Lašské muzeum nacházející se v klasicistní budově Šustalovy vily nabízí stálou expozici, věnovanou někdejší kopřivnické továrně na hliněné zboží, kopřivnickým rodákům a zejména malíři a ilustrátoru Zdeňku Burianovi. Mezi „perly expozice“ patří především zdánlivě obyčejné věci jako kachle a kamna upoutávající svou krásou a neobyčejností tvarů a barev, rovněž také zaujmou dobrodružné obrazy mistra Buriana. V podkroví budovy je vybudován malý výstavní prostor, kde probíhají pravidelné výstavy, dále se tam nachází audiovizuální reprezentativní sál vhodný k různým jednáním, prezentacím, oslavám atd.   Stálé expozice Továrna na hliněné zboží Malíř a ilustrátor Zdeněk Burian Dalšími pobočkami Regionálního muzea v Kopřivnici jsou Muzeum Fojství a Technické muzeum. Informace o vstupném zde!  

Bývalý konvent bosých augustiniánů s kostelem sv. Rodiny se nachází severně od historického centra Havlíčkova Brodu. Kostel je otevřen v rámci prohlídek Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a budova konventu slouží administrativním účelům. Do Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu přišli první bosáci na podzim roku 1674. O rok později se jim podařilo zakoupit severně od hradeb města pozemky, na kterých si postavili provizorní obydlí s kaplí sv. Rodiny. Aby mohl v budoucnu vzniknout konvent s kostelem, potřebovali bosáci dokoupit i sousední pozemky, což se záhy podařilo. A tak již nic nebránilo zahájení nové stavby. Základní kámen byl posvěcen na jaře roku 1679, přičemž jen o pár měsíců dříve schválila v Římě řádová generální kapitula plány ke stavbě. Bohužel jejich autor není prozatím znám. Samotná výstavba trvala řadu let. Kostel sv. Rodiny byl dokončen dříve, a to roku 1705, ale konvent až o tři desetiletí později. Důvodem se stal nedostatek financí, které bosáci získávali převážně z darů. Na stavbě se tehdy podílela celá řada umělců, např. stavitel Giovanni Battista Canavalli, sochař Ignác Rohrbach či premonstrátský malíř Siard Nosecký. Významnou součástí působení havlíčkobrodských augustiniánů se kromě výpomoci v duchovní správě či vedení lékárny stala od roku 1735 i správa nově vzniklého gymnázia z odkazu Kateřiny Barbory Kobzinové. Bohužel v rámci josefínských reforem byl zdejší konvent určen k zániku, čemuž ale na určitou dobu zabránila výuka na škole. Zrušení konventu se oddálilo až do roku 1807, kdy poslední tři žijící bosí augustiniáni odešli do svých zbylých klášterů v Čechách, přičemž kostel s konventem i gymnáziem předali do rukou želivských premonstrátů. Bývalý klášterní areál tvoří jednolodní kostel sv. Rodiny, k němuž na severní straně přiléhá kaple Božího hrobu (vyprojektovaná roku 1725 architektem Antonínem Václavem Spannbruckerem) a na jižní jednopatrový čtyřkřídlý konvent, do kterého se po odchodu augustiniánů přesunulo roku 1816 místní gymnázium. V současnosti objekt slouží jako úřední budova. A.Š.

V roce 1911 byla na vrchu Stříbrník postavena turistická chata, jejíž součástí byla i dřevěná rozhledna. Objekt byl postaven lounským odborem KČT. Původně měla být rozhledna kamenná, ale rozborem podloží bylo zjištěno, že by takovou stavbu nemuselo unést. Rozpočet na stavbu byl přibližně 12 tisíc korun. Po roce 1948 lounský turisté o tuto chatu přišli. Navrácena jim byla až v únoru roku 1991. Od roku 1998 se zde střídali členové klubu českých turistů za účelem jejího zpřístupnění. V současné době je chata s dvanáct metrů vysokou rozhlednou v nájmu. Probíhá postupná rekonstrukce a otevřeno je v sezoně o víkendových dnech a svátcích.

Stanice je umístěna pod povrchem mezi ulicí Jeremiášovou a Šostakovičovým náměstím. Zprovozněna byla na IV. úseku trasy B v roce 1994. Hloubka nástupiště je 13,1 m pod povrchem. Stanice je podzemní, hloubená s částečně kotvenými pilotovými stěnami a kotvenými svahy. Konstrukce je monolitická, železobetonová. Nástupiště je řešeno jako trojtrakt s ocelovými sloupy o profilu 60 cm vyplněnými betonem. Stěny nástupiště jsou obloženy keramickými deskami v modré barvě. Stanice má dva výstupy do povrchových vestibulů. Západní umístěn pod ulicí Jeremiášova zatím vede víceméně do polí, ale v současné době se vyskytl projekt na zastavění přilehlého prostranství s název Západní Město. Konstrukce vestibulu tvoří půlválcová kopule zasklená sklem LAXAN EXEL. Východní vestibul obsluhuje prostor sídliště Stodůlky.