Památník písemnictví na Moravě sídlí v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradu. Otevřen byl v roce 2005. V památníku lze navštívit stálou expozici, která ukazuje nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století. K vidění jsou dále občasné výstavy a lze si prohlídnout interiér restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Fond knihovny obsahuje celkem 65000 svazků. Badatelům byla zpřístupněna historická knihovna, Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad a Knihovna Muzea Brněnska, které spravuje Památník písemnictví na Moravě.Památník písemnictví na Moravě patří pod Muzeum Brněnska, které dále spravuje muzeum ve Šlapanicích, Mohylu míru, Podhorácké muzeum v Předklášteří a muzeum v Ivančicích. Stálá expozice Historické klášterní prostory, kostel, křížová chodba Expozice "Písemnictví na Moravě" klášterní knihovna

Vrch Hostýn (736 m) u městečka Bystřice pod Hostýnem, ve Zlínském kraji, je známý jako poutní místo na jehož vrcholu stojí bazilika Nanebevzetí P. Marie, jež byla postavena v letech 1721-1748. Od roku 1898 zde stojí i kamenná rozhledna. Za její stavbou stál spolek Matice svatohostýnské, v čele s P. Cibulkou. Protože ve stejné době kdy se započalo s výstavbou rozhledny pobýval v Bystřici pod Hostýnem na vojenských manévrech císař František Josef I. 1 září 1897 navštívil vrchol Hostýna, podepsal zakládající listinu rozhledny a dotkl se základního kamene, jež byl posvěcen a vsazen do zdi věže. Rozhledna na počest této události začala nést jeho jméno. Samotné otevření rozhledny 10. září 1998 už takovou slávou nebylo, v té době totiž monarchie oplakávala zesnulou choť císaře Alžbětu. V přízemí rozhledny se nachází kaple sv. Kříže. Věž rozhledny tvoří dvě válcové stavby. Součástí větší je kaple a rozhledna a je vysoká 12 metrů. Nad střechou otevřené vyhlídkové plošiny bývala dříve štíhlá dřevěná věžička s druhým vyhlídkovým ochozem a pozlaceným obrazem P. Marie Hostýnské. Díky této nástavbě byla celá rozhledna vysoká 27 metrů. V roce 1915 byla z bezpečnostních důvodů snesena a k rozhlížení zbyla jen hlavní terasa zakrytá střechou. Střecha byla z věže odebrána v 60. letech a ochoz byl opatřen okny a zakryt plochou střechou. V letech 1957 až 1971 byla stavba pro veřejnost uzavřena a na jejím vrcholu bylo zařízení pro přenos televizního signálu. Pro vyhlížení byla znovu otevřena v roce 1987 a v letech 2003 až 2003 proběhla její celková rekonstrukce. Ovšem od roku 1994 vévodí Hostýnu nová dominanta, 32 metrů vysoká větrná elektrárna.

Náměstí Klárov patří mezi nejrušnější dopravní křižovatky spojující Malou Stranu, Staré Město, Hradčany a Holešovice. Území Klárova patří podle archeologických poznatků mezi nejstarší zastavěné lokality na levém břehu Vltavy. Dochované jsou názvy osady Na pískách a Na písku. A to podle naplavenin Vltavy a potoka Brusnice, který v těchto místech ústil do Vltavy korytem a nikoliv štolou jako v současnosti, po stavbě Chotkovy ulice. Pojmenování Klárov bylo úředně zavedeno v roce 1922.

Sloup Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí u chrámu sv. Mikuláše je dílem sochaře Jana Oldřicha Mayera, kameníka Františka Wolfganga Herstorfera a Giovanniho Battisty Alliprandiho, který vypracoval návrh. Sloup byl zhotoven jako projev díku za vymizení morové epidemie z Prahy v roce 1713. Pískovcový sokl je vysoký přes 20 metrů a je kombinován s černým a červeným mramorem. Uprostřed je postava Panny Marie a okolo ní jsou postavy českých patronů. Sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Jan Nepomucký a sv. Prokop. Na vrcholu sloupu je Boží oko a pod ním, v podobě holubice, symbol Nejsvětější trojice. Otec, Syn a Duch svatý. Ozdobné vázy a puti pochází z dílny Ignáce Františka Platzera. Spolu s fontánami byly zhotoveny později.