Barokní zámek Horažďovice stojí ve stejnojmenném městě na Klatovsku, asi 16 km od Strakonic. Dnes je majitelem zámku město Horažďovice a je v něm zřízeno muzeum města. Historie zámku                                             Po polovině 13. století převzaly Horažďovice funkce krajského hradu Práchně. Zřejmě tehdy také vznikla gotická tvrz, která patřila Bavorům ze Strakonic. Tento rod se také zasloužil o povýšení Horažďovic roku 1292 králem Václavem II. na město. Z původní tvrze se dochovalo pouze sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže. Obojí je však návštěvníkům nepřístupné. Zde při obléhání hradu a města roku 1307 zemřel nástupce Přemyslovců na českém trůnu Rudolf Habsburský. Ve 14. století Horažďovice drželi převážně páni ze Strakonic, dále v 15. století páni z Hradce, od roku 1458 bratři Jan a Racek z Kocova, kteří hrad přestavěli. V letech 1483 – 1621 patřilo horažďovické panství rodu Švihovských z Rýzmberka. Poslední majitel z rodu Ferdinand Švihovský podpořil volbu Fridricha Falckého českým králem. Po Bělohorské bitvě s ním uprchl za hranice a zemřel ve Francii. Horažďovické panství bylo zkonfiskováno a roku 1622 jej koupil Adam ze Šternberka. Třicetiletá válka znamenala pro Horažďovice katastrofu. Město vyhořelo a bylo vydrancované Švédy. Nový majitel, hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, se rozhodl pro kompletní přestavbu sídla. Autorem přestavby byl italský stavitel Solomini. O samotné přestavbě se mnoho informací nedochovalo, ale patrně tehdy byly zazděny arkády kolem vnitřního nádvoří. Tehdy získal zámek prakticky svou dnešní podobu včetně své nejcennější části – velkého sálu a kaple. Poslední majitelé panství hrabata Kinští z Vchynic a Tetova, kteří panství koupili roku 1834, žádné větší stavební úpravy zámku již neprováděli. Dispozice zámku Horažďovický zámek je komplex patrových budov a budov se zvýšeným přízemím kolem pravoúhlého nádvoří, s nízkou hranolovou věží. Před věží je malý dvůr s renesančními arkádami. V zámecké kapli je dodnes zachována původně raně gotická hradní věž - válcový donjon ze 13. století. Z interiérů zaujme především hodnotný velký sál od Vlacha Salominiho se zrcadlovým stropem a výjevem bitvy u Vyšehradu. Kolem zámku je nad řekou zahrada z konce 17. století s šestibokým glorietem.                              Muzeum města je umístěno v části zámeckého areálu a je rozděleno na zámeckou část, která zahrnuje velký sál s freskovou výzdobou, kapli s barokním oltářem a nástropní freskou, zámecký pokoj s ukázkou interiéru z 18. století, modrý salonek s freskovou výzdobou a loveckou chodbu. Ve zbývajících prostorách je expozice s názvem Průvodce dějinami Horažďovicka. Návštěvník se může seznámit s archeologickými nálezy včetně keltských vykopávek, lidovým uměním a mineralogickým zmapováním okolí Horažďovic. Taky jsou zde vystaveny zbraně a zbroj z 30. leté války, nebo historie židovské komunity v Horažďovicích. Ve věži zámku probíhají výstavy fotografií z Prácheňska. Horažďovickou raritou je umělý chov perlorodek, který nechali dovézt z Holandska majitelé zámku Jan Bernard a Karel Bernard Rummerskirch. První zmínka o chovu je z roku 1594 a činnost trvala až do konce Druhé světové války. Tipy na výlet Přímo v Horažďovicích najdete dále Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velkých Hydčic najdete také Rosenauerův mlýn. Navštívit můžete také zříceninu hradu Budětice (Džbán). Ubytovat se můžete v Horažďovicích.

Vrch Zvičina, okres Trutnov.

Památník Mohyla míru, jež je spravován Muzeem Brněnska, je prvním  mírovým památníkem v Evropě. Historicky je spojena s Bitvou u Slavkova a najdeme ji na Prackém kopci asi kilometr jižně od obce Prace, v místě rozhodujícího vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany. Mohyla Míru byla vybudována v letech 1910 a 1912 a jejím původcem byl vlastenecký kněz z Brna A. Slovák, jenž chtěl učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Kvůli První světové válce se otevření památníku odsunulo do roku 1923. Dnes je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen.Stavba byla vystavěna z lomového kamene a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan, který má výšku 26 metrů. Na vrcholu je měděný starokřesťanský kříž spočívajícím na zeměkouli a zdobeném reliéfními motivy Panny Marie, ukřižovaného Krista, Boha Otce a Adamovy hlavy. Pelikán na zadní straně kříže symbolizuje Vykupitele. Zmíněna jsou jména čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Na výzdobě se podílel sochař Čeněk Vosmík, jenž vytvořil čtyři štítonoše v rozích stavby a jejich štíty symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo. Uvnitř najdeme čtvercovou 10 x 10 metrů velkou kapli s oltářem z mramoru. Pod podlahou kaple je umístěno ossarium nebo-li Kostnice, v níž jsou uloženy ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Stálá expozice V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout zcela novou, netradičně pojatou multimediální expozici "Bitva tří císařů Slavkov / Austerlitz 2.12.1805" (části - Před bitvou, Bitva, O bitvě, Po bitvě), která využívá moderních audiovizuálních prostředků včetně volby komentáře v některém z pěti jazyků (čeština, němčina, angličtina, francouzština, ruština). Muzeum Brněnska spravuje tyto pobočky: Muzeum v Ivančicích Podhorácké muzeum v Předklášteří Muzeum ve Šlapanicích Památník písemnictví na Moravě - Rajhrad  

Bysta spisovatelky Karoliny Světlé je dílem sochaře Gustava Zouly z roku 1910. Architektonické řešení navrhl Josef Fanta. Obsahuje i základní data literátky a nápis: „Památce slavné spisovatelky a z vděku zásluhám velké Češky věnováno MDCCCCX“. Pomník je umístěn v parku na Karlově náměstí. Jižně od křižovatky s Ječnou ulicí.