercového nádvoří. Východní a jižní křídlo jsou dvoupatrové, severní a západní jednopatrové. Nároží zámku jsou zdobena věžemi. Do nádvoří se severní a západní křídlo otvírá zasklenými pilířovými arkádami, na jižním a východním křídle jsou tyto arkády jen naznačeny ve fasádě. V okolí můžete navštívit i další památky, jako například tvrz Malotice,  tvrz Lošany nebo zámek Bečváry. V regionu stojí jistě za návštěvu město Kouřim a Muzeum lidových staveb v Kouřimi. Ubytování naleznete v Kolíně.

Celý článek

Zámek Svojšice

Zámek Svojšice, okres Klatovy.

Celý článek

Zámek Svojšín

MěstoSvojšín

Zámek Svojšín, okres Tachov.

Celý článek

Zámek Sychrov

MěstoSychrov

Rozlehlý zámek Sychrov je dnes jedinečnou ukázkou novogotického šlechtického sídla druhé poloviny 19. století. Je situován do stejnojmenné obce v Libereckém kraji, 6 km severozápadně od Turnova. Historie zámku Na jeho místě původně stávala tvrz z 15. století, kterou nahradil během 16. století patrový panský kamenný dům pánů z Kyjova. Za třicetileté války, během níž vlastnil tehdejší svijansko - sychrovské panství Albrecht z Valdštejna, byl dům zničen. Když roku 1669 koupili panství Lamottové z Frintroppu, vystavěli na jeho místě barokní patrový zámek s věží. Rodové sídlo Rohanů Slavná etapa pro Sychrov začala roku 1820. Tehdy koupil celé panství rod Rohanů, příslušníků staré francouzské šlechty původem z Bretaně. Sychrov se stal jedním z jejich letních sídel, a protože starý barokní zámek již nevyhovoval dobovým potřebám na reprezentaci a pohodlí, rozhodli se je Rohanové přestavět. A to hned dvakrát. Nejprve v letech 1822 -1834 do podoby pozdního klasicismu a kolem poloviny 19. století, za Kamila Rohana, přibyly novogotické rysy a byly postaveny další budovy. Vyrostla válcová Bretaňská a hranolová Rohanská věž. Drobné úpravy v romantickém slohu vtiskl Sychrovu stavitel Josef Pravot. Kníže Rohan byl zanícený botanik, proto se jeho velké pozornosti těšil i zámecký park, který v druhé polovině 19. století vyrostl v nádhernou zahradu se vzácnými cizokrajnými dřevinami, bazénky, vodotrysky a umělým potokem. Bylo vybudováno i několik zahradních staveb, jako vyhlídka korunního prince Rudolfa či slavnostní brána zvaná „Arturův hrad“ v podobě romantické zříceniny. V zahradě čerpal inspiraci i hudební skladatel Antonín Dvořák, který byl na Sychrově častým hostem, díky svému přátelství s Aloisem Göblem, zaměstnancem Rohanů. Sychrov byl v držení Rohanů až do r. 1945, kdy jim byl zkonfiskován a stal se majetkem státu. Od roku 1995 je Národní kulturní památkou. Novogotická nádhera Zámek je vystavěn na obdélníkovém půdorysu, zdivo má červenou omítku. Do stran vybíhají dvě křídla. Průčelí zámku má kamenný portál a po obou jeho stranách jsou věže. Budovy jsou seskupené kolem rozlehlého čestného dvora, ze kterého se průjezdem vstupuje do parku. V interiérech je autentická zámecká instalace v novogotickém slohu, která podává ukázku jak se ve 2. polovině 19. stoleté žilo na venkovském šlechtickém sídle. K vidění jsou obytné místnosti panstva i jeho reprezentační prostory a královské apartmá, jehož hosty byli francouzský král Karel X., pruský král Vilém a císař František Josef I. Interiéry jsou vybaveny cenným historickým nábytkem, porcelánem, sklem, obrazy a množstvím dalších drobností. Většina zámeckých místností vyniká bohatou řezbářskou výzdobou. Stěny zdobí nesmírně cenné olejomalby předků Rohanů a francouzských králů, o jejichž cennosti svědčí, že jsou jednak nejvýznamnějším souborem francouzských podobizen mimo Francii a také největší středoevropskou sbírkou portrétního umění. Zámek nabízí 3 návštěvnické okruhy, noční prohlídky, ukázky sokolnictví a koncerty. Natáčely se zde pohádky Zlatovláska či Nesmrtelná teta.  Tipy na výlet V nedalekém okolí najdete zříceninu hradu Vranov - Pantheon, zámek Malá Skála, zámek Svijany, skalní hrad Drábovna, rozhlednu Kopanina nebo zříceninu hradu Frýdštejn. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete v Turnově.

