Vyhlídková skála se nachází necelý kilometr pod vrcholem stjného jména asi 5 km východně od Hejnice. Je odtud jeden z nejhezčích výhledů v Jizerských horách. Můžeme spatřit Hejnici a Frýdlantskou oblast, Smědavskou horu, Frýdlantské cimbuří, Polední kameny, údolí Smědé a Šindelového potoka, horu Smrk a další. Vyhlídka se nachází na skále pod Klínovým vrchem. Bylo pro ni využito dvou mohutných balvanů, které byly spojeny dřevěným můstkem a opatřeny kovovým zábradlím se zdobnými litinovými zakončeními. Pozoruhodné je, že zábradlí zde bylo zřízeno roku 1902 rakouským Krkonošským horským spolkem ze Zhořelce (Görlitz). Zábradlí přežilo extrémní klimatické podmínky pouze s lehkým poškozením. Na přelomu 70. a 80. let bylo vyspraveno horskou službou; obnovu provedl v letech 2002–2003 Jizersko-ještědský horský spolek. Na předsunuté části vrcholu byl roku 1992 vztyčen z iniciativy hejnického P. Miloše Rabana mohutný dřevěný kříž.

Zříceniny hradu Starý Berštejn najdete na dominantním kopci u Vrchovan nedaleko od Dubé. Historie hradu Hrad si na strmém vrcholu po roce 1427 postavil Jindřich Hlaváč z Dubé. Posléze hrad přešel do majetku pánů z Vartemberka. Přes své malé rozměry a vysokou polohu byl obydlen až hluboko do 16. století, kdy byl opět majetkem pánů z Dubé. Před rokem 1576 si Adam Berka z Dubé postavil nad městem Dubou zámek Nový Berštejn, a hrad poté rychle zpustl. Dispozice hradu Dispozice hradu byla v podstatě trojdílná. Příchozí vstoupil branou, z boku zajištěnou okrouhlou vystupující věží, do areálu předhradí. Zde se přístupová cesta obracela okolo cisterny a velké dvouprostorové hospodářské budovy. Branou, dnes již zcela zaniklou, vstoupila do parkánu okolo jádra, který se za ním rozšiřoval do lichoběžné střední části hradu. Tatéž s největší pravděpodobností obsahovala provozní objekty lehčí konstrukce, které nezanechaly výraznějších stop. Pravděpodobně drobnou věžovitou branou se vstupovalo do malého čtverhranného jádra. Jeho hlavním objektem byla čtverhranná obytná věž s valeně zaklenutým přízemím na nejvyšším místě kopce. Hradní zřícenina je dnes v soukormých rukou a byla částečně zrekonstruována k bydlení. Na požádání majitel provede prohlídku. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na barokní zámek Stvolínky, zříceninu hradu Jestřebí, tvrz Jiljov, zříceninu hradu Chudý hrádek nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích  najdete třeba expozici lidového bydlení.  Ubytování najdete v Dubé.  

V domě U Zlatého prstenu je instalována tématická expozice umění 20. století, která představuje řadu ojedinělých souborů z let 1900-1999 ze sbírky Galerie hlavního města Prahy. V rozsáhlých podzemních prostorách jsou prezentovány aktuální tendence současného umění.

Kromě dnešního názvu se dříve obec nazývala Lyzolay, Lischolay či Lissolage. Název vznikl patrně jako pojmenování pro místo, kde láli lisové, tj. kde štěkaly lišky. Obec se poprvé písemně připomíná k roku 1227. Na přelomu 14. a 15. století tu stály jen zhruba 4 chalupy a tři dvory. Vysazování vinic Karlem IV. do těchto končin nezasáhlo a tak vinařství do obce přichází poměrně pozdě až v 16. století. I tak se zdejší vinice netěšily dobré pověsti, s oblibou se v nich skrývali pašeráci a pytláci. Po bělohorské bitvě tu tábořila část vítězného vojska, v roce 1631 saská armáda a v následujích letech pak střídavě císařská armáda a Švédové. Po třicetileté válce obec téměř neexistovala. Písemnost z roku 1654 uvádí 6 pustých hospodářství a téměř všechny vinice byly zničeny. Ze všech těchto pohrom se na konec osada vzpamatovala a i když dlouho zůstávala malou vesnicí, přesto se pomalu rozrůstala. Po druhé světové válce začala nesmělá výstavba rodinných domků. Část Lysolají byla připojena k Praze již v roce 1960, celé pak k 1.1.1968. Dnes je MČ Praha – Lysolaje součástí správního obvodu Praha 6