Židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi Bezděkov (zde je i vchod) a Generála Jaroše. Zdejší pozemek ve tvaru přibližně pětiúhelníku k založení hřbitova zakoupili Židé v roce 1650, zaplatili za něj 60 zlatých. Nachází se na svažitém pozemku, proto jsou hroby uspořádány v 42 řádách po vrstevnicích. Jeho plocha činí 4.571 m2 a najdeme zde více než 1.100 náhrobků, nejstarší z roku 1677. Hřbitov byl funkční až do druhé světové války. Vedle vstupní brány se nachází obřadní síň, postavená v roce 1880. Hřbitov není volně přístupný, klíč lze zapůjčit v muzeu ve staré synagoze.

Základní kámen k prvnímu tolerančnímu kostelíku v Čechách byl položen 18.5.1785. V říjnu téhož roku byla stavba dokončena. Toleranční kostelíky nesměly mít tehdy ráz kostela, takže stavba postrádala například typickou věž a okna byla čtyřhranná. Při opravě koncem 40. let 19. století došlo k zaklenutí oken, kolem nichž byly udělány šambrány a proražen nový vchod v průčelní zdi. Po vzniku sboru Církve československé v Humpolci mu byl toleranční kostelík propůjčen. Tento stav trval až do roku 1961 kdy si sbor zakoupil objekt bývalé synagogy. Následně až do roku 1975 sloužil jen pro pohřební shromáždění a pak zůstal nevyužit. Kostelík postupně začal chátrat, až v poslední době se započalo s rozsáhlou rekonstrukcí (5/2009-ještě probíhala). Vnitřek barokního kostela byl velmi prostý, původní oltář byl roku 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se dochoval dodnes. Varhany umístěné na kruchtě byly pořízeny v roce 1810 od třešťského varhanáře Pohana.

Zelená hora (637 m) je dominantou okolí města Cheb. Proto již v minulém století byla častým cílem nedělních procházek místních. Roku 1891 zde byla postavena jednoduchá trámová konstrukce vysoká 14 metrů. Nechal ji vystavět chebský okrašlovací spolek.Byla v provozu 16 let, poté musela být pro špatný stav uzavřena. Spolek se rozhodl vystavět rozhlednu novu, tentokráte již kamennou, ale trvalo dva roky než byl shromážděn potřebný finanční obnos. Její slavnostní otevření se neslo v politickém podtextu. Věž se totiž měla původně jmenovat Nová rozhledna, ale díky místním podporovatelům Německa pod vedením nacionálního politika Georga von Schönerera, byla pokřtěna jménem sjednotitele německé říše, kancléře Otto von Bismarcka a také se jim podařilo umístit na věž řadu germánských mytologických symbolů. O pár let později byla ještě v sousedství rozhledny postavena chata s pohostinstvím. Po roce 1948 byl vstup do okolí rozhledny zakázán, neboť se nacházela v pohraničním pásmu. Byla vymazána z map a postupně se na ní zapomnělo. V sedmdesátých letech vyrostl nedaleko rozhledny televizní vysílač a také byla zbořena turistická chata. Po roce 1989 byl sice přístup na ni možný, ale svůj účel mohla plnit těžko. Výhled byl totiž omezen vzrostlými stromy. Ke všeobecné spokojenosti vše vyřešila rekonstrukce v roce 2005 a 18 metrů vysoká mohutná rozhledna na Zelené hoře již opět nabízí kruhový výhled. Aby se před Vámi rozprostřel je nutné vystoupat 72 schodů. Budete odměněni výhledem na Chebsko, Krušné hory, Slavkovský les a část Šumavy.

Vrch Boreč (446 m.n.m.) tvoří znělcová kupa, jejíž svahy pokrývají balvanové proudy, nebo menší suťová pole. Převážná část vrcholu je chráněna statusem Národní přírodní památka o ploše 18,66 ha. V létě je to kopec jako každý jiný, ale v zimě zvláště za mrazivých dnů z něj vystupuje pára. Dříve lidé tento úkaz považovali, že je sopečného původu. Odborníci nakonec zjistili, že jde o výron nahromaděného teplého vzduchu z nitra kopce. V četných puklinách se udržuje vlhký vzduch se stálou teplotou neklesající pod 11 oC. Místa kde se tento teplý vzduch dostává napovrch je v zimě beze sněhu či ledu. Na vrchol poskytující také částečný rozhled vede turisticky značená naučná stezka.