Pasáž v Celetné ulici č.12 je využívána pro prodejní účely. Nalezneme zde krámky se zbožím určeným především turistům.

Zhruba 6 km západně od Písku byla na vrchu Velký Kamýk postavena v roce 2002 telekomunikační věž mobilního operátora. Ocelový tubus s anténím nástavcem je vysoký 65 m. Vyhlídková plošina na kterou vede točité schodiště se nachází ve výšce 31 m. Rozhledna volně přístupná nabízí kruhový výhled do okolí.

Historie hradu První písemné zprávy o středověké stavbě pocházejí z druhé poloviny 14. století, ale hrad vznikl patrně již dříve. V letech 1369-90 se jako majitelé připomínají Volkéř a Olbram z Hrádku, následně pak Břekovci. V roce 1441 byl hrad napaden a obléhán táborskými. Při bojích Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad poškozen a roku 1541 je označován jako pustý. Do hradu se původně vcházelo předsunutou čtyřhrannou bránou, další pak byla v příčné hradbě. Na nejvyšším místě stávala ohrazená věž. Za ní se pak nacházelo protáhlé nádvoří, které z obou stran lemovaly stavby. Dnes zde najdeme jen zbytky zdiva obytné věže, první i druhé brány a obdélné palácové budovy. Hradní areál zříceniny je volně přístupný. Legendy o pokladu Hrad byl rozbořen pravděpodobně nejen „zubem času“, ale také hledači pokladů. O tom vypráví také jedna legenda. Podle ní se jednomu občanu radíčskému zdálo, že jsou ve sklepením hradu stříbrné sochy 12 apoštolů v životní velikosti a ty jsou střeženy železnými draky. Svůj sen vypravoval sousedům a to se nakonec doneslo vrchnosti. Ta přivolala havíře z Jílového, aby na hradě pátrali. Ti několik dní pilně hledali, ale jednou beze stopy zmizeli. Lidé tvrdili, že je odnesl čert, jelikož se jim zachtělo jeho pokladů. Někteří ale měli za to, že buď peníze nebo něco jiného cenného našli a s tím se potají vytratili. Jiná pověst vypráví, že jeden mlynář z Líšnice, když se vracel jednou v noci domů, zahlédl na hradě poblíž ruin hořet modravý plamínek, ozařující hromadu zlaťáků. Jako moudrý a zkušený věděl, že musí tiše pokleknout a pravou rukou mlčky shrábnout poklad do rozepnuté košile. Náhle se však ozval šramot a za sebou uviděl černého psa s ohnivou tlamou. Lekl se a poklad upustil. V tom se pes i s pokladem propadly do země. Jediné dvě mince, které svíral v ruce, mu z pokladu zůstaly. V nedalekém okolí můžete navštívit například zámek Radíč, zříceninu hradu Ostromeč nebo třeba rozhlednu Drahoušek nad Osečanami. Ubytování naleznete například ve městě Sedlčany nebo na břehu Slapské přehrady v obci Nová Živohošť.

Obvodová zeď Clam-Gallasova paláce tvoří jižní část Mariánského náměstí, pojmenovaného podle kostela Panny Marie na Louži. Ten už zde dnes nenajdeme byl v roce 1791 zbořen a na jeho místě byl vystavěn nárožní dům čp.102, část jeho hřbitova byla postoupena na rozšíření náměstí. Celému prostoru se kdysi říkalo Na louži, protože tady byly skutečně ohromné louže, zejména po jarních nebo podzimních povodních. Náměstíčko mělo tehdy sklon od řeky a bylo a bylo prohloubeno, takže při tehdejší absenci jakékoliv kanalizace dlouho voda vysychala a louže tady byly velmi časté. K srpnu roku 1501 se uvádí; po prudké bouři se nahromadilo tolik vody, že se tady utopilo služebné děvče. První zmínka o kostele P.Marie na Louži je z roku 1322, ale stavba byla jistě starší. Za občasných povodní vnikala voda nejen na podlahu kostela, ale i na hřbitov, někdy dokonce docházelo k vymílání náhrobních kamenů. Do výklenku v severní stěně Clam-Gallasova paláce byla v roce 1812 umístěna nejpopulárnější kašna Starého Města. Její tvůrce, klasicistní sochař Václav Prachner, ji vyzdobil sochou dívky vylévající ze dvou džbánků vodu. Měla symbolizovat Vltavu, ale pražané ji začali říkat Terezka. Po obou stranách kašny stávaly dvě fortelné lavice na postavení puten, a ženské se tady rády zastavily na kus řeči o tom, co je v Praze nového. Kdysi se vyprávělo, že se do Terezky šíleně zamiloval jeden vysloužilý voják od dragounů, a než umřel, odkázal Terezce 10.000 zlatých. Dědicové nechtěli soše bláznivý odkaz uznat, a tak došlo k soudu, který Terezka prohrála. Tenkrát nikdo neuznal, že by mohlo jít o „věno“ určené na případnou opravu.