Na okraji města při panelovém sídlišti, na konci ulice Pod Vrchy se nachází jindřichohradecký židovský hřbitov. Byl založen v 15. století a později několikrát rozšiřován. Mimo jiné v roce 1773, kdy při rozšíření byl zároveň ohrazen kamennou zdí. Poslední rozšíření proběhlo v druhé polovině 19. století. Na současné ploše 3.314 m2 se nachází několik stovek náhrobků. Plocha hřbitova se ve druhé části svažuje. Ve svahu se nacházejí starší typy náhrobků (barokní a klasicistní), nejstarší z roku 1638. V horní části jsou pak převážně novodobé žulové náhrobky. Součástí ohrazení je funkcionalistická obřadní síň z roku 1937 s původním zařízením (tahara s omývacím stolem, vozovna s dochovaným vozem aj.). Zde se konají příležitostné výstavy. Na protilehlém rohu se nachází obývaný hrobnický domek. Na hřbitov se pak vstupuje branou situovanou mezi obřadní síní a hrobnickým domkem. Hřbitov je uzamčen, hlídán pověřenou osobou a monitorován městskou policií. Přístupný je na požádání pověřenou osobou obývající hrobnický domek, mimo soboty a židovské svátky.

Barokní zámek Dírná, někdejší sídlo vladyků a později Vratislavů z Mitrovic, stojí na místě středověké tvrze, která je dnes jeho součástí. Zámek nalezneme v obci na západním okraji rybníka.   Historie zámku                                           První písemné zmínky o vsi Dírná pocházejí z roku 1354, kdy ji drželi bratři Oldřich Pluh z Dírného a Jošt. V roce 1397 je majitelem Dírné Mikuláš Roth, purkrabí na Hluboké, který se svým bratrem Albrechtem připojili pečeť ke stížnému listu české šlechty proti upálení mistra Jana Husa. Po Bílé hoře se panství dostává do rukou pánů Vratislavů z Mitrovic. Kryštof Vratislav zde vystavěl, na místě vyhořelé tvrze, nový zámek, který nechal František Adam Vratislav v letech 1757–1759 přestavět v barokním slohu. Při přestavbě byl dřevěný most nahrazen kamenným a naproti zámku byl založen v letech 1759–1761 park s letohrádkem, do jehož podoby zasáhl i známý barokní architekt J. L. von Hildebrandt. Podoba zámku Dnešní zámek je dvoupatrová budova, do které se přichází po kamenném mostě do přízemí bývalé věže, která byla při barokní přestavbě zcela obezděna až po střechu. Starý vchod do věže se zachoval s gotickým ostěním v úrovni druhého poschodí. Přízemní místnosti jsou klenuté, v prvním patře se nachází sál. Od 50. let 20. století až do roku 1990 patřil zámek ČKD Dukla Praha. Dnes je sídlo opět v rukou hraběcí rodiny Vratislavů z Mitrovic, která zde nabízí hoteliérské služby. Návštěva zámku Dírná může být spojena také s nedalekým zámkem v Červené Lhotě a výlety do nádherné okolní přírody. Navštívit můžete také zámek Pluhův Žďár, tvrz Dráchov nebo Blatské muzeum v Soběslavi. Výběr z ubytování najdete v Soběslavi.

Místní název Dlouhá míle v Praze Ruzyni pochází z doby, kdy tudy vedla komunikace z Prahy na západ a v těchto místech byla přepřahací stanice.

Na jižním okraji města, na malém návrší lokality Sady bylo v letech 1959-1963 archeologickým průzkumem odkryty základy opevněného dvorce, patrně církevního charakteru. Základy ukazují na kostel (8-9. století) ve tvaru kříže nad jehož středem vystupovala mohutná čtverhranná věž. Stavba byla omítnuta, vymalována a opatřena maltovou podlahou. Střechu tvořily hliněné vypalované části. Byl to jeden z prvních zděných kostelů severně od Dunaje. Později byl ještě přistavěn sálový kostel se závěrem v podobě apsidy. Odkryto bylo rovněž na 87 hrobů. Celý areál byl oddělen zídkou od přibližně 12 srubových staveb řemeslníků a jejich rodin. Také byla doložena srubová konstrukce dlouhá 36 m a široká 6 m, patrně schromaždiště kněží pro výuku. Místo bylo definitivně opuštěno v průběhu 13. století.