Ve městě Bečov nad Teplou, které leží blízko Karlových Varů, stojí nezvykle vedle sebe zámek i hrad. Gotický hrad a barokní zámek Gotický hrad na skále nad údolím řeky Teplé byl postaven na počátku 14. století pány z Rýzmburka. Hrad měl strážit důležitou křižovatku zemských cest a sloužil také jako celní místo. Po 14. a 15. století, kdy se jeho majitelé rychle střídali, přišla jeho největší sláva. Roku 1495 ho totiž na 150 let získali Pluhové z Rabštejna. Ti sice sídlili ve Slavkově, ale hrad Bečov pro ně byl důležitou pevností, ze které mohli chránit své panství. Tento šlechtický rod zbohatl na těžbě stříbra a cínu. Bečov, hrad i město, prošly rozsáhlou dostavbou a přestavbou. Roku 1547 byl majitelem Bečova Kašpar Pluh z Rabštejna, který se postavil do čela odbojných stavů proti králi Ferdinandovi I. Po potlačení vzpoury byl zbaven všech hodností a majetku, odsouzen k smrti a konfiskaci majetku. Zachránil se sice útěkem do Míšně, ale o bečevské panství přišel. Do třicetileté války sloužilo panství většinou jako zástava za poskytnuté finanční půjčky císaři. Konec rozkvětu a těžby cínu přišel se třicetiletou válkou. Panství bylo roku 1624 prodáno císařskému sekretáři Gerhardu Questenberkovi. Po válce byl hrad velmi poškozen a dále sloužil jako hospodářské skladiště. Questenberkové vymřeli roku 1752 a bečovské panství získali Kounicové. Ten rok se Marie Terezie vzdala všech korunních práv na Bečov, který se tím stal dědičným panstvím. Posledními šlechtickými majiteli se stal rod Beafort–Spontonu, kterému patřil hrad v letech 1813–1945. Relikviář sv. Maura V osmdesátých letech byl v podlaze hradní kaple za dramatických okolností nalezen relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt za 2. světové války. Byl vyroben v 1. čtvrtině 13. století pro benediktinské opatství ve Florennes. Relikviář je nejvýznamnější románskou klenotnickou památku ČR. Dnes je součástí expozice vedlejšího zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu je celkem jednoduchá, tvoří ji dvě hranolovité, k sobě spojené věžové budovy a novější renesanční palác, vystavěný za vlády Pluhů z Rabštejna. Ve východní věži byla později zřízena kaple Navštívení Panny Marie s unikátními gotickými nástěnnými malbami. Hrad byl sice zčásti v 19. století přestavěn v romantickém duchu, ale středověký ráz zůstal zachován. Je zde dochována řada pozdněgotických kamenických článků, například portálů. Na jihozápadě pak hradní jádro doplňuje budova klasicistních stájí. Na konci 90. let 20. století prošel bečovský hrad důkladnou rekonstrukcí. Tipy na výlet Nedaleko obce Prameny najdeme úpolínovou louku. V renesančním měšťanském domě najdeme Muzeum Horní Slavkov. Nedaleko Karlových Varů můžete vystoupit na Goethovu vyhlídku nebo na Šemnickou skálu. Ubytovat se můžete v Karlových Varech.

Malinkatý židovský hřbitov patřící mezi nejmenší židovské hřbitovy u nás se nachází cca 500 m východním směrem od obce při silnici na Nemojov. Hřbitov byl založen na přelomu 18. a 19. století. Na ploše pouhých 373 m2 se dochovalo jen 27 ve skrze jednoduchých náhrobků.

Na Masarykově náměstí byla v letech 1979-1987 vystavěna podle projektu M. Vodolana dodnes stojící telekomunikační věž.

Rozhledna na Čubově kopci je jedinou rozhlednou české části Javorníků. Možná to byl důvod proč na počátku roku 1990 navrhl předseda JZD v blízké Francově Lhotě Jaroslav Novosad, aby zde byla postavena rozhledna. Čubův kopec je vysoký 720 m n. m. a od hranic se Slovenskem ho dělí pouze 200 metrů. Motivem ke stavbě rozhledny bylo zvýšit turistický zájem o tento region. Roku 1991 tak byla otevřena dřevěná, 16 metrů vysoká rozhledna. Měla tvar jehlanu a byla rozdělena na čtyři patra. Nad nejvyšším patrem byla stříška. Díky drsnému klimatu musela být věž v roce 2004 stržena a nahradila ji nová rozhledna. Ta je tvarově identická, liší jen jiným provedením přízemí, které má symbolizovat valašský klobouk a také je o dva metry vyšší. Z jejího nejvyššího patra, na které vede 58 schodů, lze shlédnout téměř celý hřeben Javorníků a na severu se rýsuje panoráma Beskyd.