Neorománská bazilika Navštívení Panny Marie stojí v obci Grunta severně od Kutné Hory. Na místě dnešní stavby stál již od roku 1305 kostel, který byl v letech 1367-1398 přestavěn a rozšířen. V roce 1814 musel být pro špatný stav zbořen vyjma věže a o tři roky později přistavěna prostá loď. Současný neorománský kostel byl vystavěn v letech 1905-1908 podle projektu arch. Rudolfa Vomáčky. Stavbu kostela financoval Jan Kubelík majitel panství Býchory. V interiéru trojlodní baziliky se nachází secezijující malířská výzdoba od Františka Urbana, stejného uměleckého směru se týká i téměř celý mobiliář. Z původního kostela se dochovaly jen tři renesanční náhrobníky.   U

Bezděz je mohutná zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Velký Bezděz, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera a obce Doksy. Vznik hradu spadá do období velkého kolonizačního úsilí českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl ve 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic, měst a hradů. Král hradů Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278 a je typickým představitelem rané gotiky. Přestavuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů vůbec. Díky velmi těžké přístupnosti nebyl výrazněji přestavován. Rok po Přemyslově smrti se stal Bezděz vězením pro královnu Kunhutu a jejího nezletilého syna Václava II., které zde po bitvě na Moravském poli držel markrabě Ota Braniborský. Do roku 1588 se v historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Po roce 1624 ho získal Albrecht z Valdštejna, který povolal mnichy řádu sv. Augustina. Od roku 1662 do roku 1785 zde pak byl klášter řádu montserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn a začal chátrat. V 19. století se hrad stává inspirací pro mnoho romantických umělců, za všechny je třeba zmínit K. H. Máchu a B. Smetanu. Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, poté se stal majetkem státu. Královskou cestou k dalekým výhledům a gotické nádheře Nyní je přístupný areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Z hradní 35 m vysoké věže je krásný kruhový výhled do dalekého okolí. Za pěkného počasí jsou vidět vrcholy Jizerských hor i Krkonoš. Tipy na výlet V místě můžete také navštívit zámek Bělá pod Bezdězem nebo muzeum v Bělé pod Bezdězem. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Zvířetice, nedaleké Mnichovo Hradiště nebo město Bakov nad Jizerou. Ubytování jistě naleznete v Bělé pod Bezdězem.

Výrazná hora Luž se nachází zhruba 1,5 km severně od Horní Světlé.Znělcová hora Luž je svojí výškou 793 m.n.m. nejvyšší horou Lužických hor. Její německé jméno Lausche je doloženo od roku 1631, český název Luž se poprvé objevuje v průvodci roku 1909. V roce 1823 zde postavil skromný dřevěný hostinec waltersdorfský občan Karel Friedrich Mathäus. V roce 1833 k ní přistavěl malou rozhlednu. Návštěvnost stále více narůstala a tak byla v roce 1882 dokončena stavba prostornější chaty. Z výstavé horské chaty vyrůstala 10 m vyhlídková věž. Hojné návštěvnosti bylo dopřáno i za první republiky. Chata byla provozována i za pochmurné doby druhé světové války. Na počátku roku 1946 chata do základů vyhořela, okolnosti tohoto požáru nejsou dodnes zcela jasné. Ještě dnes jsou zde po ní patrné zbytky základů a schody.Z vrcholu Luže je krásný kruhový výhled: Krušné hory, Děčínský Sněžník, Vlhošť, Ralsko, Bezděz, Trosky, Ještěd, Jizerské hory, vrcholky Krkonoš.

Březiněves, původně jména Březnoves (Březina ves nebo-li Břízova ves) vznikla při staré silnici na Mělník již ve 12. století. Jejími majiteli bývali církevní hodnostáři např. komenda křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze nebo Johanité, ale i soukromníci a mezi nimi například Albrecht z Valdštejna.V roce 1974 byla připojena k Praze a dnes je nejsevernější částí osmého pražského obvodu.