Tento romantický kout se nachází nedaleko obce Verneřice v nejvýchodnější části Českého Středohoří. Soutěskou prochází zelená turistická značka.Doposud klidně tekoucí Bobří potok se zde zařezává do čedičového tělesa a vytváří rokli. Jedná se o tvrdou horninu vulkanického typu, určenou jako limburgit. Zhruba na počátku Bobří soutěsky ve směru od Verneřic má potok pravostranný přítok. Ten při svém přítoku do soutěsky vytváří vodopád vysoký přibližně osm metrů. Samotný Bobří potok v soutěsce pak vytváří menší vodopád s třímetrovým skluzem se sklonem menším než 30 stupňů.

Rozhledna na vrchu Háj je jedna z našich nejmohutnějších a nejkrásnějších vyhlídkových staveb. Háj (758 m) je nejvyšší vrchol české části Smrčin, který se nachází kousek od Aše a zdejší rozhledna na Háji je tak nejzápadněji položenou vyhlídkovou stavbou u nás. Výstavba monumentální věže nebyla jednoduchá a stála mnoho úsilí. Měla se stát součásti romanticky upraveného parku, který se v těchto místech začal budovat kolem roku 1861. Ovšem na stavbu věže chyběly peníze a tak se její stavba podařila zrealizovat až v roce 1904, kdy také byla slavnostně otevřena. Vznikla tak nádherná, 34 metrů vysoká rozhledna, postavená ze žulových kvádrů. Byla pojmenována, po říšském kancléři Ottovi von Bismarckovi, jeho jméno nesla do roku 1918 a Bismarckův bronzový reliéf dokonce až do roku 1946. Dnes je rozhledna spolu s přilehlou turistickou chatou součástí odpočinkového areálu, který je v majetku města Cheb. Proběhla rekonstrukce rozhledny a také byly vykáceny stromy, které bránily ve výhledu z plošiny, která je 25 metrů nad zemí a vede na ní 122 schodů. Rozhledna bývá otevřena během sezóny každý den.

Na cestě mezi Bramberkem a Královkou stojí rozhledna Slovanka. Od těch dvou se liší už na první pohled. Není totiž kamenná, ale železná. Poprvé si z ní mohli prohlédnout krásy Jizerských hor turisté 14.srpna 1887 a Slovanka je tak naší nejstarší železnou rozhlednou vůbec. Stojí na stejnojmenném kopci, který se dříve jmenoval Seibtův vrch (820 m), v Maxovském hřebeni nad obcí Hrabětice nedaleko lyžařského střediska Severák. Nechal ji vystavět Horský spolek, který ji koupil ve Vídni, kde stála na výstavě. Z Vídně tak byly přivezeny jednotlivé díly rozhledny, které byly sestaveny na kamenné podezdívce. Jejímu slavnostnímu otevření, jak bylo tehdy dobrým zvykem, přihlížely tisíce lidí. Z jejich dobrovolných příspěvku, byly také náklady na stavbu zaplaceny. Věž váží téměř 5,5 tuny, je vysoká 14 metrů a při výstupu je nutné zdolat 56 točitých schodů. Přilehlá chata po úderu blesku v roce 1895 vyhořela a nová byla postavena až v roce 1928. Problém Slovanky byl nedostatek peněz na její údržbu, který kovová konstrukce potřebuje. Těch bylo stále méně a méně a tak rozhledna postupem doby chátrala. Další nepříjemností bylo, že kolem ní rostly do stále větší výšky okolní smrky a zhoršovaly výhled. Na lepší časy se Slovance začalo blýskat na konci 20.století, kdy byla rekonstruována, stala se Národní technickou památkou a byl prořezán okolní les tak, aby se zlepšil výhled. Návštěvníci se nyní mohou pokochat výhledem na Jizerské hory a Ještěd. Na každém schodu je nyní cedulka se jménem sponzora, který přispěl na její záchranu.

Renesanční zámek Uherčice můžeme spatřit ve stejnojmenné obci s přibližně 428 obyvateli, asi 40 km západně od Znojma, nedaleko hraničního přechodu Vratěnín – Drosendorf.  Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti Jihomoravského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Historie zámku Počátky renesančního sídla v Uherčicích jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří zde na přelomu 15. a 16. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz. Od roku 1562 vlastnil zdejší panství dolnorakouský rod Strejnů ze Švarcenavy, kteří dokončili dostavbu jižního a  severního křídla, příčného traktu s arkádovou lodžií, vstupní věž s předdvořím, rozárium a oba přístavky hlavní věže. Barokní úpravy Později se majiteli stali Berchtoldové, kteří započali barokní úpravy. Nejvýznamější barokní úpravy zámku však pocházejí z let 1692-1731, kdy vlastnili Uherčice Heisslerové z Heitersheimu. Johann Donát Heissler, polní maršál a generální válečný komisař, byl jednou z nejpozoruhodnějších postav v dějinách Uherčic. Bojoval na straně Leopolda I. proti Turkům a Francouzům a za svá válečná hrdinství postupně získal titul říšského hraběte. Nejhodnotnější umělecko-řemeslnou složkou tohoto období však je štuková výzdoba kaple, spojovací chodby a více než dvanácti sálů. Jejich autorem byl pravděpodobně štukatérský mistr Baldasare Fontana, rodák z italského Chiassa u Corna. Dále byl v tomto období vybudován rozsáhlý barokní park na východní straně zámku. Posledními majiteli Uherčic byli Collalttové, kterých majetkem byl od r. 1768 až do r. 1945. Rod příliš nezměnil vnější podobu sídla, na rozdíl však od interiérů, kde proběhly klasicistní a později i romantické úpravy. V 18. stol. byl upraven a rozšířen také barokní park, nejprve ve francouzském stylu, později na přírodně - krajinářský park. V něm byly na návrších vybudovány romantické stavby, dodnes se nám dochovaly pouze dvě: obelisk a umělá hradní zřícenina. Po 2. světové válce byl zámek využíván jako státní statek, sídlila zde i československá armáda. Tak došlo k postupné devastaci objektu. Roku 1995 byl uherčický zámek převeden pod správu Památkového ústavu v Brně a po krátké obnově zpřístupněn veřejnosti. Od 1.1.2002 je zámek Uherčice národní kulturní památkou. Interiéry zámku V průběhu dlouhodobé památkové obnovy zámku je vymezen jenom menší prohlídkový okruh v jinak velmi rozlehlém areálu. Můžeme si prohlídnout zpřístupněné interiéry, kde na nás čeká zámecká kaple, 5 místností reprezentačního západního křídla včetně komorního barokního divadla a klasicistní banketní sál. Každým rokem je v interiérech s menšími obměnami instalován výběr mobiliáře z původního uherčického fondu a součástí expozice je také výstava prací soudobých výtvarníků. Tipy na výlet Okolí uherčického zámku nabízí návštěvníkům a turistům pobyt v odlehlé, ale o to více romantické krajině. Navštívit můžete třeba na hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. Za návštěvu také stojí Vranovský zámek, zřícenina hradu Frejštejn, zřícenina hradu Cornštejn, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.