Barokní zámek Koleč se nachází ve stejnojmenné obci, 11 km severovýchodně od Kladna. Vznikl na počátku 18. stol. náhradou za renesanční tvrz. Dnes je zámek bohužel smutným příkladem devastace po roce 1989. Ale snad se začíná blýskat na lepší časy…    Historie místa Samotná ves vznikla ve 14. století kolem statku, který držel roku 1318 Vaněk z Kolče. Zřejmě velmi brzy vnikla v Kolči na dnes již neznámém místě také tvrz. Vaňkovi potomci sídlili ve vsi do počátku 15. století. Dnešní zámek nechali postavit Ubelliové v letech 1713 – 1714. V tomto období byla postavena a vysvěcena i kaple Nejsvětější trojice a založena zahrada. K výstavbě dnešního zámku došla za Libora Václava Ubellima ze Siegburgu. Poté zde sídlil jeho bratr Daniel Leopold, který vybudoval v zámecké kapli rodinnou hrobku. Ve druhé polovině 19. století se majitelem zámku stala samotná habsburská rodina a připojila jej ke svým državám kolem Zvoleněvse. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která ve své původní podobě nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Po vzniku Československa se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu a po r. 1945 připadl státnímu statku Zvoleněves. Po společenských změnách se dostal zámek do soukromých rukou a začal nezadržitelně chátrat. Dispozice zámku Vlastní zámek je patrová obdélníková budova s kratším křídlem na východní straně. Hlavní průčelí s obdélnými okny a středním trojosým rizalitem je zakončené trojúhelníkovitým štítem. Přízemí budovy je zaklenuto valeně s výsečemi. V patře jsou zbytky barokních stropů se štukovými zrcadly. V jižním sousedství zámku se rozprostírala malá okrasná zahrada s osově orientovanou branou a altánkem. Nedaleko od Zákolan můžete navštívit zbytky hradiště Budeč, zříceninu hradu Buštěhrad nebo zámek Buštěhrad ve stejnojmenném městě. Za vidění stojí i muzeum Památníku Lidice. Pokud budete chtít strávit v okolí více času, můžete se ubytovat na Kladně. I samotné Kladno má co nabídnout.

První zmínka o farním chrámu sv. Mikuláše je z roku 1317. V patnáctém století byl upravován a rozšiřován. Z té doby pochází také věž vysoká dnes 64 m, původně však byla vyšší. Dokončena byla před rokem 1465. V 18. století byla přistavěna kaple Bolestné Panny Marie a panská oratoř. Další velké úpravy kostela proběhly na konci 19. století. Původně dvojlodní kostel má dnes asymetrické trojlodí. V presbytáři a jižní lodi je raně gotická klenba v jejíž svornících jsou umístěny erby pánů z Lomnice, z Kravař a z Pernštejna. Hlavní a užší loď mají klenbu pozdně gotickou. Z nejstaršího období se dochovala gotická socha Madony ze 14. století. Ostatní výzdoba je barokní a mladší. Velkou pozornost si zaslouží velké obrazy. Blíže k hlavnímu oltáři je to obraz sv. Mikuláše (1772 – Genaro Basile), dále pak sv. Florián nad hořícím městem Meziříčí (Karel František Töpper) a v čele jižní lodi obraz sv. Anny od Ignáce Weidlicha. Ve věži se pak nachází 6 zvonů. Čtyři pocházejí z roku 1969, zbylé dva menší jsou starší. Zvon sv. František je z roku 1791 a umíráček z roku 1706. V patře nad zvony měl byt věžník jehož úkolem bylo dohlížet na město. V letních měsících (červen-srpen) je přístupný ochoz na věži. Z výšky zhruba 40 m je krásný výhled nejen na centrum města. T.A.

Arboretum v Bílé Lhotě se rozkládá se na jižně orientovaném svahu na ploše necelých tří hektarů. Je zde zastoupen zhruba vyrovnaný počet stromů listnatých a jehličnatých. Nachází se zde asi 300 různých druhů a kultivarů dřevin, například keřovité tisy v různých barvách a tvarech, túje, smrky, duby, různobarevné buky, cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy. V arboretu je pěstována i řada vzácných a sbírkových dřevin – například japonské javory, vilíny a magnólie. Stromy jsou seskupeny podle nároků na živiny, půdu, klima atd. V parku jsou zastoupeny dřeviny z jižní Evropy, z Asie (hlavně z Balkánu, Číny, Koreje, Mandžuska, Japonska a Sibiře). Mnoho dřevin pochází i z různých oblastí Severní Ameriky – z Kanady, USA i Mexika. Od roku 1965 je zámecký park ve správě Vlastivědného muzea v Olomouci. Již v roce 1969 byl park vyhlášen zvláště chráněným územím, v současnosti je zařazen do kategorie Národní přírodní památka. Stálá expozice Kolekce 300 druhů vzácných dřevin.  

Renesanční zámek Přerov nad Labem nalezneme přibližně uprostřed stejnojmenné obce na mírném návrší, v těsné blízkosti skanzenu lidových staveb. Historie zámku Přerovský zámeček vznikl přestavbou původní vodní tvrze ze 13. století. Po roce 1437 byla tvrz částečně rozšířena a goticky přestavěna. Roku 1524 je již Přerov uváděn jako zámek. Koncem 14. století byla tvrz rozšířena na honosné zámecké sídlo. To bylo zkonfiskováno po roce 1547 pražským měšťanům a přešlo do majetku krále. Král Ferdinand I. dal objekt přestavět podle návrhu M. Borgorelliho. Proběhla tak v letech 1560 – 1585 rozsáhlá přestavba, která změnila zámek v nádherně vyzdobené renesanční sídlo. Po dostavbě zámku se pozornost stavebních plánů zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého mlýna, nového mlýna s pilou, dvora, vinice, chmelnice a rybníků. Během 30leté války byl přerovský zámek značně poničen, došlo jenom k opravám východního a jižního křídla, které se společně s částí zřícenin císařských pokojů dochovaly dodnes. V roce 1671 provedl opravu zdevastovaného zámku stavitel Santino de Bossi. Obec Přerov nad Labem společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zdědil zámek jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho zásluhou bylo značně zanedbané panství v letech 1872–1873 obnoveno do původní podoby ze 16. století. Po smrti Ludvíka Salvátora koupil panství císař František Josef I., po něm jej zdědil poslední rakousko-uherský císař Karel I. Po roce 1918 byl zámek vyvlastněn československým státem, během druhé světové války jej koupil německý lékař Faifar. Po osvobození v roce 1945 připadl přerovský zámek Fondu národní obnovy. Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné době byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu. Dnes je bez využití a veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek v Přerově je dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku. Dodnes se nám zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou, zakončenou makovicí. Uvnitř zámecké budovy jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. V přízemí je bývalá kaple sv. Salvátora, nad ní rytířský sál s velkým krbem a zbytky loveckých trofejí. Zámek je nádherně vyzdoben renesančními figurálními sgrafity a rustikou. Kolem objektu je vyzděný příkop s kamenným mostem a části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací. V přerovském zámku, skanzenu a okolních lesích byla filmována řada televizních pohádek. V místní škole ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal Bohumil Hrabal ve své knize Slavnosti sněženek. V nedalekém okolí můžete navštívit například městské muzeum v Čelákovicích a expozici košíkářství. Ubytovat se můžete v Lysé nad Labem.