Celý článek

První 1 2 3 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Lázně Libverda
Lázně Libverda, bývalé rezidenční sídlo šlechtického rodu Clam-Gallasů, jsou v současnosti malou a klidnou lázeňskou oázou. Najdeme je v malebné krajině podhůří Jizerských hor asi 25 km od Liberce. Poloha lázní uprostřed lesů a v podhůří dávají Libverda specifické mikroklima. Léto je zde mírné, podzim suchý a teplý. V Lázních Libverda, které v jejich historii navštívila řada světových osobností, se léčí především srdeční a cévní choroby a také poruchy pohybového aparátu. Pro léčbu jsou využívány přírodní zdroje, zejména minerální vody. Na lázeňské hosty zde čeká malebná kolonáda s klasicistními a empírovými pavilonky s červenými střechami, lázeňská restaurace ve tvaru gigantického pivního sudu, sportovní vyžití v samotném areálu a samozřejmě nádherná příroda Jizerských hor, která skýtá pestré možnosti aktivního odpočinku. HistorieHistorie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381. Minerálce se říkalo „Boží voda“. Libverdskou vodu užívalo vojsko Albrechta z Valdštejna, majitele zdejšího panství. O rozkvět a věhlas lázní se zasloužil šlechtický rod Clam-Gallasů. Po roce 1782 zde hrabě Christian Philips z Clam-Galasu nechal založit lázně. Vyrostly klasicistní a empírové pavilony a také parky. Na lázeňské zařízení se postupně změnil i někdejší letní zámeček hrabat. K původnímu prameni s názvem Christiansbrunn (Kristiánův) přibyly prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefínin, Bierbon a Hubertův, které se dnes nacházejí v okolí lázeňské kolonády. V letech 1912 -14 byly postaveny nové lázeňské budovy. Libverdská minerální voda se také exportovala. Prameny Kristián a Marie dokonce až do roku 1952. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: přírodní prostá železitá kyselka. Prameny: Boží voda, Mariin, Ocelový, Kristián, Josefína, Wilhelma, Eduard, Nová Marie, Nový Kristián a HubertIndikace: duševní poruchy, nemoci oběhového ústrojí, srdce a cév, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondiceLéčba: Komplexní lázeňská léčba kardiovaskulárních nemocí a chorob pohybového ústrojí, neurózyProcedury: akupunktura, cvičení v bazénu, diatermie, dietoterapie, ergoterapie, pohybové rehabilitační cvičení, jóga, koupele (aromatické, bylinné, minerální, uhličité) kryoterapie, magnetoterapie, masáže (aromatické, klasické, podvodní, reflexní, sportovní) parafinoterapie, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, rašelinový zábal a další.Lázeňské objekty: Lázeňský ústav Nový Dům, Lázeňské domy Haná, Moravěnka a Frýdlant, komplementární objekty Zámeček, Jizera a OstravaVolný čas: V areálu jsou dispozici tenisové kurty, fitness i další doplňkové služby se sportovním zaměřením. V okolí je možná cykloturistika, pěší turistika a v zimě běhání na lyžích.Zajímavost: Dům čp. 114 býval letním zámečkem hrabat Clam-GallasůSlavní hosté: ruská velkokněžna Anna Fedorovna, hudební skladatel Carl Maria von Weber, Josef Jungmann, Franz Kafka, přírodovědec Alexandr Humboldt, císař Josef II., malíř Josef Führich, Jan Masaryk a Václav Talich.
