V obci Ořechov můžeme najít zajímavě architektonicky členěný novorománský kostel Všech Svatých, vystavěný roku 1899. Na konci druhé světové války si v něm nacisté zřídili vojenskou pozorovatelnu. Při osvobozování zdejší oblasti sovětskou armádou, došlo právě ve zdejších obcích k prudkým bojům. Při nich bylo poškozeno nejen hodně domů, ale také velmi silně tento kostel. Po válce v letech 1945-1946 byla stavba obnovena do dnešní podoby.

Pseudorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na centrálním městském náměstí Starosty Pavla. Pseudorománská trojlodní bazilika byla vystavěna na místě starší svatyně na konci 19. století. Má polokruhově zakončené kněžiště a nad vstupem hranolovou věž s jehlancovou střechou. Stropy všech tří lodí kryje dřevěný kazetový strop. V interiéru pak stojí za zmínku cínová křtitelnice (1689) a náhrobník J. Žďárského z červeného mramoru (1574).

Římskokatolický kostel sv. Martina se nachází v ulici Farská před vstupem do zámeckého areálu. První zmínka o farním kostele sv. Martina pochází z roku 1297. Další zprávu o kostele máme až z 15. století, kdy byly Slatiňany poničeny vojskem uherského krále Matyáše. Kostel tehdy utrpěl značné škody a byl několikrát opravován. Ovšem první výrazné přestavby se dočkal až v době baroka. Jednalo se o prosté jednolodí s věží v ose průčelí. V letech 1891 – 92 byl pak barokní kostel zásadně přestavěn podle plánů slatiňanského rodáka Františka Schmoranze, který proslul svými takřka puristickými rekonstrukcemi gotických památek. Schmoranz kostel rozšířil o další dvě lodi, zvýšil klenbu a vtiskl celku stavby novogotický ráz. V té době byla také vybudována krytá chodba spojující západní boční křídlo zdejšího zámku s panskou oratoří v kostele. Hlavní oltář a postranní oltář sv. Josefa zhotovil zdejší řezbář František Jirouš. Obraz sv. Josefa namaloval akademický malíř Miller z Chrudimi. V kostele je také umístěn milostný obraz Panny Marie Ustavičné pomoci, ke kterému se v minulosti konaly poutě. Kostel je přístupný v době konání bohoslužeb v neděli od 10:30hod.

Chmelařské Muzeum v Žatci je největší expozicí svého druhu na světě. Na ploše 4.000 m2 předestírá rozvoj tohoto odvětví od jeho prvopočátků v raném středověku až do dnešních dnů.  Vedle zajímavých sbírek se návštěvníci seznámí s vlastním objektem, který je technickou památkou a příkladem industriální účelové architektury z konce 19. století ve městě proslulém nejkvalitnějším chmelem na světě. Dozvíte se, proč se nejlepší chmel na světě sklízí právě na Žatecku a proč se musel již od středověku chránit před nekvalitními napodobeninami. To vše doplněno dobovými fotografiemi a písemnými doklady o pěstování chmele a o vaření piva. K vidění je i pozoruhodné nářadí, mechanizační prostředky a historické stroje.K prohlídce samozřejmě musí patřit i degustace piva vyrobeného ze žateckého chmele.   Stálá expozice Dějiny chmelařství v českých zemích od pravěku po současnost Kabinet chmelových známek.