Tato jeskyně již dnes neexcituje. Její poloha byla zanesena do mapy M. A. WOGTA již v roce 1729. Nacházela se pod bývalým kostelem sv. Prokopa a tvořila jí dvakrát esovitě zatočená chodba, která směřovala k jihozápadu. Její celková délka byla cca 120 m. Význam jeskyně byl v bohatých nálezech vyhynulé zvířeny. Například jeskynního medvěda, mamuta, či nosorožce srstnatého. Mezi cenné nálezy patří také lebka člověka Homo sapiens fossillis.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 1 km od centra obce Liteň a to jižním směrem. Je potřeba se vydat z centra směrem na Skuhrov. Před koncem obce odbočit do Mánesovy ulice a pokračovat dál z obce ven směrem k okraji lesa. Hřbitov byl založen roku 1680 a rozšiřován byl v 18. i 19. století. V 19. století byl postaven i byt hrobníka, v roce 1927 pak obřadní síň. Na ploše 4.117 m2 je dochováno přilibžně 300 náhrobků pocházejících z let 1687-1939. V obci se též nachází synagoga postavená kolem poloviny 19. století v klasicistním slohu na místě starší synagogy. V roce 1939 byla však prodána obci a po válce adaptována na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 ještě navíc zásadně přestavěna na dům požární ochrany a zvýšena o patro. Hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a uzamčen. Na vratech je sice zpráva kde sice lze zapůjčit klíč, nicméně je staršího data a je uvedeno pouze číslo popisné. Obytné stavení vedle vchodu je nefunkční a vybydlené.

Vodní dílo Myslivny bylo uvedeno do provozu v roce 1959. Bylo vybudováno jako samostatně hospodařící nádrž, nezapojená do vodohospodářské soustavy. Jejím hlavním účelem je akumulace vody, zásobování pitnou vodou pro oblast Jáchymova a Ostrova nad Ohří a zajištění minimálního průtoku v toku Černá.Hráz VD je přímá, sypaná, zemní s vnitřním jílovým těsněním na návodní straně. Délka hráze v koruně je 130 m, šířka 4,5 m a maximální výška hráze nad terénem 5,57 m. Celková zatopená plocha nádrže činí 4,06 ha o objemu 0,060 mil. m3.

Zámek Radovesnice stojí na malém návrší nad obcí, na pokraji parku, uprostřed rozsáhlého hospodářského dvora. Historie zámku První písemná zmínka o zdejší obci pochází z roku 1266. Tehdy měl zde své sídlo vladyka Vícemil z Radovesic. Počátkem 16. století získali obec Maternové z Květnice, kteří zde nechali postavit tvrz, která je doložena roku 1608. Z této původní stavby se dodnes dochovala část obvodového zdiva a klenby v přízemí zámku. Za třicetileté války, kdy bylo panství vypleněné a zpustlé, jej koupil v roce 1651 Václav Jiří Holický ze Šternberka. Právě ten zahájil přestavbu tvrze na barokní zámek a také nechal založit zámecký park. Nový zámek však byl při bitvě u Kolína v roce 1757 poškozen. Nový majitel Filip Krakovský z Kolovrat dal zámek opravit, kdy získal objekt de facto současnou podobu. V dalším období se na zámku vystřídali mnozí majitelé. V roce 1890 koupili Radovesnice Arnold, Berta, Jiří a Vilemína Turnauovi. Po nich se zde vystřídalo také několik majitelů. V roce 1950 přešel zámek do majetku státu a byl adaptován na byty, kanceláře, a také zde sídlila knihovna. V letech 1973 - 1976 byly opraveny fasády a střecha. V roce 1993 byl zámek v restituci navrácen posledním majitelům, kteří o něj ale neprojevili zájem, a tak začal dál chátrat. V roce 2005 a 2006 došlo ke zřícení některých částí zámku. Propadla se tak střední část objektu a zde umístěná malá věžička úplně zmizela z dohledu. Zámecký park je také zcela zpustlý. V roce 2007 naštěstí odkoupila zámek soukromá společnost, která plánuje provést generální rekonstrukci památky pro komerční využití. Nedaleko odsud stojí za návštěvu samotné město Kolín. V Kolíně také jistě najdete bohatou nabídku ubytování.