Muzeum Jindřichohradecka bylo založeno jako městské již roku 1882. První expozice byly zpřístupněny o dva roky později v prostorách zámeckého archivu. V roce 1928 byla otevřena nová expozice muzea v renesanční budově bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí, kde se muzejní expozice nacházejí doposud. Nejcenějším exponátem jsou Krýzovy jesličky, ty se staly součástí sbírek roku 1935. V roce 1951 se jindřichohradecké muzeum stalo okresním, kterým bylo s výjimkou let 1963-4 až do roku 2003, kdy se jeho zřizovatelem stal Jihočeská kraj a instituce byla přejmenována na Muzeum Jindřichohradecka. Muzeum také spravuje velký komplex kostela sv. Jana Křtitele a bývalého minoritského kláštera. Jsou zde umístěny pracovny muzea, knihovna s badatelnou, konferenční sál, výstavní prostory a expozice. Muzeum Jindřichohradecka spravuje ve svých sbírkách přes 50 tisíc položek, což představuje více než 100 tisíc sbírkových předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty.   Stálá expozice Krýzovy jesličky: největší lidový mechanický betlém na světě Gotická plastika jindřichohradecka Terče jindřichohradeckých ostrostřelců a terčové zbraně Cechy a řemesůa Expozice o životě nejvýznamnější české pěvkyně Emy Destinnové s instalací interiéru jejího zámku v blízké Stráži nad Nežárkou Knižní kultura, hradečtí tiskaři Landfras a Hildgartner Výtvarné umění Historický nábytek Unikátní lékárna z počátku 19. století Měšťanská a lidová kultura 19. století představující charakteristický život měšťana a venkovana 19. století, doplněna nábytkem, oblečením (kroje), sklem, porcelánem, podmalbami na skle atd.

Žalý, zalesněný vrch mezi Beneckem a Vrchlabím, je znám především jako středisko zimních sportů. Na jeho svazích se nachází Ski Areál Herlíkovice. Kopec má vrcholy vlastně dva – severní Zadní Žalý (1036 m) a jižní Přední Žalý (1019 m). A právě na nižším vrcholu stojí kamenná, 18 metrů vysoká, rozhledna. Má svou atmosféru a historii, která na Vás dýchá od prvního do posledního schodu jejího točitého schodiště.     Není to ovšem první vyhlídková stavba na kopci Žalý. Ta první zde byla zbudována pravděpodobně již v roce 1836. Byla to jednoduchá dřevěná konstrukce. Okolní stromy ji brzy přerostly, a proto se roku 1888 rozhodl na jejím místě vybudovat německý Krkonošský spolek 15 metrů vysokou, železnou rozhlednu. Nikdy však kvůli technickým závadám nebyla zpřístupněna a němečtí turisté věž po roce rozebrali. Vedle věže nechal postavit hrabě Jan Harrach, majitel zdejšího panství a velký podporovatel české turistiky, restauraci s dřevěnou verandou. Roku 1890 zde byla přistavěna dřevěná restaurace s verandou. Sloužila do roku 1900, kdy vyhořela. V obnovené podobě fungovala do roku 1943, kdy zanikla. Hrabě se po přímluvě jilemnické odboru KČT ujal i myšlenky postavit na Žalém novou rozhlednu. To je již ta dnešní kamenná. Celou stavbu financoval, dal jí název Rozhledna Františka Josefa a slavnostně ji otevřel 7. září 1892. V 90. letech prošla rozhledna drobnou rekonstrukcí a v roce 1999 se na jihozápadním rohu objevily první antény, které bohužel trochu kazily vzhled.Osmnáct metrů vysoká stavba nabízí jeden z nejkrásnějších panoramatických rozhledů v Krkonoších.  Máte-li štěstí na počasí, v dáli uvidíte charakteristickou siluetu Ještědu, na severu Medvědín, Špindlerův mlýn, trochu západněji pak Kotel. Na severovýchodě se rozprostírá Luční hora a samozřejmě Sněžka. Čistě východním směrem můžete vidět Strážné. Výhled do vnitrozemí zase nabízí siluety Ještědu, Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny. Abyste si tuto krásu mohly patřičně vychutnat, stačí maličkost. Vystoupat po jejích 92 schodech. Je otevřena denně od 10 do 16 hodin.

Kousek od telekomunikační věže na vrchu Mezivrata stojí bývalá zeměměřičská věž, postavená v roce 1938. Takových obdobných věží je v republice děvět. Tato je 20 m vysoká. Po druhé světové válce fungovala krátce také jako rozhledna. V současné době je nepřístupná, občas ji využívají radioamatéři. Nebyla však první rozhlednou. Ta první zde stála již od roku 1919, postavil ji majitel panství A. Aichelburger. V srpnu roku 1919 na ni vystoupal se svými přáteli náš první prezident T.G.Masaryk.

Kousek od Holan se nachází stavba spojována s tvrzí ze 14. – 15. století. V písemných pramenech z roku 1388 lze najít Hrdoně z Jiljova nebo z roku 1454 jistého Hanuše z Jiljova a další. Pravděpodobně však jsou to majitelé jiné tvrze nacházající se někde na Mělnicku. Podle archeologického průzku zde tvrz nikdy nestála. Jde tak o romanticky upravenou zříceninu, kterou nechal upravit ve 20. letech 19. století rod Kouniců. Najdete dnes zde kruhový val, příkop a pískovcový sloup se skalní místností. Tipy na výlet Navštívit můžete barokní zámek Stvolínky, zříceninu hradu Nový Berštejn, zříceninu hradu Jestřebí, zříceninu Chudý hrádek nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích najdete expozici lidového bydlení.  Ubytovat se můžete v Jestřebí.