Jediná dochovaná bašta ve Střbře zvaná „husitská“ stojí při Plzeňské ulici. V roce 1705 byla upravena na obytnou funkci a doplněna barokním štítem.

Rozsáhlé a archeologicky probádané zříceniny hradu Lukova lze nalézti přibližně 7 km severovýchodně od bývalého okresního města Zlín. Nedaleko hradu se nachází stejnojmenná obec, z níž k němu vede turistické značení. Hrad je přístupný v otevíracích hodinách. Historie hradu Ač jsou písemné prameny skoupé, je zcela jisté, že hrad založil český král v první polovině 13. století. Někteří badatelé považují za první zmínku o hradě tu z roku 1235, kdy na listině královny Konstancie je jako svědek uveden kněz Lambert z Lukova, který patrně působil přímo na hradní kapli (její pozůstatky archeologové na hradě nalezli). Zcela jistě o Lukově, který se snažil získat ze zástavy zpět, píše Karel IV. ve svém životopise. Hrad v té době drželi páni ze Šternberka, na čas jej tedy pozbyli, ale v polovině 14. století byl opět v jejich držení. Bojovnost a loupeživé výpady do Uher majitele hradu Matouše ze Šternberka zapříčinily dobytí a poničení Lukova vojskem Matyáše Korvína někdy okolo roku 1469. Hrad byl opraven, jeho obranné prvky posíleny. Od počátku 16. století do roku 1547 Lukov vlastnili páni z Kunštátu, po nich Nekšové z Landeka, kteří přistoupili k jeho renesančním úpravám. V roce 1614 hrad po své manželce Lukrecii Nekšové z Landeka zdědil známý válečník Albrecht z Valdštejna. Následovalo období neklidu, nejprve Lukov v roce 1619 zabavila direktorská vláda, v letech 1620/1621 a 1626 jej pro změnu obsadili vzbouření Valaši a roku 1643 švédské vojsko. Hrad, který Albrecht raději už v roce 1625 postoupil císaři, byl velmi poničen. Novým majitelem císař učinil Štěpána Šmída z Frejhofenu. Po nutným opravách hrad sloužil už jen jako centrum hospodářské správy panství. Ke konci 18. století byl definitivně opuštěn. Podoba hradu Z nejstarší románské stavební fáze hradu se nám toho dodnes dochovalo málo – část štíhlé okrouhlé věžice s břitem, drobný kus románské hradby a parkánové zdi a základy hranolové věžice. Vrcholná a pozdní gotika byla obdobím, kdy na hradě byly vystavěny dva paláce, branská věž, hradba (na severní straně zpevněná pilíři) a parkánová hradba. Před vlastním hradem vzniklo velké čtyřúhlé předhradí, na jehož nejvyšším místě dodnes stojí pětiboká věž zvaná Svatojánka a v severním nároží půlválcová bašta. Do hradu se vstupovalo po mostě, podpíraném pěti pilíři, předbraním a již výše zmíněnou branskou věží. V 16. století byla obestavěna románská věžice s břitem dalšími obytnými a provozními budovami a v parkánové hradbě vznikly dvě pětiboké nárožní bašty. Rozlehlý areál hradu byl v průběhu staletí doplněn dalšími fortifikačními prvky – příkopy a valy. Lukov byl v 80. a 90. letech archeologicky zkoumán týmem archeologů pod vedením Jiřího Kohoutka a Jany Langové. Impozantní zřícenina je zakonzervovaná, branská věž od roku 1998 zrekonstruovaná. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete vodní nádrž Fryšták a vodní nádrž Slušovice. Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba hrad Malenovice, Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně. M.K.

Autobusová zastávka Malešické náměstí na Malešickém náměstí slouží pro přepravu ve směru Hrdlořezy, Žižkov, Strašnice.Pojmenováni je odvozeno stejnojmenného Malešického náměstí, na kterém se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Židovský hřbitov se nachází východně od obce (asi něco přes kilometr) na severním svahu malé rokle Třebčického potoka. Založení hřbitova zřejmě spadá do 15. století, ale doloženo je až v první polovině 18. století. Během druhé světové války byl devastován, a ani po ní se nedočkal lepšího osudu. Poměrně členitý a ve svahu založený hřbitov o velikosti 2.195 m2 je dnes silně zarostlý travou, křovinami a menšími stromy. V tomto prostoru najdeme zhruba stovku náhrobků různě roztroušených z období od 18. století až do počátku 20. století. Ty lépe viditelné a zřejmě spíše starší se nacházejí v horní části hřbitova. Plochu ohrazuje kamenná zeď místy narušená. Přístup na hřbitov je volný. Vzhledem k tomu, že k němu nevede téměř žádná pořádná cesta, je přístup nejlepší v podzimní době po sklizni a za suchého období. Jako nejlepší přístup je odbočit kousek za obcí vpravo po polní cestě, pak zhruba kilometr rovně a následně se dát vpravo přes pole k zarostlému hájku.