Salmovský ( Schwarzenberský ? palác byl postaven v empírovém slohu v letech 1800-1810 pro pražského arcibiskupa Wilhelma von Salma. Po roce 1811 byl pak v majetku rodiny Schwarzenbergů. Císař Ferdinand I. začal podporovat výstavbu šlechtických sídel, a to nejen proto, aby jejich stavebníci zacelili rány způsobené požárem, ale také aby oslabil pozice neposlušného a sebevědomého měšťanstva. A tak například nejvyššímu zemskému komorníkovi Janu ml. z Lobkovic daroval spáleniště čtyř měšťanských domů na jižní straně Hradčanského rynku a Lobkovic zde v letech 1545-1553 postavil monumentální palácovou stavbu ve stylu florentské renesance. V roce 1593 byl palác Lobkovicům zkonfiskován a přešel na Voka z Rožmberka, po vymření rodu přes Švamberky a Eggenbergy na Schwarzenbergy. Dnes je v budově Schwarzenberského paláce Vojenské historické muzeum, pečující o sbírky zbraní, zbroje a uniforem z válek až do roku 1918. Z dálky působí fasáda tohoto velkého renesančního paláce dojmem, jako by do ní byla celá stavba pyramidálního tvaru oblečena. Při bližší prohlídce však návštěvník zjistí, že je to jen iluze vyvolaná sgrafitovým vzorem, který je vyškrábán do hladké omítky. Uvnitř paláce se zachovala i část původní výzdoby, včetně čtyř nádherných malovaných stropů.

Herrmannová Gabriela, setra spisovatele Franze Kafky. Usmrcena německými okupanty. Pamětní deska je umístěna na Novém židovském hřbitově na Olšanech, na rodinném hrobě. Hrob je také uctíván jako místo posledního odpočinku spisovatele Franze Kafky, kterého také usmrtili němečtí okupanti.

Památník Velkomoravské říše ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho budova byla postavena v letech 1959–1960 nad základy první objevené a uznané stavby z doby velkomoravské, kostela Na Valách z 9. století n. l. V době nedávno minulé prošel památník kompletní rekonstrukcí a byla v něm nainstalována nová multimediální expozice.  Památní spravuje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.   Popis expozice Expozice je zaměřena především na velkomoravskou aglomeraci s centry v Uherském Hradišti (ostrov svatého Jiří), Staré Město (Na Valách, Špitálky, okolí kostela sv. Michala ad.), Uherské Hradiště - Sady (církevní komplex na Derflanské výšině) a na církevní stavby v Modré u Velehradu a na Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman. Návštěvník obdrží příjemnou formou informace o velkomoravském stavitelství. Zahrnuty jsou i rekonstrukce jednotlivých církevních i světských staveb. Další část expozice je věnována řemeslné práci té doby. Prezentovány jsou výtvory: šperkařství, kovářství, hrnčířství, výroba textilu, zpracování paroží a kostí, pěstování zemědělských plodin a chov dobytka. Vystavené exponáty doplňuje mnoho kresebných i trojrozměrných rekonstrukcí, které objasňují použití předmětů v praxi a také mapami i diagramy, které dávají lepší přehled o dané aglomeraci a jejím vazbám s blízkým i vzdáleným okolím. Návštěvník památníku se může seznámit rovněž s aktuálními výsledky archeologických výzkumů Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně na zdejším teritoriu. V pokladně lze zakoupit literaturu, vztahující se k období Velkomoravské říše a repliky některých nálezů.

Hrad Gutštejn stojí jihovýchodně od Bezdružic v okrese Tachov. Romantická zřícenina hradu se tyčí na strmé ostrožně nad potokem Hadovkou u dvora Daňkov nedaleko od Okrouhlého Hradiště. Historie hradu První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1316, kdy se s jeho vznikem spojuje rod Hrozantovců, který jej držel až do jeho zániku. V roce 1422 neúspěšně obléhalo Gutštejn husitské vojsko. Hrad plnil své funkce střediska panství do poloviny 16. století, kdy pak jako jiná středověká sídla, podlehl svému osudu a zpustl. Dispozice hradu Hrad Gutštejn byl vybaven předhradím, ale o jeho podobě se toho dosud mnoho neví. I přes stavebně historický a archeologický výzkum nejsou poznatky o hradu dosud úplné. Jednalo se však o původně bezvěžový hrad. Přirozená nepřístupnost místa byla ještě zesílena příkopem vyhloubeným v nejužší části ostrohu a hrad tak získal výhodnou obrannou polohu, omezenou však do budoucna nedostatečným převyšováním svého okolí a nedostatkem zdrojů pitné vody. Přístup k předhradí byl vybudován jednak po jižním úbočí kopce od potoka, druhý přímo po ostrohu od dvora. Kromě rozsahu, čelního příkopu je zde pozorovatelný pouze nevelký, do skály vytesaný, sklípek. Zdi byly již v novověku rozebrány jako stavební materiál. Komplikovanější jádro od předhradí odděluje druhý příkop. Dochovaná zdiva dokládají, že hrad byl výsledkem složitého stavebního vývoje. Důvodem je především nekvalitní skalní podlaží, které způsobilo četné statické problémy a destrukce objektu. Hrad prošel 5 stavebními fázemi, kterých části jsou ještě možné v místech zříceniny vidět. Poslední fáze je dílem pozdní gotiky, kdy velká věž získala dnešní výšku. Tato přestavba (konec 15. století) hrad přiblížila k vysokému dobovému standardu významnějšího šlechtického sídla. Pozdější úsporná údržba v posledních fázích života Gutštejnu jeho podobu prakticky nijak nezměnila. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba do jediných lázní Plzeňského kraje, do Konstantinových Lázní. Dále na sever najdete barokní zámek Bezdružice. Navštívit můžete i nedalekou barokní kapli na Ovčím vrchu nebo zříceninu hradu Krasíkov. Nedaleko je i zámek Trpísty. Ubytovat se můžete v nedalekých Konstantinových Lázních.