Skalní místnosti zvané Suchý mlýn se nacházejí na rozcestí zelené a žluté TZ zhruba 2 až 2,5 km východním směrem od Nosálova.Areál tvoří zhruba 15 místností vytesaných v pískovcových skalách. Některé sloužily jako obydlí jiné jako chlévy pro hospodářská zvířata. Suchý mlýn prý nikdy nezpracovával obilí a sloužil jen jako útočiště lupičů.Podle legendy jedním z tajných vůdců byl mlynář. Jednou zlotřilci unesli dívku z Bezdědic, dceru rychtáře. Té se podařilo uprchnout a po svém návratu prozradila loupežnický úkryt. Trestná výprava všechny lotry pochytala a potrestala.Zhruba půl kilometru od Suchého mlýna po zelené značce směrem na Skalsko se nachází malá tesaná vodní nádrž se schůdky. Ještě dlouho po druhé světové válce se odtud dovážela voda do blízké obce Víska, jež neměla svůj vlastní pramen.

Zřícenina hradu se nachází na ostrohu nad soutokem Jizery s Mohelkou u obce Mohelnice nad Jizerou. Historie hradu Hrad či spíše tvrz byla postavena zřejmě ve druhé polovině 14. století a jejím prvním známým majitelem byl Matěj Pomazánka ze Zlivě. Dále tvrz patřila Čúchům ze Zásady. V roce 1452 kupuje hrad Jiří z Poděbrad. V roce 1490 vlastní hrad Frycek z Daliměřic. Za dalšího majitele je hrad pravděpodobně opuštěn, neboť v roce 1520 se připomíná jako pustý. V roce 1560 kupuje neužívaný hrad Zikmund Vančura z Řehnic a na Valečově, který ho nechal přestavět na zámek. Ten pak střídal majitele až ho roku 1604 koupil Václav Budovec z Budova. V roce 1695 jej získávají Valdštejnové. Zámek pak byl užíván až do počátku 19. století. Tehdy ho postihl požár a následně byl ponechán svému osudu. Během krátké doby se změnil ve zříceninu. Podoba hradu Hrad či původně spíše tvrz byla založena na nepříliš výrazném a výhodném výběžku ostrožny. Za nejstarší část dnešní zříceniny se považuje dvoutraktový palác s valeně zaklenutými suterény na severní straně. Na jižní straně stávala čtverhranná věž, dnes dochovaná jen v terénních pozůstatcích. Celou severozápadní a jihozápadní stranu areálu pak zaujímal výstavný renesanční palác. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V blízkém okolí můžete také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova, zříceninu hradu Drábské světničky, zámek Mnichovo Hradiště nebo třeba vrch Mužský. Na výlet se můžete vydat také na zříceninu hradu Kozlov, na zámek Hrubá Skála, zříceninu skalního hradu Kavčiny, zámek Sychrov nebo přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. V Turnově je k vidění Muzeum Českého ráje, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Pokud hledáte ubytování, vybrat si můžete třeba v nedalekém Turnově a nebo Mnichově Hradišti.

Původně farní kostel sv. Víta se nachází na Svatovítském náměstí severně od centra města. Založen byl kolem poloviny 13. století v gotickém slohu. Za husitských válek sloužil k mši svaté pod obojí. Okolo roku 1463 byla farnost přenesena ke kostelu sv. Bartoloměje a kostel se stal hřbitovním až do roku 1787. V první polovině 17. století je stavba renesančně přestavěna a vyzdobena sgrafity. Roku 1646 kostel vyhořel a v letech 1739-1740 barokně upraven. Kostelní věž pochází z roku 1575 a při barokní přestavbě byla zvýšena o jedno patro. Kostel je trojlodní stavbou s kněžištěm uzavřeným pětiboce s opěráky. K němu pak přiléhá sakristie. Presbytář je nejstarší dochovanou částí kostela (gotický). V interiéru na klenbách a stěnách můžeme vidět malby znázorňující výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta a dále pak alegorie Víry, Naděje a Lásky. Hlavní oltář je barokní, portálový, sloupcový s obrazem sv. Floriána (1687), po stranách s plastikami biskupů v nástavci je umístěna socha sv. Václava. V objektu se dále nacházejí renesanční náhrobníky. Kostel dnes slouží k výstavním účelům, slavnostním obřadům a k pořádání koncertů.

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1224, za jeho zakladatele je považován Bedřich z Hazlova. Jeho rodu náležel až do 15. století. V roce 1576 získává hrad Václav Volf z Kocova, později Dětřichovci, na krátkou dobu Nosticové a po nich Moserové. Ti zde upltňovali svůj vliv až do 19. století, hrad rozšířili a prakticky přestavěli na zámek. Posledními majiteli Hazlova byli Hemfeldové, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Poté zůstal nevyužívaný a začal chátrat. V 60. letech byla zbořena velká část jižní strany hradu a v následujícím desetiletí byl vydán demoliční výměr. Ten však zatím nebyl nikdy naplněn a byl ponechán k dalšímu svévolnému rozpadu. Po revoluci se podařilo alespoň zachránit barokní kostel Povýšení sv. Kříže s románskou věží a velmi malá část některých budov. Ostatní části dnes již spíše zámku se nadále rozpadají. Dispozice hradu Areál tvoří směs různých budov z nichž vystupuje románská věž kostela uprostřed dispozice. Za ním stával dnes již téměř zaniklý gotický palác ze 14. století. Středověkého původu je i část jižního a východního křídla. Lépe se dochovala přední část hradu, což bylo pravděpodobně původně předhradí. Tipy na výlet Nedaleko Hazlova najdete tzv. Goethovu skalku. Za návštěvu jistě stojí hrad Ostroh, hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní najdete sopku Komorní hůrka. V témže městě najdete také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.