Povodeň která postihla oblast od Jaroměře po Hradec Králové v červenci roku 1897, kdy korytem protékala voda 330 m3/s tedy voda skoro stoletá, dala podnět k výstavbě přehrady. Prvořadým účelem tohoto vodního díla je snížení povodňových průtoků na Labi. Ochranný prostor nádrže 6,4 mil. m3 sníží povodňové průtoky pod přehradou na 90 m3/s. Druhým účelem je využití vodní energie – nádrž má 2 mil. m3 zásobní prostor. Vodou z nádrže se také nalepšují nízké průtoky, zajišťuje se voda pro zemědělské závlahy a usnadňuje se odchod ledů. Přehradní profil je geologicky příznivý. Dno tvoří pevný nepropustný melafýr, boky kvádrový pískovec. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a zhruba dokončeny v roce 1914. Přehrada je tížná, zděná z králodvorského pískovcového lomového kamene na trasocementovou maltu, v půdorysu zakřivená poloměrem 200 m. Je od základu vysoká 45 m, dlouhá v koruně 224 m, široká v základech 37 m. Objem přehradního tělesa je 95.000 m3 a celkový objem nádrže 9,2 mil m3. Náklady na výstavbu dosáhly 4,7 milionu rakouských korun.  Hrází prochází dvě revizní štoly, do nichž ústí dva systémy drenážních trub o průměru 20 cm, odvodňujících návodní líc přehrady. V elektrárně na pravém břehu jsou dvě horizontální Francisovy turbíny. Přívodní potrubí má průměr 2.600 mm a před elektrárnou se dělí na dvě o průměru 1.700 mm. Vodní dílo provázely opravy vyvolané zejména průsaky vody. Generální oprava se prováděla ve čtyřech etapách v letech 1952-59.

Tetínská ulice

Hřbitov se nachází přibližně kilometr jihovýchodně od centra obce, zhruba 200 m od silnice vedoucí do Nové Vsi, v těsném sousedství Doláneckého potoka. Hřbitov byl založen roku 1856 a na jeho ploše 1.502 m2 se dnes nachází přibližně 90 náhrobků z let 1856-1931 v různém stádiu zachovalosti. Z ohradní zdi i márnice zbyly již jen malé zbytky zdiva a hřbitov je tak přístupný bez obtíží i když k němu nevede žádná přístupová komunikace. Nejlepší cesta je tak mezi polem a korytem potoka.

Raně barokní zámek Letohrad je dominantou stejnojmenného města, které leží nedaleko Ústí nad Orlicí. Historie zámku Do roku 1950 mělo město název Kyšperk podle hradu Kyšperk, ze kterého jsou dnes patrné jenom zbytky. Dalším panským obydlím v obci byla tvrz, kterou roku 1554 postavil majitel panství Zdeněk Žampach z Potštejna. Tvrz byla dřevěná, jednoduchá, bez jakéhokoliv opevnění. Právě na jejím místě nechal dědic panství Hynek Jetřich Vitanovský roku 1680 vystavět pohodlný barokní zámek. Zámek byl v pozdějších letech několikrát rozšířen a přestavěn. Posledními šlechtickými majiteli zámku byl rod Stubenberg-Nimptsch, který ho vlastnil do roku 1945, kdy byl znárodněn. V současnosti je ve správě města Letohrad.  Dispozice zámku Zámek v Letohradu je slohově nevýrazná dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu vrcholící věžičkou s cibulovitou střechou. Západně od hlavní zámecké budovy byla postavena jednopatrová budova, která byla v přízemí na východní straně otevřena arkádou. K této budově, v níž bylo umístěno hospodářské příslušenství zámku, přiléhala na západní straně umělecky nejhodnotnější stavba zámeckého areálu, jednolodní barokní zámecká kaple sv. Václava, v r. 1726 změněná ve farní kostel. Nejcennější částí interiéru kostela je bohatá štuková výzdoba stropu jejímž autorem byl Giovanni Maderna. Zámecká budova je spojena se západní budovou zdí s branou. Tato zeď uzavírá nádvoří mezi oběma budovami. K jihu přechází nádvoří v romanticky upravený zámecký park. Dnes v zámku sídlí hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna a Základní umělecká škola. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zříceninu hradu Žampach, rozhlednu Rozálka u Žamberka, zámek Žamberk nebo Městské muzeum Žamberk. Hrad Litice nad Orlicí stojí jistě také za vidění. Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí.