Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Horní popovská bříza
Horní popovská bříza, okres Karlovy Vary.
Doporučujeme
Zámek Oslavany
Renesanční zámek v Oslavanech, původní cisterciácký klášter, nalezneme přímo ve městě. Historie zámku Bývalé klášterní budovy byly upraveny na hospodářské objekty a v jejich sousedství byl vybudován zámek. Do zámeckého komplexu byl zapojen i bývalý raně gotický kostel Panny Marie, upravený na zámeckou kapli a v roce 1833 doplněný o polygonální věž.  V roce 1225 byl v Oslavanech založen Heilwigou ze Znojma první ženský cisterciácký klášter na Moravě, Klášter Údolí sv. Marie. V roce 1228 byl vysvěcen olomouckým biskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Po vypálení za husitských válek a zejména po roce 1515, kdy vyhořel klášterní kostel, nastal úpadek a řádové sestry odešly do Brna. V roce 1525 byl klášter zrušen. Panství poté koupili Althanové a v 70. letech 16. století zahájili přestavbu zpustlého kláštera na renesanční zámecké sídlo. V roce 1599 byl zámek v držení Wolfa Ditricha z Althana, kterému byl majetek zabaven pro účast ve stavovském povstání. Panství získal roku 1621 katolík Michal Adam z Althana. Roku 1654 se Oslavany dostávají sňatkem do vlastnictví rodu Mollartů, který jej roku 1712 prodává starobrněnskému klášteru. Další přestavby provedl Jan Nepomuk Scharff v 18. století. Po josefínských reformách v roku 1783 byl zámek zabaven a panství připadlo císařské komoře. Za posledních majitelů Gomperzů vznikly v okolí zámku zahrady. V roce 1939 využívala sídlo německá armáda a po válce bylo využíváno pro skladovací prostory. V roce 1993 se dostal zdevastovaný zámek do majetku města. Od roku 1997 je opravován v Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Dnes je v rukou města Oslavany, které sem umístilo expozice hornictví, energetiky a hasičské techniky.   Podoba zámku                      Oslavanský zámek je rozsáhlá renesanční budova s arkádovým nádvořím. Zachoval se dodnes původní klášterní gotický kostel, který sloužil jako zámecká kaple, nyní je využíván ke kulturním akcím. V zámku je možno při prohlídce shlédnout architektonické prvky románské, novogotické a renesanční. Arkádové nádvoří v Oslavanech je jedno z největších v republice. Na zámku může návštěvník po prohlídce navštívit zámecký pivovar a posedět v zámecké restauraci. Tipy na výlet V nedalekých Ivančicích najdete zámek Ivančice. Vydat se můžete také na rozhlednu Réna nebo na Menšíkovu rozhlednu. V Dolních Kounicích najdete zříceniny klášter Rosa Coeli, zříceninu hradu Templštejn, hrad a zámek, synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Rosice, renesanční zámek Moravský Krumlov nebo Muzeum průmyslových železnic Brno ve Zbýšově. Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově nebo v Dolních Kounicích.
Další z mnoha rozhleden „nové doby“ stojí od roku 2003 na úpatí vrchu Hodětín, u obce Petrovice, okres Příbram. Díky svému unikátnímu a jedinečnému provedení je Kuníček, jak se také vrchu a rozhledně říká, jednou z nejhezčích moderních věží. Postavili ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž nestojí na samém vrcholu, ale kvůli nedohodě s majiteli pozemku pod ním. Jedná se o ocelovou příhradovou konstrukci tvaru čtyřbokého komolého jehlanu s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9metrů a druhá ve výšce 36metrů. Stavba, jež nabízí výhledy na Sedlčansko, Táborsko a Příbramsko, přišla na 16 miliónů korun a je přístupná během otvíracích hodin.
Doporučujeme
Velká mísa
Velká mísa z mrákotínské žuly je umístěna ve východní části Rajské zahrady. Projekt J. Plečníka byl realizován v roce 1924.