Obraz doplněný scenérií je od K. Liebschera, A. Liebschera a V. Bartoňka. Z zachycuje výjevy z bojů Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. Je umístěn V Bludišti na Petříně.

Klášter minoritů v Chebu založili měšťané Hechta z Podhradu a Honnigara ze Seeberku, někdy před rokem 1247. Stavby konventu, které byly postaveny bezprostředně po jeho založení, byly i s kostelem zničeny během velkého požáru celého města v roce 1270. Již 26. dubna 1285 byl však za přítomnosti krále Rudolfa Habsburského vysvěcen řezenským biskupem Heinrichem nový kostel ve jménu Zvěstování Panny Marie. O čtyři dny později proběhla v jeho zdech svatba českého krále Václava II. s Rudolfovou dcerou Guttou. Další úpravy proběhly na počátku 14.století. Byla dostavěna věž mezi lodí a presbytářem, k severní chrámové lodi byla přistavěna kaple, která sloužila jako oratoř klariskám, které sídlily v blízkosti kláštera. Také byl dostavěn ambit konventu, uzavírající nepříliš rozlehlý rajský dvůr.Výraznou změnou v dějinách kláštera byl rok 1464, tehdy papež Pius II. vydal příkaz, aby byl klášter předán přísnější odnoži řádu – františkánům. V 16. století potkal chebský klášter podobný osud jako většinu klášterů ve střední Evropě. Úpadek klášterního života, spojený s luterstvím, znamenal, že konvent začal pustnout a v letech 1592-93 byl i nakrátko opuštěn. Znovuožívá až po roce 1607, kdy připadl štrasburské františkánské provincii. Doba rozkvětu kláštera spadá na počátek 18. století. Z té doby pochází i dnešní podoba kláštera. Stavební úpravy probíhající v letech 1707-33 daly areálu dost nevýraznou podobu. Františkáni  přečkali i nepříznivou dobu josefínských reforem a tak definitivně ukončili své působení v Chebu až roku 1951, kdy byl žebravý řád z kláštera vyhnán. V roce 1991, byl klášter i kostel, které za socialismu značně zchátraly, vrácen církvi. Dnes se areál otevírá turistickému ruchu. Navštívit lze celý areál a zahradu, unikátní je zejména gotická křížová chodba. Dochovaly se v ní i zbytky nástěnných maleb z 15.století. Bude otevřena klášterní knihovna a bude se zde pořádat řada kulturních akcí. Kostel Zvěstování P. Marie je trojlodní stavba s klenutou křížovou klenbou. Hlavní oltář je novogotický. 

Děvín je rozsáhlá zřícenina hradu, ležící na stejnojmenném kopci, nedaleko obce Hamr na Jezeře v Libereckém kraji. Historie hradu V minulosti pevný hrad byl založen kolem roku 1250. Oblast tehdy patřila rodu Markvarticů a pravděpodobně oni Děvín založili. Písemné prameny však dokazují, že již za vlády Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) byl hrad královským majetkem. Konečná podoba hradu byla dovršena ve 14. století. V té době vlastnil Děvín významný rod Vartenberků. Vartenberkové měli v držení velkou část zdejšího kraje. Vlastnili Ralsko, Stráž, Zákupy, Mimoň nebo Tolštejn a Děvín se stal jedním ze správních center a také sídelním hradem. Děvín osvědčil pevnost svých hradeb zejména během husitských válek a následného boje o moc. Tehdejší držitel panství Petr z Vartenberka byl stoupencem císaře Zikmunda a toto spojenectví znamenalo permanentní nebezpečí pro jeho državy. Od počátku 16. století se vartemberské državy v oblasti začaly drobit a přecházet do cizích rukou. Roku 1516 tento osud potkal i Děvín a hrad byl prodán Biberštejnům. Za jejich vlády začal jeho význam klesat a přestal být sídelním hradem. Z dochovaných zbytků zdiva na kterých jsou pozůstatky sgrafita na omítce, nasvědčují tomu, že za Biberštejnů došlo k renesančním úpravám. Když se Biberštejnové dostali do finančních potíží, odprodali roku 1604 Děvín Janu Mylnerovi z Mylhauz, který vlastnil Minoň. Protože se zúčastnil stavovského povstání, tak mu bylo jeho panství zkonfiskováno. Po krátké epizodě, kdy se stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, získal Děvín Jan Putz z Adlerthurnu, který přenesl centrum a správu panství na Mimoň. Opuštěný a během třicetileté války zřejmě pobořený Děvín začal pustnout. Podoba hradu Vlastní hrad tvořila hranolová věž s připojenou budovou paláce. Hradní areál neměl příkopy, dostatečnou ochranu mu poskytovaly strmé srázy. Dolní předhradí bylo dřevěné. Podél zdi vlastního hradu od něj vedla cesta k druhé bráně do horního předhradí, které bylo již kamenné. Třetí branou se procházelo do horního hradu, který chránily bašty. Dnes je dříve mohutný a nedobytný hrad porostlý stromy a dochovaly se velké zbytky zdiva, sklepa a hradní studna. V podzemí hradu byla objevena tzv. Děvínská štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Ralsko. Vydat se můžete i na přírodní památku Vranovské skály nebo technickou památku průrva Ploučnice. Nedaleko najdete také zříceninu hradu Stohánek. V obci Osečná najdete Lázně Kundratice nebo přírodní památku Čertova zeď. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Informace o městě, okolí, NP Podyjí a celém regionu.Otevírací doba: Po - Pá: 9:00 - 13:00, 13:30 - 17:00So: 8:00 - 12:30Znojmo Znojmo je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Má kolem 35 tis. obyvatel. Turisticky velmi atraktivní město disponuje řadou pozoruhodností a je kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Znojmo patří mezi nejstarší česká města. Je známé svou vinařskou tradicí, která se počíná datovat již od 12. století. ... Více o městě Znojmo naleznete zde