Židovský hřbitov v Byšicích se nachází v ulici Hřbitovní jen pár desítek metrů od centrálního náměstí. Byl založen roku 1607 a rozšiřován v letech 1725 a 1791. Na ploše 1.609 m2 je dnes dochováno okolo 300 náhrobků, nejstarší z nich je z roku 1723. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí se vstupní kovanou bránou. Není volně přístupný, přes obecní úřad je možno předem domluvit prohlídku.
Počátky muzea v Mnichově Hradišti spadají do 90.let 19.století, kdy se v Čechách začala připravovat národopisná výstava. Sbírky poslané do Prahy se staly prvními vystavovanými exponáty a také základem pozdější sbírky. Hned od počátku se řešil problém jejich umístění. Nejprve byly uloženy v malé místnosti na radnici, později např. v okresním domě na náměstí, od roku 1951 se nacházejí v dnešních prostorách, tj. ve 2.patře státního zámku. V průběhu více než 110 let trvající historie  byly sbírky rozšiřovány až do dnešního počtu cca 20 000 exponátů. Stálá expozice archeologické nálezy z období pravěku gotické fragmenty z nedalekého kláštera Hradiště velké sádrové modely Drábských světniček dřevěné figurální úly, modely venkovských chalup a kostelů, selský nábytek, lidové kroje historické šicí stroje, dětské kočárky a jízdní kola ukázky předmětů ze staré lékárny, herbáře z 16.století obrazy mnichovohradišťských malířů  
Doporučujeme
Podlipný Jan
Pomník byl postaven roku 1935 na počest člověku, který se zasloužil o to, že 12. září 1901 byla Libeň připojena k Praze. Pomník byl realizován spoluprací sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Jana Bloudka.Jan Podlipný se narodil 24. srpna 1848 ve Hněvčevsi u Hořic. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a maturitní zkoušku složil roku 1868 na akademickém gymnáziu v Praze. Po studiu na Karlově Univerzitě se stal obhájcem ve věcech trestních a úspěšně zastupoval redaktory Národních Listů v politických procesech. Roku 1880 se stal advokátem. V roce 1875 se oženil se slečnou Annou Nebeskou a téhož roku si založil vlastní advokátní praxi.Roku 1889 se stal prvním starostou "České obce sokolské". Podporoval státoprávní a jazykové programy a s vlasteneckým zápalem pracoval na postavení Husova pomníku v Praze, nejprve jako pokladník, později jako starosta spolku.Byl stoupencem mladočechů a v roce 1891 byl za tuto stranu poprvé zvolen do městské rady. O šest let později se stal primátorem hlavního města Prahy. Tehdy pronesl řeč, ve které zdůraznil nutnost přičlenění okolních měst a obcí k Praze. Zasloužil se také o české označení ulic.Otázku Velké Prahy vždy viděl v popředí a zasazoval se o její uskutečňování. Jeho zásluhou byla k Praze připojena Libeň jako její osmá část.Celý svůj život prožil ve službách vlasti a národa. Ve svých šedesáti letech obdržel (1908) zlatou medaili královského hlavního města Prahy. Byl čestným měšťanem Libně, Čáslavi, Vršovic, Vysočan, Plzně, Rydvovic, Litovce a Mariánských Hor, byl rytířem Čestné legie a držitelem mnoha zahraničních vyznamenání.JUDr. Podlipný byl uznávanou osobností a dodnes právem patří mezi známé české vlastence.