Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Židovský hřbitov se nachází na svahu úvozu v severní části Pískové Lhoty. Založen byl zřejmě na přelomu 17. a 18. století, používán byl až do 30. let 20. století. Na ploše 1.631 m2 se do dnešní doby dochovalo cca 130 náhrobků. Hřbitov je z větší části prázný, hodně náhrobků je povalených nebo rozbitých. Hřbitovní dům s kolnou byl využit na rekreační účely. Ohradní zeď je na mnoha místech narušená. Přístup ke hřbitovu je z ohybu cesty vedoucí ke zbytkům zříceniny Starý Stránov, jen asi 50 m od ní. Hřbitov je volně přístupný.
Zámek Hrádek u Nechanic je neogotický objekt ležící na mírné vyvýšenině nedaleko vsi Hrádek a je skryt v lesoparku, který u zámku přechází v park (dnes golfové hřiště). Zámek je nejmladší novogotickou stavbou tohoto typu na území České republiky a svojí architekturou je ojedinělou a výjimečnou památkou ve střední Evropě. Historie zámku Hrádek u Nechanic byl postaven v letech 1839–1854 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu jako hlavní, reprezentativní sídlo rodu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky, byl vypracován podle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od G. B. Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a přepracoval významný rakouský architekt Karel Fischer. Ten také navrhoval veškeré zámecké interiéry, na kterých se podíleli i kameník Josef Kranner a sochař Josef Max. Kromě vybavení, zhotovovaného místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení místností. Souběžně se stavbou zámku byla část okolního lesa upravena jako anglický park a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice. Významné osobnosti na zámku Z majitelů zámku je nejvýznamnější Jan Nepomuk hrabě z Harrachu, staročeský politik, přítel Jana Ladislava Riegra a dlouholetý prezident Společnosti muzea Království českého. V minulosti navštívila nechanický zámek řada význačných osobností, v roce 1866, v době střetu pruských a rakouských vojsk u Hradce Králové (Sadová), zde pobýval korunní princ Albert Saský nebo také v 19. století se zde po lovu zastavil arcivévoda František Ferdinand d´Este. Z osobností kulturního života zde žili například Alois Jirásek, Vojta Náprstek, Jan Erazim Vocel, Josef Štolba, malíři Rudolf v. Alt a Antonín Lewy i architekt Koula. Šlechtický rod Harrachů vlastnil Hrádek u Nechanic až do roku 1945, kdy byl zámek znárodněn a od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti. Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou. Zámecké interiéry Do zámku se vstupuje z čestného nádvoří do vstupní haly, vyzdobené sbírkou zbraní. Následuje Rytířský sál, který je centrálním prostorem zámku. Na stěnách jsou portréty významných předků, členů a příbuzných rodu Harrachů. Na tento sál navazuje největší a nejkrásnější zámecká místnost - Zlatý sál. Pojmenován od zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii. Dominantou místnosti je krb ze sliveneckého mramoru, zhotovený Krännerovou dílnou v Praze podle vzoru ze zámku Crewe Hall. Průchodem vpravo se přes Hernu vchází do knihovny. Obsahuje celkem 5500 knih, kde je více jak polovina v češtině a slovenštině. Raritou je zdejší unikátní soubor obrazů. Jedná se o anatomické anomálie namalované neznámým malířem v 18. století. V prvním patře jsou obývací apartmány, obrazárna a hostinské pokoje. Prohlídka je ukončena v zámecké kapli sv. Anny. Dispozice zámku Zámek tvoří dvojice patrových křídel, vybíhajících z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno V. Půdorys je dále ozvláštněn řadou rizalitů. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších quasifortifikačních prvků. V levé části zámku siluetu doplňuje věž. Jeho půvab oslovil také řadu filmařů, kteří si jej vybrali k natáčení svých filmů. Odehrává se zde např. známá pohádka Princ a Večernice. Vedle zámku v Hluboké nad Vltavou je Hrádek nejvýznamnější stavbou romantické architektury s prvky anglické gotiky. Tipy na výlet   Prohlédnout si můžete ve Všestarech pravěkou vesnici, barokní zámek Neděliště nebo vystoupit na rozhlednu Chlum. Památník Václava Hanky je možné navštívit v Hoříněvsi. V nedalekém Hradci Králové najdete Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky, Muzeum východních Čech, ale také synygogu, bývalý pivovar nebo se můžete projít přes secesní můstek a po Gočárově schodišti.  Ubytovat se můžete v Nechanicích.  
