Městečko Kašperské Hory se rozkládá na horním toku řeky Otavy v Javornické hornatině na hranici CHKO Šumava v blízkosti hradu Kašperk. Leží 10 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. Ve městě, které dříve proslulo zejména těžbou zlata a nyní je oblíbeným letním i zimním cílem turistů, žije asi 1600 obyvatel. Původní osada zvaná Reichenstein vznikla ve 13. století a její počátky a rozvoj souvisel po celou dobu její historie s těžbou zlata. Městečko, ležící při středověké Zlaté stezce z Bavor bylo tak bohaté, že si mohlo dovolit podporovat krále Jana Lucemburského při jeho vojenských dobrodružství. Za to byla městu udělena privilegia svobodného horního města. Karel IV. si stejně jako jeho otec Kašperských hor velmi považoval a založil na ochranu místních dolů v roce 1356 nad městem hrad Kašperk. Městu se i nadále dařilo a roku 1584 bylo dokonce povýšeno na město královské. Město koupilo velkou část kašperského panství a nakonec v roce 1617 i hrad Kašperk. Z této doby také pochází nové jméno města - Kašperské Hory. Bylo to už ale paradoxně v době, kdy těžba zlata začala pomalu klesat. Po třicetileté válce se již nepodařilo doly plně obnovit a v roce 1777 byla těžba zcela zastavena. Město ve svém vývoji ustrnulo a jeho pozvolný pokles nezastavilo ani 19. století kdy se tu začal rozvíjet průmysl dřevařský, zejména sirkařství. Z doby největšího rozkvětu města pochází většina dosud zachovalých stavebních památek. Proto je historické jádro městskou památkovou zónou Město nebylo nikdy opevněno, mělo však brány, které byly v 19. století zbořeny. Na náměstí stojí renesanční radnice z roku 1597, později byla opatřena třemi barokními štíty s vížkami a hodinami. Další stavbou na náměstí je gotický farní kostel sv. Markéty ze 14.století, barokně přestavěný po požáru v 18.století. Další sakrální památkou gotický hřbitovní kostel sv. Mikuláše z doby kolem roku 1330. Na jižním okraji městečka stojí ještě novorománský kostel Panny Marie Sněžné z let 1850 - 1867. Byl postaven, aby odlehčil kostelu svaté Markéty při hojně navštěvovaných srpnových poutích. V jednom z domů na náměstí sídlí Muzeum Šumavy s přírodovědnými a historickými expozicemi věnovanými přírodě Šumavy, dolování zlata, sklářství, sirkařství atd. Díky své poloze jsou Kašperské hory branou do Šumavy. Jsou často vyhledávaným cílem vyznavačů letních i zimních sportů. Kterým je k dispozici lyžařský areál s několika vleky a umělým osvětlením, dětský vlek, umělé osvětlení a běžkařské dráhy.

Česká skála, text v přípravě

Ojedinělou stavební památku opevněného kostela někdy také nazývanou jako kostelní tvrz najdeme na severním okraji centra Velké Bíteše. Původně románský kostel byl na sklonku 15. století zásadně goticky přestavěn. Z původního románského kostela se tak téměř nic nedochovalo. Při gotické přestavbě vzniklo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropní žebroví a věž z lomového kamene. Ze stejného období pochází mohutné opevnění z místního kamene, které dělá kostel tím čím je ojedinělý. Hradby byly původně 7 m vysoké a široké 1,5 m. Později však vlivem velké vlhkosti v kostele byly sníženy. Mohutná hradba je zesílena vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Bašty byly důmyslné, zevnitř prostorně pohodlné pro obránce, zvenčí se zužují, čímž ztěžují možnost útoku. Před věží byl kdysi dřevěný padací most, který byl v 17. století nahrazen kamenným a v roce 1820 vlivem zasypávání příkopu zrušen. Před hradbou se nacházel hluboký příkop, jenž byl ještě velmi patrný za druhé světové války. Po ní však byl z převážné části zasypán zbořenými poškozenými domy za druhé světové války a dnes je téměř neznatelný. Mezi příkopem a hradbou byla ještě nainstalována dřevěná palisáda. I samotné město bylo opevněno hradbami se třemi bránami. Poprvé je toto opevnění doloženo k roku 1414. Hradba začínala a končila v opevnění kostela. Obkružovala centrum a v podstatě sledovala dnešní ulice Na Valech, Pod Hradbami a Lánice. Ani jedna ze tří bran se nedochovala. Jedna brána stávala východně od náměstí (Dolní nebo také Brněnská), druhá pak západně (Horní nebo také Lánická). Obě byly zbořeny v roce 1840. Třetí brána stávala severně v blízkosti kostela, její název byl proto také Kostelní. Její osud byl zpečetěn v letech 1876-1878. Z této jediné brány jsou patrné terénní pozůstatky. T.A.

Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni vzniklo roku 1967. Důvodem vzniku byla lokální řemeslná tradice a Mezinárodní symposium keramiky. Muzeum našlo místo v rekonstruovaných prostorách bývalého zámeckého pivovaru a také ve vedlejších hradních baštách. Pro veřejnost se každoročně otevírá v letní sezoně jak expozice z výsledků zmíněných Intersymposií tak autorské či tématické výstavy představující různé podoby současné i staré keramiky a porcelánu. Stálá expozice Od tradice k novým formám – Mezinárodní sympozia keramiky Bechyně. Keramika a porcelán z Intersympozií od r. 1966 po současnost. Expozice ve 2 sálech s výstavní plochou přes 1180 m. Mezinárodní muzeum keramiky patří pod Alšovu jihočeskou galerii.