Hýlačka je plochý zalesněný kopec cca. 3 km jihozápadně od Tábora. Rozhledna odrazem historie Jeho vrchol, na němž se nachází stejnojmenná rozhledna, dosahuje výšky 525 m. Tyčí se nad obcí Větrov. O to, že zde bude rozhledna se zasloužil táborský odbor Klubu českých turistů, který tak chtěl roku 1918 oslavit čerstvý vznik samostatného Československa. Proto se také jmenoval původně Svoboda. Plány vypracoval profesor pražské techniky Theodor Petřík a roku 1920 byly rozhledna dostavěna a zpřístupněna veřejnosti. Pro blízkost města Tábora byla postavena ve stylu husitské hlásky, aby symbolizovala historii a sepjetí Tábora s husity. Byla to 18 metrů vysoká, šindelem krytá konstrukce na šestiboké kamenné základně. Rozhledny podobné konstrukce můžeme navštívit na Velkém Blaníku či na Rozálce u Žamberku. Za 2.světové války byla věž využívána Němci jako pozorovatelna protivzdušné obrany. Po válce sloužila opět jako rozhledna do roku 1967, kdy ji zabral Svazarm. Roku 1990 byla navrácena KČT a o rok později začala znovu sloužit veřejnosti. V době vzniku z ní byl nádherný kruhový výhled, kdy bylo možné zahlédnout i Šumavu. Dnes brání v lepším výhledu vzrostlé stromy. Ale stále poskytuje výhled na Tábor a za dobré viditelnosti i na panoráma blízkých vrchů České Sibiře.   Výhled:   sever: Vrcholky České Sibiře, kopce Dehetník a Bukovec, Tábor  východ: částečně omezen stromy, Tábor, Sezimovo Ústí jih: výhled omezen stromy západ: výhled omezen stromy Popis cesty Autem – lze až k rozhledně. Ze silnice č. II/137 z Tábora do Malšic odbočte necelý kilometr a půl po přejetí řeky doleva na Větrovy. Po dalším kilometru jízdy dorazíte do této obce, kde v centru odbočíte doleva a zdejšími uličkami dle šipek dojedete až k viditelné rozhledně. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Horkách. Odtud vede až k rozhledně nejprve modře a posléze červeně značená turistická trasa. Její celková délka je 1 kilometr. Aktuálně: Požár 1.1.2012 V neděli brzo ráno 1.1.2012 přijali hasiči hlášení o požáru rozhledny Hýlačka. Po jejich příjezdu na místo byla již rozhledna zcela v plamenech. Vzhledem k tomu, že byla z drtivé většiny ze dřeva, nedalo se již nic zachránit. Po uhašení požáru musela být zbylá ohořelá konstrukce z důvodů možného zřícení stržena. Přesná příčina zatím není známa, ve hře je závada elektroinstalace, úmyslné založení nebo vzhledem k silvestrovským oslavám je možnost, že byla neúmyslně zapálena dopadem nějaké světlice. První možnost jako závada elektroinstalace vylučuje předseda táborského odboru KČT, neboť rozhledna prý byla v předchozích letech rekonstruována. V současné době se připravuje sbírka na stavbu nové rozhledny. Zda půjde o kopii původní nebo o zcela jinou stavbu se ještě teprve rozhodne. Nemělo by však jít o žádnou modernu.
Boskovický židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města, na konci ulice Potoční. Jde o druhý židovský hřbitov, první se nacházel zřejmě o 200 blíže k židovskému ghettu. Tento druhý pochází ze 17. století, je třetím největším v republice, má plochu 14.528 m2 obehnanou zdí z opuky doplněnou místy cihlami. Najdeme zde na 2.500 náhrobků, nejstarší pochází z poloviny 17. století. Náhrobky jsou seřazeny v pravidelných řadách po vrstevnicích, ty nejstarší jsou povětšinou z opuky a díky tomu méně odolnému materiálu jsou většinou už nečitelné. Mladší jsou z hrubozrnného mramoru, mnohé mají vysokou řemeslnou úroveň. K těm nejcennějším patří barokní náhrobky tzv. mikulovského typu z poloviny 18. století. Zhruba uprostřed hřbitova se nachází zbytky bývalé obřadní síně, k níž vedlo monumentální schodiště. Po levé straně od něj se nacházela dětská část. Na jedné ze stěn se dochovaly dvě desky s hebrejskými nápisy, na jedné jde o kadiš, modlitba za zemřelé, na druhé pak modlitba určená pro návštěvníky hřbitova. Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo sobotu a židovské svátky. Parkování je možné na nedalekém menším sídlišti.